Nadpřirozený světKdo nevěří,nevidí

Shirai

Publikováno 21.08.2016 v 11:38 v kategorii Spřátelené blogy a stránky, přečteno: 198x

Vím že to s nadpřirozenem nemá co dělat.. ale skvělá stránka pro ty, co milují anime :D
Odkaz: http://shirai.cz/











Komentáře

Celkem 27 komentářů

  • Arzix 21.08.2016 v 17:01 Souhlaas :)


  • ✿Terez✿ 22.08.2016 v 12:38 :)


  • Hybrid 23.08.2016 v 07:58 Ahoj Terez. Chtěla bych se stát hybridem. Vlkodlak upír. Problém je, že když se přeměním teď (ve 13) tak mi bude navěky 13, ale já se chci proměnit teď a přestat stárnout v 18. Můžeš prosím vytvořit kouzlo? A budu superrychlá? A budu moct umět ovlivňovat lidi? Mohla bys to ovlivňování prosím přidat do toho kouzla? Sry, že to píšu sem, ale he to tvůj nejnovější příspěvek. Moc díky


  • Hybrid 23.08.2016 v 07:59 A nebudu pak už muset nosit brejle? Jakože, jestli mi to kouzlo přidá na zraku?


  • ✿Terez✿ 23.08.2016 v 13:46 Ahoj, zkusim něco vymyslet, ale budeš muset počkat.. Budeš rychlejší než motorka a nebudeš moct ovlivňovat lidi,ale budeš jim moct vyhrožovat :D budu se snažit... ale ikdyž to jsem já... nemůžu ti to zaručit.


  • ✿Terez✿ 23.08.2016 v 13:47 Nebudeš muset nosit brýle.


  • Hybrid 23.08.2016 v 15:55 A uděláš prosím to kouzlo, Terez?


  • Hybrid 23.08.2016 v 15:56 Sry, za tu otázku - mně nenaběhly všechny komenty a tak jsem si toho nevšimla.


  • ✿Terez✿ 24.08.2016 v 09:54 Neva, stává se ;D


  • Hybrid 24.08.2016 v 20:32 A mám ještě dvě otázky. To budu mít všechny schopnosti, které máš popsané v článku o hybridech? A bude to fungovat tak, že přestanu stárnout v 18 a budu navždy nesmrtelná?
    Sry, asi jsem moc náročná.


  • ✿Terez✿ 25.08.2016 v 22:19 1. Ano.
    2. Ano.
    3. Ne, nebudeš nesmrtelná, jen strárnout pomaleji.
    Nejsi náročná, jsou těžší požadavky :D


  • ✿Terez✿ 25.08.2016 v 22:19 A já to dělám dobrovolně.


  • Hybrid 26.08.2016 v 09:01 Ok, díky. A jak se člověk stane nesmrtelným?


  • Hybrid 26.08.2016 v 09:25 Vím, že jsem opravdu náročná, ale nedalo by se to nějak udělat, abych přestala stárnout v 18 a byla navěky nesmrtelná? Prosím, dala bych za to skoro cokoliv. Klidně (pokud by se to povedlo) bys sem dala můj mail a já odpovídala na všechny otázky (ohledně hybridů) i poté, co by byl blog neaktivní (což se doufám nestane). Udělám skoro cokoliv


  • Anonymní 26.08.2016 v 09:26 Pls


  • ✿Terez✿ 26.08.2016 v 16:09 1. Existuje na to kouzlo,ale je zakázaný. 2. Abys přestala stárnout v 18. Musela by jsi si počkat, fakt zatím nemůžu nanic přijít. 3. Říkala jsem, že to dělam dobrovolně, takže za to nic nechci :D


  • Hybrid 26.08.2016 v 18:47 Takže, když to kouzlo provedu až v 18, tak pak už budu nesmrtelná? Já jsem říkala, že udělám cokoliv, takže pokud to kouzlo bude 100% fungovat (přece jen čekat 5 let a pak...) tak si neochotně počkám. Protože já jsem schopná prohledat celý svět, jenom proto, abych se stala hybridem. Takže pokud nemůžeš na nic přijít, tak stačí ta nesmrtelnost a já si počkám. Budu v kalendáři škrtat den po dni do mých osmnáctin a pak provedu kouzlo. (Víra hory přenáší).

    Já jsem zkoušela vymyslet kouzlo, ale nefungovalo. Já to s kouzly neumím.

    Protože jako 13 letá holka fakt nechci vypadat napořát. Takže moc prosím, pokus se to nějak vymyslet, ale pokud to nepůjde, tak stačí ta nesmrtelnost.


  • Hybrid 26.08.2016 v 19:01 Dřív v mých 11, když jsem toužila stát se vlkodlakem, tak úplněk, kdy jsem chtěla říct kouzlo byl zatažený. Pak jsem zjistila, že je to kouzlo až od 13. Tak jsem čekala. Počkala jsem si ty dva roky. Když jsem oslavila 13. narozeniny, byl každý úplněk od mých narozenin zatažený. Tak jsem se na to vykašlala a přestala věřit v nadpřirozeno. Úplněk už zatažený nebyl. Pak mě něco donutilo věřit a já znovu zatoužila stát se vlkodlakem. Úplněk byl znova zatažený. Zase. Začala jsem si připouštět i svou druhou stránku, upíra. (Do té doby jsem to popírala. Neměla jsem ráda upíry.) Připustila jsem si, že se stanu hybridem. (Pozorovala jsem na sobě různé příznaky) napsala kouzlo na hybrida a chtěla ho říct. Hádej co. Úplněk byl jasný, zářivý. Bohužel mé kouzlo nefungovalo. Mám podezření, že v sobě pár malých procent hybrida mám, ale nestačí to na probuzení této bytosti, takže pokud je tu šance, že se hybridem stanu, tak si klidně počkám. I když 5 let je 5 let :(


  • ✿Terez✿ 28.08.2016 v 15:55 Myslím že bych to zvládla, ale až na tu nesmrtelnost.. promiň ale to je zakázaný kouzlo. Nechci mít na blogu nic proti radě, snad chápeš ;) Je jedno kdy to provedeš, nebudeš nesmrtelná jen pomalu stárnout. Tedy pokud se budeš řídit mým blogem :D. Jinak, hybridi (ani upíři nebo vlkodlaci) nejsou nesmrtelní. Kouzlo nesmrtelnosti je jen na víc. Tvá vytrvalost je obdivuhodná :D snad tě nezklamu když napíšu jen tohle.


  • Hybrid 29.08.2016 v 12:53 Díky. A kouzlo nesmrtelnosti jde provést i navíc po několika letech? Chápu, předsi jenom znepřátelit si Radu... A neboj nezklameš, jsem ráda, že se mi snažíš vyhovět. Nemohly bychom si napsat přes mail? (Nechci, aby na tebe byla Rada naštvaná)


  • Hybrid 29.08.2016 v 12:54 Můj mail je evelyn165@seznam.cz


  • ✿Terez✿ 29.08.2016 v 14:15 Jo, jde to. Jsem ráda díky :D můj mail: nadprirozeno1@email.cz :)


  • Anonymní 26.06.2018 v 10:23 Pohlavní styk (příklad)
    Pohlavní styk (též milování, sexuální styk nebo obecně sex) je v užším smyslu označení pro penilně-vaginální styk (soulož čili koitus), tedy úkon vložení ztopořeného penisu muže do vaginy ženy. Do užšího významu se někdy počítá i penilně-anální styk.

    Termíny „pohlavní styk“ nebo „soulož“ se pro „koitus“ používají především v souvislosti s lidmi. Termín pro vyšší obratlovce (např. lvy) a některá jiná zvířata je „kopulace“. Mnoho vyšších obratlovců (plazi, většina ptáků, některé ryby) se reprodukuje interně, ale jejich fertilizace (oplodnění) je kloakální.[zdroj?]

    Podobně jako u mnoha druhů zvířat má pohlavní styk význam nejen při množení druhu ale i jako společenský akt, přestože je v 21. století vnímán jako ryze intimní záležitost. Schopnost vykonávat pohlavní styk, jeho vykonávání, nevykonávání, způsob, místo, frekvence, úspěšnost jeho provedení je společností, ale především samotnými aktéry velmi často nadhodnoceno až ke krajnosti a bývá historicky důvodem či záminkou k absurdnímu a někdy i hromadnému násilí a politizován.[1][2][3][4][5]

    Obsah
    1 Biologie a fyziologie
    1.1 Biologie pohlavního styku
    1.1.1 Lubrikace při pohlavním styku
    1.2 Biologie oplodnění
    1.3 Gynekologické modely penilně vaginálního styku
    1.4 Jiné formy sexuálního styku
    2 Statistika
    2.1 Statistika vaginálně penilního pohlavního styku
    3 Zdravověda
    3.1 Farmakologie
    3.2 Imunologie
    3.3 Chirurgie
    3.4 Hygiena, epidemiologie
    3.5 Pohlavní styk a psychiatrie a psychologie
    3.6 Neplánované těhotenství
    3.7 Problémy s pohlavním stykem
    3.8 Smrt jako následek pohlavního styku
    3.9 Antikoncepce
    3.10 Lubrikanty
    3.11 Vliv pohlavního styku na zdraví člověka
    3.12 Bezpečný sex
    4 Humanitní vědy a pohlavní styk
    4.1 Jiné výrazy pro pohlavní styk
    4.2 Lexikální význam a sémantika
    4.3 Historie
    4.4 Sexuologie a pohlavní styk
    4.4.1 První penilně vaginální styk
    4.4.2 Sexuologie dalších forem pohlavního styku
    4.4.3 Sexuální orientace
    4.4.4 Některé sexuální praktiky
    4.4.5 Lubrikace při pohlavním styku
    4.4.6 Antikoncepce
    4.4.7 Poruchy sexuálního chování
    4.4.8 Homosexualita jako choroba
    4.4.9 Pohlavní styk na veřejnosti
    4.5 Filosofie a teologie
    4.6 Estetika
    4.7 Pohlavní styk a mytologie
    5 Umění a pohlavní styk
    5.1 Literatura
    5.2 Výtvarné umění
    6 Hospodářství
    6.1 Pornografie
    6.2 Prostituce
    7 Vzdělávání a informace
    8 Pravidla
    9 Odmítání pohlavního styku
    10 Mezidruhové a mezirasové pohlavní styky
    10.1 Pohlavní styky s mimozemštany
    11 Rekordy
    12 Odkazy
    12.1 Reference
    12.2 Související články
    12.3 Externí odkazy
    Biologie a fyziologie
    Biologie pohlavního styku
    Sexuální styk je pro jeho účastníky z evolučních důvodů zpravidla značně příjemný. Obvykle jej předchází milostná předehra, která navodí sexuální vzrušení partnerů a způsobí erekci (ztopoření) penisu a přirozenou lubrikaci (zvlhčení) vaginy. Ztopořený penis poté muž vsune do vaginy a jeden nebo oba partneři se doteky dále stimulují k dosažení ejakulace a orgasmu. Z pohledu oplodnění ženy není dosažení orgasmu podstatné, pro oplodnění vajíčka dostačuje pouze výron semene do oblasti pochvy a poté následné úspěšné spojení spermie s vajíčkem.


    Mužské zevní pohlavní orgány. Na fotografii penis a šourek s varlaty.



    Lidský ejakulát se spermiemi



    Během fáze vzrušení se z mužského penisu uvolňuje vazká tekutina, jež rovněž napomáhá lubrikaci.



    Lubrikace vulvy při vzrušení.



    Vazká tekutina uvolněná při lubrikaci vulvy.

    Lubrikace při pohlavním styku
    Podrobnější informace naleznete v článku Vaginální lubrikace.
    Přirozená lubrikace vulvy omezuje nepříjemné pocity při tření během pohlavního styku. Na tvorbě lubrikace se podílí párové Bartholiniho žlázy, které jsou umístěny po levé a pravé straně pod poševním vchodem. Během fáze vzrušení se z mužského penisu uvolňuje vazká tekutina, která rovněž napomáhá lubrikaci. Anus nereaguje na podráždění lubrikací, při dráždění řitního otvoru je třeba používat umělé lubrikanty.


    A – sekundární oocyt (II. řádu)
    1. corona radiata; 2.zona pellucida; 3. polární tělísko; 4. perivitellinní prostor; 5. cytoplazmatická membrána (oolemma); 6. cytoplazma; 7. jádro;
    B – oplodnění
    8. spermie
    Biologie oplodnění
    Podrobnější informace naleznete v článku Oplodnění.
    Koitus je základní reprodukční metoda druhu Homo sapiens, stejně jako savců. Během ejakulace, která obyčejně provází mužský orgasmus, série svalových stahů (kontrakcí) dopraví semeno obsahující mužské gamety nazývané spermiové buňky nebo spermie do vaginy. Následuje cesta spermií z vaginy přes děložní hrdlo (cervix) do dělohy a odtud do vejcovodů. Spermiové buňky mohou přežít v ženském těle 2-3 dny, podle některých autorů i více.[6][7][8] Když se plodné ženské vajíčko nachází ve vejcovodech, spermie do něj pronikne a způsobí oplodnění (fertilizaci) a formaci nového embrya. Když oplodněné vajíčko dosáhne dělohy, zahnízdí se v děložní výstelce nazývané endometrium a začne těhotenství.

    Pro oba účastníky sexuálního styku je vhodné uvážit, že jejich aktivita může velmi pravděpodobně způsobit těhotenství, nepoužijí-li adekvátní antikoncepční prostředky. Ale i pak je nutno možnost těhotenství připustit, protože žádná antikoncepce není 100% efektivní. Přerušovaná soulož (coitus interruptus) neboli „vytažení“ penisu z vaginy před ejakulací za efektivní metodu antikoncepce považována být nemůže a nelze ji doporučit. Jediné zcela spolehlivě fungující metody vyhnutí se těhotenství jsou sexuální abstinence a sterilizace. Externí styk, tedy sexuální aktivita bez vložení penisu do vaginy, může být prováděna bez rizika těhotenství za předpokladu, že spermie nepřijdou do kontaktu s vulvou (ženským zevním pohlavním ústrojím).

    Někdy bývá za vhodnou antikoncepci považována také sexuální abstinence, avšak výchova k sexuální abstinenci může zvyšovat četnost těhotenství mezi nezletilými, je-li poskytována bez poučení o antikoncepci.[9][10]


    Zevní rodidla ženy:
    1: žalud pošťeváčku
    2: poštěváček
    3: levý malý stydký pysk
    4: vyústění ženské močové trubice
    5: vstup do pochvy
    6: hráz
    7: řiť
    Gynekologické modely penilně vaginálního styku
    Podrobnější informace naleznete v článku Gynekologické modely penilně vaginálního styku.
    Vědecké autority vytvořily dva modely fyziologie lidské reakce na sexuální podráždění při pohlavního styku. Jde o modely Masterse a Johnsonové a o model biopsychosociální. Vědecké práce Masterse a Johnsonové, jenž se zabývaly genitální anatomií a fyziologií pohlavního styku, pohlavní styk vyhodnotily jako zdravou a zcela přirozenou činnost, která je vhodným zdrojem potěšení a intimity. Podle jejich poznatků a lze pohlavní styk rozdělit na tři fáze, po doplnění Helen Kaplan Singerovou o fázi uvolnění na čtyři fáze:[11][12]

    sexuálního vzrušení (excitační),
    fáze plateau,
    vyvrcholení (orgasmus)
    uvolnění (rezoluce).
    Fyziologický model sexuální odezvy Masterse a Johnsonové je nadále upravován a kritizován.[12]

    Jiné formy sexuálního styku
    Sexuální styk může mít nebo v širším smyslu zahrnovat i další formy, včetně pregenitálních a negenitálních: společenské a citové sbližování, negenitální formy mazlení (viz petting, necking, polibek), dále orální, manuální či instrumentální dráždění genitálu či penilně-anální styk. Některé z těchto aktivit nabývají na významu při styku mezi osobami téhož pohlaví, zejména homosexuálně orientovanými, mezi nimiž zpravidla klasický koitus není možný. Při klasické souloži se třou pysky o předkožku. Některé z těchto aktivit jsou obecně často chápány jen jako přípravné, doplňkové či náhradní.

    Anální sex

    Podrobnější informace naleznete v článku Anální sex.
    Anální sex (sodomie) je sexuální aktivita, při které dochází buď k anální souloži, či k nejrůznějším formám dráždění řitního otvoru (prsty, jazykem, erotickými pomůckami, atp.). Z medicínsko-epidemiologického hlediska se řadí mezi rizikové sexuální praktiky, což je dané zranitelností příslušných orgánů a septickou povahou konečníku. Protože konečník na rozdíl od vaginy postrádá přirozenou vlhkost, je při této praktice obvykle používán lubrikační gel.[13]

    Petting

    Podrobnější informace naleznete v článcích Petting a Masturbace.
    Petting je výraz označující dotyk, mazlení, něžné laskání a hlazení partnera nebo partnerů. Smyslem je dráždit a vyvolat příjemné pocity u partnera, ale důvodem může být i zvědavost nebo snaha vyvolat touhu po pohlavním styku. Pouhý dotek na správném místě, správným způsobem je často dostačující k vybuzení sexuální touhy. Jsou osoby, které vzrušuje dotýkat se anonymní osoby, takové chování se označuje frotérství.

    Orální sex

    Podrobnější informace naleznete v článku Orální sex.
    Orální sex je sexuální aktivita, při níž jsou ústy, rty či jazykem stimulovány pohlavní orgány muže nebo ženy. Jde o tzv. orálně-genitální styk, který často slouží jako milostná předehra.


    Vzájemný orální sex v poloze označované jako 69.



    Dráždění penisu mezi ňadry.



    Stimulace penisu rukou



    Petting, dráždění partnera doteky.

    Statistika
    Statistikami pohlavního styku se zabývaly Kinseyho zprávy, statistické vědecké studie, zabývající se bez ohledu na atmosféru "mravnosti", všeobecné prudérnosti lidskou sexualitou. V souvislosti s propagací sexuální abstinence byly provedeny statistické průzkumy, podle kterých dvě procenta mladých lidí, kteří nikdy nepřijali „slib čistoty“ uvedla, že měla anální či orální sex ale ne pohlavní styk, v porovnání s 13 procenty, která „slib čistoty“ složila.[14]

    Statistika vaginálně penilního pohlavního styku
    Podrobnější informace naleznete v článku Statistika pohlavního styku.
    V ČR první schůzky a polibky podle statistiky u mužů a žen začínají okolo 15. roku. Petting je udáván okolo 17. roku. Skutečné partnerské vztahy navazují muži i ženy kolem 18. roku, což se shoduje s průměrný věkem v době první soulože.[15]

    Pouze 5 % žen má při prvním pohlavním styku orgasmus. Asi 11 % českých žen bylo někdy silou donuceno k pohlavnímu styku, 4% z tohoto množství cizím mužem. Promiskuita se nezvyšuje nebo klesá, muži v průměru 9,38 partnerek, ženy 5,11 partnerů. V ČR je se sexuálním životem spokojeno 72 % žen a a 68 % mužů, tendence je výrazně klesající. Asi 45 % mužů při prvním pohlavním styku nepoužilo antikoncepci. Významně se oproti konci 20. století zvýšilo používání hormonální antikoncepce u žen ve stálých vztazích, v roce 2008 používá pravidelně tuto antikoncepci již 52 % žen. Při náhodném pohlavním styku 88 % mužů používá kondom. Antikoncepci považuje za nepřípustnou 6 % žen a 5 % mužů.[15] Podle výzkumů z ČR je průměrný věk prvního pohlavního styku 18 let.[16]

    Udávaná frekvence orgasmu bývá u prvního styku dosti nízká, např. výzkum kanadské mládeže ukázal, že orgasmus mělo při prvním pohlavním styku jen 6 % žen a 62 % mužů. Velká většina (80 %) zažila svůj první pohlavní styk se svým dlouhodobějším přítelem či přítelkyní, 11 % s kamarádem/kamarádkou, 5 % se známým a 4 % s náhodnou osobou. Zkušenosti litovalo 26 % dotázaných, zvláště tehdy, pokud byla učiněna po posilnění alkoholem.[17]

    Za běžnou dobu trvání koitu se považuje 3-7 minut. Přesněji řečeno jde o dobu frikčních pohybů od zavedení penisu do pochvy až po výron semene. V dotazníkových šetřeních na české populaci odhadují muži i ženy délku soulože v průměru zhruba na 14 až 15 minut [18], ovšem v jiných studiích bylo porovnáním odhadů s reálnou dobou změřenou na stopkách zjištěno, že muži i ženy délku styku při odhadu nadsazují zhruba o jednu třetinu. Dotazníková studie na velkém reprezentativním vzorku 2469 mužů a 5120 žen z USA ukázala, že muži i ženy mezi 25 a 45 lety souloží průměrně zhruba 5× až 7× za měsíc (95% konfidenční interval).[16] Podle výzkumů sexuálního chování v ČR je to 8× za měsíc.[16]

    Zdravověda

    Nerozbalené kondomy.
    U mužů jsou v souvislosti s pohlavním stykem různými příčinami vyvolávané poruchy členěné podle příznaků:[19]

    Poruchy erekce
    Poruchy ejakulace
    Předčasná ejakulace
    Ejaculatio deficiens - neschopnost ejakulovat
    Ejaculatio retardata - nechtěná nebo nepřiměřeně dlouhá ejakulace[20]
    Bolesti genitálu nebo při pohlavním styku, vyvolané různými příčinami
    U žen jsou v souvislosti s pohlavním stykem různými příčinami vyvolávané poruchy členěné podle příznaků:[19]

    Dyspareunie a algopareunie, tedy bolest spojená se sexuálním stykem vyvolaná různými příčinami ale často infekcemi.
    Vaginismus, reflexní stažení svalstva poševního vchodu, které znemožňuje proniknutí penisu po pochvy. Jde o obranný reflex, obvykle v reakci na podnět.[21]
    U obou pohlaví jsou jako poruchy vnímány hypersexualita a frigidita, které jsou projevy chování vyznačujícími se v změněné (oproti jiným osobám) míře sexuální apetence. Bývají vyvolané různými příčinami od psychologických po intoxikace. Rovněž jsou u obou pohlaví zaznamenávány poruchy uspokojení (impotentia satisfactionis, anorgasmie), tedy poruchy prožívání slasti.[20]

    Farmakologie
    Podrobnější informace naleznete v článku Afrodisiakum.
    Některé léčiva a volně prodejné léky jsou používány v souvislosti s pohlavním stykem. Tyto látky mohou změnit normální sexuální reaktivitu člověka. Ačkoliv většina drog má výrazně negativní vliv, často tlumivý, na sexualitu, některé (např. kokain) mohou sexuální apetenci zvýšit.[11] Některé látky používané pro zlepšení schopnosti erekce zvyšují prokrvení tkání nebo zvyšují srdeční tep.

    Na léčení erektilní dysfunkce, tedy poruchy erekce penisu, jsou používány některá syntetická nebo přírodní léčiva. Tyto přípravky mohou mít vedlejší účinky a mohou být nebezpečné pro nezletilé, pro osoby které nejsou zcela zdrávy, při kontraindikacích nebo při nesprávném dávkování.[22][23] Použití takových léčiv je tedy nezbytné konzultovat s lékařem.


    Hnisavé léze na penisu, příznak napadení kapavkou (Gonorrhea)
    Imunologie
    Podrobnější informace naleznete v článku Imunologie.
    U osob praktikující pohlavní styk a pohlavní aktivity obecně byl zjištěn benefit ve formě zvýšené imunity produkcí protilátek a snížení krevního tlaku,[24][25] a snížení rizika rakoviny prostaty.[25] Sexuální intimita a orgasmy zvyšují hladinu hormonu oxytocinu, který může pomoci lidem vytvářet sociální vazby a budovat důvěru.[24] [26] Dlouhodobá studie 3500 lidí ve věku 18 až 102 let, provedená klinickým neuropsychologem Davidem Weeksem, zjistila na základě nestranného hodnocení fotografií subjektů, že osoby praktikující pravidelně sexuální aktivity, například pohlavní styk, vypadají výrazně mladistvěji.[27]

    Chirurgie
    Při znásilnění, méně obvyklé velikosti pochvy, neobvykle hlubokém vniknutí penisu, nebo při prvním styku může dojít k poranění pochvy. Poranění pochvy může mít velmi závažný charakter, může způsobit perforace a následné krvácení, šokové stavy a dokonce i smrt.[28] Rovněž může dojít k poranění vaječníků. Při poranění vnitřních rodidel následkem pohlavního styku je nezbytně třeba uvádět tuto okolnost, pohlavní styk, aby nedošlo k chybě a nevhodnému, nenapravitelnému, zákroku.[29] Poranění vnitřních rodidel v dětství i dospělosti mohou mít dlouhodobé fyziologické i psychologické následky.[30]

    Při felaci může být při vyvíjení podtlaku v ústech a vlivem opakovaných nárazů zraněno měkké horní patro úst (takzvaný syndrom felace), kdy dochází k zarudnutí a krvácení do sliznice úst. Nedojde li k infekci dojde k vymizení příznaků poškození bez léčby během sedmi až deseti dnů.[28] Krvácení při defloraci během prvního pohlavního styku, může vzácně být i velmi silné. Riziko poškození zvyšuje také zavádění různých předmětů do pochvy či jiné manipulace v oblasti pohlavního ústrojí. [28] Poškození močového měchýře, vaječníku, pochvy a vnitřních orgánů během soulože vyžadují lékařské ošetření.[28]

    Je-li do pochvy vefouknut vzduch při sexuální hře, může to vést ke pneumoperitoneu nebo dokonce ke vzduchové embolii. Vzduchovou embolii u těhotných žen (i v případě kdy o těhotenství žena ještě nevěděla), může způsobit již poměrně malý tlak vpraveného vzduchu. Proto je foukání vzduchu do pohlavních orgánů zakázáno.[28]

    Při análním styku může být poškozen konečník. Může dojít k zánětu sliznice konečníku, její povrchní poranění, roztržení řitního svěrače, zadržení cizího tělesa uvnitř konečníku a proděravění stěny konečníku s případným následným zánětem pobřišnice, který může vést k úmrtí.[28] Nejčastějšími předměty zadrženými v konečníku jsou vibrátory a další sexuální pomůcky. Tímto způsobem jsou zde nacházeny i šroubováky nebo kancelářská těžítka, rozmanité lahvičky či zkumavky, šišky salámu a některé druhy ovoce a zeleniny. Vzácně jsou vyjímány z konečníku zavařovací sklenice a násady z koštěte.[28]

    Používání nevhodných sexuálních pomůcek, nešetrné zavádění penisu do rekta, jindy zasouvání prstů, v krajním případě celé ruky, tj. smutně proslulý „fisting“, anebo manipulace cizím tělesem (dráždění sexuáními pomůckami) může být příčinou poškození vnitřních pohlavních orgánů nebo konečníku. Uvíznutí předmětu v konečníku v rektu je pro postiženou osobu riziko a mnohdy znamená obtížný úkol pro lékaře. Následkem vážného poškození může být i operativní vývod střeva mimo konečník (kolostomie).[28]

    Násilným zacházením s penisem může dojít k jeho poškození. Při prudkém pohlavním styku, nebo některých praktikách, může dojít k pohmožděninám varlat nebo otevřenému zranění, nebo otočení varlete. Tyto úrazy vyžadují lékařskou pomoc.[31]

    Hygiena, epidemiologie
    Podrobnější informace naleznete v článcích Sexuálně přenosná nemoc, Hygiena a Epidemiologie .
    Pohlavní styk a jiné sexuální aktivity, u nichž je možnost přenosu tělesných tekutin mezi osobami, je prostředkem šíření sexuálně přenosných nemocí. Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí je „nejjistějším způsobem jak se vyhnout se přenosu sexuálně přenosných nemocí, neprovádět sexuální styk vůbec, nebo být v trvalém vzájemně monogamním vztahu s partnerem, který byl testován a víte, že není infikován.“ Redukovat riziko přenosu infekce u osob, jejichž sexuální chování je vystavuje riziku infekce, může správné a při styku vždy praktikované použití mužského latexového kondomu.[32] Takové chování je bezpečnější pro oba partnery.

    Mezi nejběžnější rizika při pohlavním styku, zejména s neznámým partnerem a při promiskuitním chování patří sexuálně přenosné infekce způsobované bakteriemi, viry a parazity, které se přenáší z člověka na člověka při pohlavním styku. Gonokokové nebo chlamydiové infekce často nemají žádné příznaky. Neléčená infekce chlamydiemi může vést k ženské neplodnosti a mimoděložnímu těhotenství. Lidský papilomavirus může vést k rakovině děložního čípku a genitálií. Děti narozené matkám s neléčenou kapavkou nebo chlamydiemi mohou trpět neonatálním zánětem spojivek (závažná infekce očí), jenž může vést až k oslepnutí.[33] Syfilis kromě následků na dospělých může mít za následek úmrtí novorozenců a potraty. Neléčené gonokokové infekce mohou vést k potratům a předčasným porodům.

    Pohlavním stykem může být také přenášena žloutenka (hepatitida B).[34] Celosvětově je zaznamenáno asi 350 milionů chronicky nemocných nositelů žloutenky typu B.[35] Světová zdravotnická organizace odhaduje, že 448 000 000 lidí ve věku 15 až 49 let je infikováno ročně pohlavně přenosnými chorobami (jako například syfilis, kapavka a chlamydie)[33]

    Bezpečný sex, například používání mužského nebo ženského kondomu, může rovněž sloužit nejen jako prevence sexuálně přenosných infekcí ale i k omezení rizika těhotenství.

    Nejčastější infekce šířené pohlavním stykem:

    AIDS
    chlamydióza Lymfogranuloma venereum (Chlamydia trachomatis)
    trichomoniáza
    kapavka
    syfilis
    žloutenka - Hepatitida B
    lidský papilomavirus
    Herpes simplex virus
    genitální bradavice
    Granuloma inguinale
    měkký vřed
    Jednou z nejnebezpečnějších pohlavních chorob je AIDS. Do roku 2010 od počátku epidemie zemřelo přibližně 30 milionů osob.

    U všech případů pohlavních chorob je v případech, kdy je podezření na infekci, vhodné včasné lékařské vyšetření. CDC uvádí, že je menší riziko přenosu viru HIV z nakaženého partnera u orálního sexu u análního či vaginálního sexu," . Nicméně je obtížené zjistit, zda skutečně došlo k infekci v důsledku orálního sexu nebo jiných rizikovějších sexuální aktivit. Některé faktory mohu významně zvýšit riziko přenosu HIV - vředy, krvácení z dásní, genitální vředy, a přítomnost jiných pohlavně přenosných chorob.

    Pohlavní styk a psychiatrie a psychologie
    Provádění pohlavního styku má vliv na lidské chování a vnímání, především duševní vyrovnanost a vývoj duševních chorob, ale zřejmě i na zvýšení imunity.[36] Podobně neprovádění a způsob pohlavního styku může zvýšit pravděpodobnost rozvoje duševní choroby a zvýšit sebevražedné sklony. Ochrana při penilně vaginárním pohlavním styku pouze výrazně snižuje riziko otěhotnění a přenosu pohlavních chorob, spolehlivou ochranou je pouze sexuální abstinence.


    Zastírání a skrývání jako projev studu.
    Idealizace sexuality a snaha vyrovnat se ideálu vede k pocitu podobnému pocitu nedostatečnosti a chybnosti. Pohlavní stud je úmyslně vyvoláván ve výchově pohrdáním, ponižováním, výsměchem a dalšími způsoby. Osoba která se stydí, nebo která vyvolává pocit studu označuje předmět (pohlavní orgán, pohlavní styk nebo osobu) jako špinavý, slabý, nebo defektní.[37] Člověk, který trpí pocity studu, musel zažít situace, ve kterých se cítil pokořený ve své sebeúctě.[38]

    Pro stud jsou typické tyto základní prvky:

    Pozorovatelnost ve spojení se snahou o reciprocitu.
    Nevhodnost nebo prožitek nevhodnosti. Selhání při pokusech o přiblížení se sebeideálu.
    Obrácení se proti sobě a proti všem, kdo jsou nějak spojeni se studem.
    Není stoprocentně jisté, že schopnost stydět se je „výlučná vlastnost člověka“, hluboce se stydí i vycvičené zvíře, pokud se chová proti stanovené normě (například znečistí podlahu).

    Do 80. let psychoanalytici předpokládali, že stud vymizí budou -li analyzovány konflikty spojené s infantilní sexualitou nebo narcismem {Abraham 1913, Erikson 1951, Freud 1905, 1926 atd.}.[37] Kinston (1987) upozorňuje na to, že stud spouští masivnější popření reality, brání člověku myslet a vnímat realitu.[37]

    Pohlavní stud a vnímání vlastní chybnosti, odchylnosti od ideálu, obavy a strach z hanby vedou k zhroucení sebeúcty, později k protireakci nebo sebenenávisti, projevům agresivity, depresím a poddávání se omamným látkám, nebo sebevraždě. Pohlavní stud může vést ke vzniku poruch pohlavního styku.

    Anorgasmie je častější u žen, její vyřešení obvykle vyžaduje pozornost obou partnerů po delší dobu. Mnohé, zvláště mladší, ženy a ženy s relativně malou sexuální zkušeností mají problémy dosáhnout orgasmu nebo toho nejsou vůbec schopny.[39]

    Ztráta sexuální apetence tedy ztráta touhy po pohlavním styku u žen bývá spojena s vysokým stupněm těhotenství, porodem a kojením. U mužů s pocity frustrace a studu, například ze sexuální dysfunkce (zejména problémy s erekcí), ale i depresemi obecně, zaujetím prací a problémy, postupem věku nebo kariérou nebo nádorem hypofýzy. Muži i ženy ztrácí sexuální apetenci i v důsledku onemocnění a nežádoucích účinků léčby, s problémy ve vztahu, obezitou, podvýživou a anorexií, užíváním alkoholu a drog.[40]

    Nízká sexuální vzrušivost, sexuální chladnost, je spojena nejčastěji s poruchou emocí nebo je jinak ovlivněna psychicky. Sexuální averze, tedy odpor k pohlavnímu styku je obvykle způsobena prožitky z dětství nebo dospívání,[39] ale někdy je výrazem odporu nebo strachu v souvislosti s určitým partnerem.[40]

    Předčasná ejakulace je běžným problémem při pohlavním styku u většiny mladých nezkušených mužů. Je doporučována změna polohy nebo techniky.[39]

    Erektilní dysfunkce je porucha erekce která je, v případě jestliže jeden či oba partneři v této situací trpí frustrací, Poruchou v ČR trpí asi polovina mužů ve věku 35–65 let.[39]

    Hypersexualita a sexuální závislost

    Podrobnější informace naleznete v článku Hypersexualita.
    Hypersexualitou (nymfomanie, satyriasis), kterou je možné také označit podle projevů jako příznak projevující se zvýšenou sexuální apetencí, může být projevem některé psychiatrické poruchy a mánie (např bipolární porucha), ale i hormonální poruchy.[41] Hypersexualita při bipolární poruše se projevuje i u malých, tříletých dětí.[42] Hypersexualita není organickými změnami způsobená choroba, je příznakem, projevem choroby, je diagnostikována s označením "nadměrné sexuální nutkání".[43][44] Jedním z hlavních symptomů je neschopnost jednat jinak i přes důsledky chování.[45]

    Podle některých hypotéz může pravidelná sexuální aktivita zvýšit expresi genu odměny centru mozku[46][47] Příliš časté zapojení do sexuální aktivity (denně) pak může vést k hyperexpresi ΔFosB,[46][47] což může vyvolávat závislost na sexuální aktivitě, situaci, kterou někteří autoři nazývají „sexuální závislost“ nebo „závislost na sexu“.

    To co je nazýváno sexuální závislost nebo hypersexualita je podle těchto zdrojů poruchou osobnosti a sebekontroly. Jako léčba jsou obvykle předepisována psychofarmaka a odvykací terapie. Mezi prvními popisy sexuální závislosti je popis manželky, že její muž při pohlavním styku byl „divoký, chvěl se po celém těle a hlasitě supěl“.[48] Mezi postiženými jsou mediálně sledované osoby, jejichž případy postižení a léčby poutají pozornost, získávají účast veřejnosti, a jsou napodobovány.

    Podle názoru Radima Uzla závislost na sexu neexistuje, pouze vyšší nebo nižší apetence.[48] Ale i podle dalších sexuologů je sexuální závislost mýtus, výmysl médií a umělé vytváření trhu pro veřejné i soukromé ústavy, psychology, pedagogy a sexuální terapeuty. Většina všech diagnostických a léčebných postupů sexuální závislosti vychází z předpokladu, že lidská sexualita je něco špatného překročí-li jistou normu. Tato norma není přesně stanovena. Jeden z uznávaných terapeutů léčících nákladnou kůrou pacienty se sexuální závislostí uznává, že nejtěžší je rozeznat hranici mezi silně vyvinutým sexuálním pudem a závislým chováním, protože tito lidé se prý navenek nijak neodlišují od ostatních. Podle názoru Radima Uzla je hlavním faktorem schopnost platit nákladnou léčbu.[48]

    V souvislosti se svými celoživotními prioritami nebo nedostatkem atraktivnějších podnětů, jako únik před depresí či zmatením hodnot, z touhy po symbolickém důkazu své nadřazenosti a moci, tedy z různých důvodů, mohou některé osoby upřednostnit právě časté sexuální styky, promiskuitu, nebo alespoň zvýšenou sexuální apetenci. Sexuální závislost je často spojena i s depresemi, závislostí na alkoholu a jinými závislostmi. Zvýšená sexualita a promiskuita tak může být spíše jedním z příznaků celkového psychického stavu, nikoliv chorobou sama o sobě. Jako sexuální závislosti byly označovány i případy duševně chorých které se projevovaly zvýšenou sexuální apetencí.[48]

    Sexualita je podle Radima Uzla přirozenou lidskou potřebou a její kvantitativní vystupňování samo o sobě nemůže být považováno za nějakou závislost.[48]

    Neplánované těhotenství
    V roce 2005 Světová zdravotnická organizace (WH0) odhadla, že každý rok otěhotní na celém světě 123 miliónů žen. Z toho 87 milionů těchto těhotenství, tedy 70,7 % z uvedených, je neúmyslné. Přibližně 46 milionů těhotenství ročně končí vyvoláním umělého potratu.[49] Téměř 1 milion amerických dospívajících žen, 10 % všech žen ve věku 15 až 19 let a 19% z těch, které uvádějí, že měly pohlavní styk, otěhotní každý rok.[50] Ve Velké Británii je situace podobná.[51]

    Problémy s pohlavním stykem
    Vaginismus je nedobrovolná křeč svalstva pánevního dna (svalstva vaginy), dělající koitus stresujícím nebo nemožným. Dyspareunie je bolestivý nebo nepohodlný styk a může být způsobena mnoha příčinami.

    Předčasná ejakulace je běžným problémem při pohlavním styku u většiny mladých nezkušených mužů, ale může mít někdy i jiný než psychický původ. Za předčasnou ejakulaci považovat každý pohlavní styk, u nějž dojde k ejakulaci za kratší dobu, než jsou 2 minuty.

    Kromě obtíží způsobených organickými příčinami se mohou vyskytnout takové které jsou z oblasti psychologických obtíží nebo psychiatrických poruch.

    Bolestivý pohlavní styk (dyspareunie) a nepříjemné pocity při souloži mohou vyústit až ve fyzický odpor k pohlavnímu styku a fyzické nevolnosti při souloži a po ní. Bolestivost pohlavního styku bývá někdy způsobena přítomností infekce, nebo jindy nedostatečnou lubrikací, z psychologických důvodů, ale někdy i nevhodným výběrem partnera.[28] Bolestivý pohlavní styk je jednou z nejčastějších poruch u pohlavního styku a vyskytuje se v průběhu života u dvou třetin žen.[11]

    Smrt jako následek pohlavního styku
    Sexuální aktivita podle některých zdrojů může být přímou příčinou úmrtí, a to zejména v důsledku zablokování koronárního řečiště.[52][53] Toto riziko je nižší u osob s vyšší úrovní běžné fyzické aktivity.[53] Nicméně, úmrtí jsou opravdu vzácné.[52] U osob, zejména těch, které mají obvykle malou nebo žádnou fyzickou zátěž, je mírně zvýšené riziko infarktu nebo náhlého srdečního selhání při pohlavním styku ovšem také jakémkoliv jiném intenzivním fyzickém cvičení, kterou provádí zřídkakdy. Pravidelné cvičení nebo fyzická zátěž riziko výrazně omezuje, ale nevylučuje.[53] Zvýšené riziko je dočasné, je omezeno na několik hodin po pohlavním styku.[53]

    Smrt v souvislosti s pohlavním stykem je málo pravděpodobná, ale byla popsána jako důsledek použití některých psychotropních látek a afrodisiak.

    Antikoncepce

    Vhodný způsob nasazení kondomu před pohlavním stykem.
    Podrobnější informace naleznete v článcích Antikoncepce a Sterilizace.
    Antikoncepce zahrnuje metody a prostředky, které se používají k zabránění těhotenství. Zcela bezpečným, z hlediska nežádoucího těhotenství činí pohlavní styk kastrace. Přerušovaná soulož, soulož do konečníku, vzájemná masturbace a orální sex patří mezi metody, které snižují riziko těhotenství.

    Bezpečný sex, například používání mužského nebo ženského kondomu, může rovněž sloužit nejen jako prevence sexuálně přenosných infekcí ale i k omezení rizika těhotenství. Spermicidy jsou látky, které se používají s kondomy a dále omezují pravděpodobnost těhotenství.

    K nejspolehlivějším metodám antikoncepce patří sterilizace vasektomií u mužů a podvázáním vejcovodů u žen, nitroděložní tělíska (IUD) a implantovaná antikoncepce. Hormonální antikoncepce je aplikována například jako orálně podávané tablety nebo náplasti a jinými formami. K méně spolehlivým metodám patří bariérová antikoncepce - kondomy, poševní pesary a antikoncepční houbičky a různé metody sledování plodnosti. Sterilizace je sice vysoce spolehlivá metoda, obvykle je ale nevratná. Nouzová antikoncepce může zabránit početí ještě několik dnů po nechráněném pohlavním styku.

    Odhaduje se, že používání antikoncepce v rozvojových zemích snížilo počet mateřské úmrtnosti o 40 % (v roce 2008 antikoncepce zabránila úmrtí přibližně 270 000 žen) a mohlo by zabránit až 70 % úmrtí, pokud by byla poptávka po antikoncepci zcela uspokojena.[54][55] Tohoto příznivého výsledku je dosaženo snížením počtu neplánovaných otěhotnění, která následně vedou k nelegálně prováděným potratům, a prevencí otěhotnění u osob podléhajících vysokému riziku.[55] V rozvojových zemích antikoncepce rovněž zvyšuje pravděpodobnost přežití dítěte díky prodloužení doby mezi jednotlivými těhotenstvími.[55]

    Hormonální antikoncepce působí preventivně proti závažným chorobám, jako je například karcinom vaječníků a děložní sliznice, a má řadu dalších pozitivních efektů. Mezi negativní efekty, ačkoliv velmi vzácné nežádoucí účinky je zvýšení krevní srážlivosti a možnost tromboembolického onemocnění (TEN), arteriální komplikace a cévních mozkových příhod, které mají vážné dopady na zdraví některých uživatelek.[56] Dalšími efekty může být zvyšování hmotnosti uživatelky, migrény a deprese, onemocnění jater a další. Hormonální antikoncepce chrání pouze proti otěhotnění, není schopna zabránit přenosu infekcí. Hormonální antikoncepce má prokazatelně negativní dlouhodobý vliv na plodnost.[57]

    Někdy bývá za antikoncepci považována také sexuální abstinence, avšak výchova k sexuální abstinenci může zvyšovat četnost těhotenství mezi nezletilými, je-li poskytována bez poučení o antikoncepci.[9][10]


    Lubrikanty prodávané v Německu.
    Lubrikanty
    Lubrikační gel pomáhá zlepšovat pocit při vzájemném kontaktu tkání při pohlavním styku. Jednotlivé lubrikační gely se liší podle toho, na jaké bázi jsou vyrobeny a fungují. Lubrikanty na olejové bázi mohou narušovat latex a snižovat tak efektivitu kondomů, latexových rukavic a tím pádem snižovat účinnost tohoto druhu antikoncepce a ochrany před pohlavně přenosnými nemocemi. Z toho důvodu jsou doporučovány lubrikanty na vodní nebo silikonové bázi. Některé lubrikanty mohou působit dráždivě na pokožku citlivých osob.

    Vliv pohlavního styku na zdraví člověka
    Kromě nákazy pohlavními chorobami a jinými infekcemi a kromě nechtěno těhotenství jsou rizikem pohlavního styku poranění vzniklá úrazem v souvislosti se způsobem provedení styku nebo prostředím ve kterém je prováděn. Často je podceňována možnost psychické újmy při pohlavním styku.[58] Výčet zde uvedených chorob přenosných pohlavním stykem a rizik je zcela neúplný. Kromě rizik má pohlavní styk i přínosy, především v oblasti psychiky.

    Bezpečný sex
    Podrobnější informace naleznete v článcích Bezpečný sex a Kondom.
    Bezpečný sex je sada praktik určených pro redukci rozšíření AIDS a sexuálně přenosných infekcí. Bezpečnější sex je strategie snižování rizika infekce, úplné zamezení rizika přenosu pohlavního styku umožňuje pouze zabránění rizikovému sexuálnímu chování, tedy sexuální abstinence a zamezení kontaktu s infikovanými materiály.

    Za bezpečný sex je tak považován například sex po telefonu, tedy masturbace. Zvýšení bezpečnosti umožňuje sex s jediným partnerem, tedy dlouhodobá nebo celoživotní monogamie a používání kondomů.

    Humanitní vědy a pohlavní styk

    Pohlavní styk, anatomie, Leonardo da Vinci
    Podle názoru biologa Franse de Waala v knize Bonobo: The forgotten ape je „vliv kultury na pohlavní styk u lidí po miliardách let sexuální reprodukce nanejvýš zcela marginální […] sex je oblast lidského chování, v níž je kulturní experimentování omezeno právě tak, jako je omezeno dýchání“.[59]

    V širším právním i sexuologickém smyslu zahrnuje pojem sexuální styk i další orgasmické nebo genitální formy vzájemného fyzického kontaktu mezi dvěma nebo více jedinci stejného nebo různého pohlaví. V nejširším pojetí může termín pohlavní styk zahrnovat i negenitální a neorgasmické formy erotického kontaktu. Někdy se formy pohlavního styku rozdělují na penetrativní (kam bývá řazen koitus a penilně-anální styk) a nepenetrativní.

    Pohlavní styk a pohlavní pud jsou podle některých křesťanských publikací v podstatě něco posvátného a pohlavní spojení je jako výraz nejvyššího darování jednoho člověku druhému důkazem lásky a pochází od Boha. Mravní čistota, upřímná láska a nesobeckost je příklad Kristův, který je mocnou pobídkou k následování.[60]

    Jiné výrazy pro pohlavní styk
    Obecně jsou používána synonyma - soulož, milování, sexuální styk, sex. Odborně je lékaři pro vlastní akt soulože používáno označení koitus. Starší výrazy - obcování, pomilování, vstoupení, sdílet lože. Lidově - mrdání, šukání, jebání. Lidové výtrazy pro pohlavní styk jsou často používány jako vulgarismy, například ve formě nadávky.


    Sexualita a pohlavní styk jsou témata, jenž bývala v minulosti často předmětem humoru. (1905)
    Lexikální význam a sémantika
    Výrazem "pohlavní styk" je míněn obvykle kontakt mezi genitáliemi obvykle dvou partnerů, obvykle různého pohlaví. Nicméně pod výrazem "pohlavní styk" jsou označeny i jiné modely chování.

    Pohlavní styk může mít nejen rozmnožovací, ale i sociální (vztahovou) nebo rekreační funkci. Chutě, zvyky, potřeby a praktické provedení a uspokojení z pohlavního styku závisí často více na sociálních a psychologických okolnostech než na technických rozměrech partnerů, délce nebo frekvenci či způsobu provedení styku a tak pohlavní styk může mít poměrně velkou škálu podob.

    Podle některých autorů je rozdíl mezi pojetím sexuality u mužů a žen dán tím, že ženy mohou otěhotnět, kdežto muži nikoliv, což je důvodem odlišného pohledu na pohlavní styk.[61]

    Historie
    Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny lidské sexuality.
    Právní předpisy týkající se sexuality jsou zmiňovány v nejstarších asyrských zákonících. V starověkém Římě byl pohlavní styk zobrazován obrazy a popisován v literárních dílech. Během období středověku začal být pohlavní styk považován za hříšný a pošpiňující, ženy za prostopášnice vedené chtíčem. Během období humanismu se pohled na lidskou sexualitu změnil. Michel Foucault zdůrazňuje, že ještě na konci 17. století panovala značná sexuální otevřenost a tolerance.[62] Až křesťanská pastorace učinila ze sexu jakousi „znepokojivou záhadu“ a až moderní společnost sexu přikládá hodnotu tajemství.[63] V 18. století v rámci osvícenství došlo k další sexuální revoluci a uvolnění chování pojímaného jako mravné.

    Uvádí se, že byla frekvence pohlavních styků mezi manželi vyšší na venkově. Naproti tomu se ve městech dbalo hlavně na to, aby nevhodným sexuálním chováním nedošlo k újmě dobrého jména měšťanské rodiny.[64]

    Během 19. století změnili evropský pohled na pohlavní styk a lidskou sexualitu svými pracemi filosofové a lékaři. Na počátku 20. století došlo k sexuální revoluci po zveřejnění statistických a zdravotnických výzkumů. Největším přelomem ve vnímání sexuality byly v polovině 20. století celosvětově známé Kinseyho zprávy.

    V 60. letech 20. století došlo k společenské revoluci (hippies) v USA.

    Podle některých zdrojů však společnost v ČR v 21. století upouští od tradičních rodinných hodnot, které jsou nahrazovány jinými a omezením společenské kontroly dochází k porušování společensky přijatelných norem chování.[65]


    Fresky zachované z Pompejích



    Scéna z nádoby zhotovené okolo 470 př. n. l.



    Pohlavní styk na němž je zachycen císař Džahángír (1569 – 1627), Persie



    Japonsko asi 1789 - 1790



    Princ a dáma v noci na terase, 17. století, Indie

    Sexuologie a pohlavní styk
    Pohlavní styk a sexuální aktivity jsou z velké části závislé na sociálních a psychických zkušenostech a na prostředí v kterém jedinci vyrůstají. Jde o smyslové prožívání situace a reakce jsou dány nejen fyziologickými pochody, zvykovými pravidly, ale i momentálním psychickým rozpoložením. Zejména chování před a během pohlavního styku jsou dány zvykovými pravidly a individuálními sklony.

    Vzrušení před pohlavním stykem

    Podrobnější informace naleznete v článcích Sexuální vzrušení a Milostná předehra.
    Sexuální vzrušení může být nabuzeno třením pohlavních orgánů o sebe stejně jako manipulací rukou, ale i pouhým dotykem, vizuálním kontaktem, vokálními projevy nebo i myšlenkou.

    Vzrušení se může se projevovat i zrudnutím, třesem, koktáním, mdlobami v důsledku nervového vypětí. V některých komplikovaných případech se může sexuální vzrušení projevovat neurotickými a hysterickými reakcemi, pasivní nebo aktivní agresivitou, zejména jejím vybitím. Takové chování může být spojeno například s pocity studu a v takovém případě jde o afekt podobný úzkosti nebo zlosti. Pohlavnímu studu a souvislostem je věnováno málo pozornosti. Podle některých domněnek proto, že se stud jako afekt ponížení, zostuzení, pohrdání, trapnosti se velmi obtížně vyjadřuje, pacient se stydí nejen za svou sexualitu za problémy s ní spojené ovlivňující průběh pohlavního styku, ale i za svůj stud.[37]


    Příjemné pocity vzbuzuje často již držení za ruku a společná procházka nebo práce.



    Významné nebo opětované pohledy do očí jsou signálem pozornosti nebo zájmu o sblížení.



    Milostný tanec může velmi sblížit, zejména je spojen s doteky a polibky.



    Obvyklým rituálem savců je společné přijímání potravy.



    Podle některých názorů musí prvnímu pohlavnímu styku předcházet sňatek.

    Milostná předehra

    Podrobnější informace naleznete v článku Milostná předehra.
    K sexuálnímu vzrušení a oboustranně uspokojujícímu pohlavnímu styku mezi jedinci není třeba milostná předehra. "Předehra je stejně důležitá jako stlaní postelí na Titaniku" tvrdí někteří autoři věnující se sexuologii.[66] Dochází k závěru, že myšlenka důležitosti předehry je založena na názoru že ženy jsou duševně retardované a je třeba je "nažhavit". Autor dochází po průzkumu mezi běžně sexuálně aktivními osobami, včetně žen, k přesvědčení, že předehra není nezbytností.

    Milostná předehra však může vést k vystupňování sexuální touhy a být oboustranně vnímána jako žádoucí a zábavná součást pohlavního styku. Součástí předehry nebo pohlavního styku mohou být zábavné aktivity, doplňky od společného jídla a pití přes předem vybrané oděvy a doplňky po sexuální pomůcky, nebo použití určitých symbolických artefaktů a vyhledání vhodného prostředí. Často je za vhodnou milostnou předehru považováno vzájemné svlékání mezi partnery.[66]


    Milostná předehra múže být pojata jako prozkoumávání.



    Polibky mnohé dvojice dokáží silně vzrušovat. Orální slastí se zabýval i Freud.



    Vzájemná objetí nabudí pocit porozumění a souladu.



    Doteky před pohlavním stykem stimulují smysly partnerů.



    Některé ženy mají v oblibě dráždění bradavek.

    Pohlavní styk

    Mnoho autorů jak vědecké tak krásné literatury se snaží ukázat jako úspěšný pohlavní styk takový, při němž dojde k sexuálními uspokojení obou nebo všech zúčastněných partnerů, nejlépe současně, s tím že neuspokojení partnera znamená blamáž. Podle jiných autorů taková představa není ani pravdivá.[66] Je zřejmé že hodnocení úspěšnosti, uspokojivosti pohlavního styku je záležitost hluboce emocionální a osobní, protože pohlavní styk je způsobem komunikace mezi partnery, nikoliv důkazem schopnosti vykonávat frikční pohyby.[66] Je vhodné připomenout, že klasická misionářská poloha může být vnímána jako značně fyzicky náročná[66] a pro méně fyzicky zdatné osoby jsou vhodné jiné přirozené pozice (např. zezadu).

    Sexuology jsou popsány případy, že byly vlivem vštěpovaných "morálních" zásad natolik deformovány představy sexuality, že se dívka odmítala líbat, aby nezhřešila, nicméně při pohlavním styku byla velmi aktivní. Takovou dezinformací, možná původně lží rodičů, byla u případů (v USA 20. století) popisovaných A. Ch. Kinseyem, představa, že se dítě narodí, pokud se dvě osoby líbají. Výsledkem bylo, že se když se osvícený pár poradil se sexuologem s tím, že žena nemůže otěhotnět, zjistil, že nemají penetrativní pohlavní styk. Podobnou situací byla představa že pohlavní styk může být proveden po svatbě, v posteli, žena má strnule ležet, muž na ní tiše v misionářské poloze "vykonává soulož" a snaží se nepotit a nefunět.

    Významnou roli pro vniknutí penisu do vaginy má poloha nohou ženy. Pokud má partnerka například při misionářské poloze nohy napjaté a spojené, dochází spíše k dráždění vnějších částí genitálií. Hlouběji partner vniká do vaginy, pokud jsou nohy rozevřeny nebo pokrčeny v kolenou. Pokud má partnerka nohy zvednuty, nebo pokrčeny v kolenou a parter vsouvá penis do vaginy zezadu, dochází k podstatně hlubší penetraci.[67] Hloubka vnikání do partnerky a dráždění jednotlivých částí vaginy je podle některých autorů ovšem záležitostí osobních preferencí partnerů a jejich aktuálních možností. Mladé dívky údajně preferují spíše dráždění zevních genitálií než hluboké vnikání, kdy se vytváří pocity libosti až po dlouhodobějších sexuálních zkušenostech. Důležitá je hloubka vaginy a délka penisu, ale při dlouhodobějším vztahu se rozměry přizpůsobí, nejsou li rozdíly obzvláště velké.

    I v případě, že jsou oba partneři vzrušeni a vagina u ženy má znaky zvlhnutí je doporučováno použít lubrikantu, ale přinejmenším naslinění penisu, které usnadní první vniknutí do vaginy. Při homosexuálním styku mezi muži, před vniknutím penisu do análního otvoru, je dostatečné použití lubrikantu zcela nezbytné.

    Po vniknutí penisu do vaginy je doporučeno krátkou dobu posečkat než ihned přistupovat vzájemným pohybům a dráždění. Není obvykle třeba nikam spěchat a je vhodné věnovat se partnerovi a vnímání jeho blízkosti svými smysly. I po započetí vzájemných pohybů, jejichž účelem je vzájemné dráždění citlivých orgánů, je doporučováno partnera sexuálně stimulovat a aktivita i přístup obou partnerů může to velmi zpestřit a zpříjemnit akt. Takovými doporučenými aktivitami jsou například líbání, olizování, kousání, škrábání, štípání, dráždění prsty, pevné držení nebo pokusy o dobývání (které však musí být poměrně brzy úspěšné). Tyto postupy a mnoho poloh a způsobů podrobně popisuje kniha Kámasutra ze 4.-6. století n l.

    Podobně jako vzájemné polohy partnerů byly důkladně studovány kopulační pohyby a jejich rytmus a hloubka vnikání. Podle některých autorů kontrast mezi hloubkou vnikání při jednotlivých pohybech může působit dráždivěji, ovšem nejcitlivější část vaginy je poměrně mělce okolo ústí.[68] Způsob kopulačních pohybů, může ovlivňovat zejména šíři drážděné oblasti uvnitř i na vnějších částech genitálií.[69] Roli při dráždění má i tření pokožky a tlak. Je doporučováno, aby partneři otevřeně hovořili o svých touhách a pocitech i během styku.

    Je doporučováno hluboké dýchání a křik nebo alespoň vzdechy, s tím, že pomáhají rozvádět vzrušení do celého těla a prožívat je.[70] Za optimální dobu od vniknutí penisu do pochvy do doby orgasmu se považuje asi 7 -13 minut.[71]

    Někteří muži ovšem ztrácejí schopnost emocionálního kontaktu se ženou v okamžiku spojení a žena se cítí jako objekt na kterém je prováděna masturbace partnera (umělá vagína).[66] Důvodem výrazného sexuální chování tak může být pouze touha muže exhibovat před partnerkou a udržet si požadovanou úroveň sebeúcty.[66] Žena je schopna prožívat mnohačetné orgasmy, na rozdíl od muže. Muž však dosažení orgasmu u ženy často pokládá za důkaz svého mužství.[66]

    K posílení prožitku orgasmu je doporučováno povolení sevření řitního svěrače. Naopak stažení řitního svěrače může být příčinou předčasné ejakuace.[72]


    Heterosexuální pohlavní styk, koitus, detail spojení pohlavních orgánů penisu a pochvy.
    Orgasmus

    Podrobnější informace naleznete v článku Orgasmus.
    Orgasmus neboli vyvrcholení je výsledkem fáze plató (plateau) sexuálního reakčního cyklu. Orgasmus se vyznačuje intenzivní fyzickou rozkoší, kontrolovanou autonomním nervovým systémem. Je doprovázen rychlými cykly svalových kontrakcí (stahy) v dolních pánevních svalech, které obklopují primární pohlavní orgány a anus (řitní otvor). Orgasmy u mužů i žen mohou být spojeny s jinými mimovolnými reakcemi, např. se svalovými stahy v jiných částech těla a s vydáváním zvuků. Při mužském orgasmu většinou dojde k výronu semene ejakulace, ale ejakulace není podmínkou k dosažení orgasmu. Orgasmus též zpravidla provází euforické vnímání. Představa, že pohlavní styk musí být vždy zakončen společným orgasmem, aby byl pohlavní styk uspokojivý je šířena zkreslenými příběhy a výklady. Současný orgasmus obou nebo více partnerů při milování patří mezi erotické touhy mnoha lidí, z nichž někteří o něm sní a mnohdy se o něj i zoufale snaží. Představy lidí o společném orgasmu vycházejí z romantických filmů a knih, kde se s ním opravdu lze často setkat.[73]

    Penis s kondomem musí být po orgasmu vyjmut z vaginy. To musí být podle dostupné literatury provedeno dříve než dojde ke ztrátě erekce. Autor zmiňuje, že jinak může kondom zůstat ve vagíně a je problém jej vytáhnout.

    Ejakulace a mokrý orgasmus u ženy

    Podrobnější informace naleznete v článcích Ejakulace a Ženská ejakulace.
    Některé ženy mohou vnímat ejakuaci na své tělo jako něco příjemného, jiné jako nepříjemnou a znečišťující. Některé ženy vnímají polykání ejakuátu jako nechutné a nepříjemně chutnající, pro jiné je příjemné.[74] V případě, že muž ejakuluje při orálním sexu ve chvíli, kdy má penis hluboko v ústech partnera, může dojít k infekci dutin. Při ejakulaci je vhodné, aby se penis nenacházel hluboko v ústech.[75] Pro některé muže je stimulující ejakulovat ženě do vlasů nebo na obličej a to i ve skupině (mužů). Ejakulát ve vlasech ovšem nepatří k něčemu co by ženu nadchlo.[76] Ejakulace na tělo a ochutnávání ejakulátu a podobné hrátky jsou často předváděny v pornografii. [77] Nějak zvláště pozitivní účinky spermatu na pleť, dietu, růst vlasů nejsou prokázány, ale rovněž hodnoty testosteronu v spermiích neovlivní nijak hormonální rovnováhu u žen.[78] Podle některých informací může sperma na pokožce způsobit vyrážku.[79] Největším rizikem při kontaktu s ejakulátem je přenos pohlavních chorob.

    Ženská ejakulace, neboli mokrý orgasmus, je při pohlavním styku nebo dráždění pohlavních orgánů ženy projev, kdy se ze žláz poblíž vyústění močové trubice uvolňuje tekutina. Tento projev je různý a různě intenzivní u různých žen. Při sexuálním vzrušení se podle průzkumů projevuje jen u menší části žen.

    Postkoitální dysforie

    Ačkoliv je obvyklý pocitem po sexu euforie, je známa a popisována i postkoitální dysforie ( PCT, post-coital tristesse, „Post-Sex Blues“), což je pocit melancholie, deprese a plačtivosti[80] objevující se po pohlavním styku (souloži). Název pochází z latinského úsloví "Post coitum anima tristis est". Někdy PCT vykazuje silné pocity úzkosti objevující se nejpozději do 2 hodin po styku.

    Postkoitální dysforie je připisována hormonu prolaktinu, který je vylučován k vyrovnání hormonální hladiny.[81] Po pohlavním styku, hladina stoupne výše než po masturbaci, asi o 400 procent. Interpretuje se to tak, že pohlavní styk je intenzivnější zážitek než masturbace.[82]

    Vokální projevy při pohlavním styku Vokální projevy u žen jsou podobné jako u samic primátů. Souvisejí se sexuální aktivitou a vyjadřováním sexuálního potěšení. Obvykle vzrušují jejich sexuální partnery a potenciální sexuální partnery. Muži vokální projevy mají méně často než ženy. Vokální projevy mohou mít verbální a neverbální formy, včetně hlubokého dýchání, sténání, křiku, vulgarit, pláče a smíchu.

    Podle některých studií vokální projevy nesouvisí s orgasmem ženy, ale spíše s ejakulací jejich partnera. Studie ukázaly, že muži obvykle vnímají ženskou vokalizaci jako sexuálně velmi vzrušující projev, a že si je toho žena i sama vědoma. Většina žen uvedla, že vokalizace při pohlavním styku vedla k lepšímu prožitku u partnera a zvýšení jeho sebevědomí, nebo obojímu.[83]

    Pozice při pohlavním styku

    Podrobnější informace naleznete v článku Seznam sexuálních pozic.
    Sexuální styk se dá provozovat v různých pozicích, pro obvyklé oplodnění je důležitý pouze akt zasunutí penisu do pochvy a úspěšné vyvrcholení v pochvě. Lidé si pro zpestření pohlavního styku vytvořili řadu různých sexuálních pozic, které jsou různě fyzicky náročné a vyžadují různé polohy obou či více partnerů.

    Mezi nejrozšířenější pozice patří základní, tzv. „misionářská pozice“, kdy žena leží na zádech a muž leží na ní přivrácený tváří. Tato pozice umožňuje hlubokou penetraci pochvy, malou fyzickou náročnost a pohled obou partnerů vůči sobě.
    Další pozice je například tzv. pozice „na koníčka“, kdy je muž na zádech nebo sedící, žena klečí nebo sedí na něm, a
    „boční pozice“, „lžička“, kdy jsou oba partneři položeni na boku.
    Mimo těchto pozic existuje celá řada dalších, které jsou popsány např. v indické kamasutře.

    Styk mezi více partnery je nazýván skupinový (lidově "gruppen sex" podle němčiny).


    Pozici zezadu oceňují obvykle zralé ženy pro hloubku vniknutí a intenzitu pocitů.



    Pozice žena nahoře je vhodná pro kontrolu míry vnikání penisu do pochvy, tedy při obtížích při styku.



    V 21. století nejobvyklejší, misionářská pozice.



    Ačkoliv je popsáno mnoho různých poloh, většina složitých nebo fyzicky náročných je spíše esteticky zajímavá než příjemná a praktická.

    První penilně vaginální styk
    Podle křesťanské mravouky mimo řádné manželství před Bohem nemá člověk práva užívat pohlavního života.[60]

    Ačkoliv i pohlavní styk po krátkodobém vztahu může být nejen příjemný, ale i vzrušující zážitek, který se vryje do paměti,[84] první pohlavní styk je statisticky oboustranně podle osobních zkušeností účastníků výzkumu uspokojivější, pokud k němu dochází po dlouhodobé známosti. První pohlavní styk je subjektivně účastníky vnímán jako uspokojivější pokud je doprovázen citovým poutem a vzájemnou oddaností, láskou.[66] Osoby s delší známostí se také cítily po sexuálním styku méně často provinile ale byli si při první pohlavním styku méně jisti. Větší pocit jistoty měly osoby, které použily nějaký antikoncepční prostředek. Silný pocit viny měly osoby, které požily alkohol a zážitek vnímaly málo pozitivně.[66] První sexuální zkušenosti litovalo 26 % dotázaných. Orgasmus bývá u prvního styku dost vzácný, především u ženy, někdy se však nedostaví i u muže.[71] Důvodem pohlavního styku bývá vyhledávání nového, „silného zážitku". [85] Takovým novým, ale nikoliv vždy příjemným zážitkem první pohlavní styk, zvláště u osob bez silných vzájemných vztahů, tedy být může.

    Někteří autoři varují před prvním pohlavním stykem bez osobního vztahu, s tím, že může být takový "zafixován" a především pokud se sexem začínají partneři příliš brzy a ze zvědavosti.[86] Ačkoliv neuvádí, kdy je příliš brzy, je zřejmé duševní zralost není přímo odvislá od věku. Zákon uvádí hranici 14 let, většina dětí, ačkoliv se aktivně oddávají autoerotice, začíná s pohlavním životem s jiným partnerem okolo osmnáctého roku života, ale mnozí i daleko později, aniž by utrpěli újmu zmeškáním pravého okamžiku. Někteří jedinci pohlavní život nezačnou (oficiálně) nikdy, žijí v celibátu. Ohledně varování začínat sexuální život se zvědavosti, nelze pominout zřejmý fakt, že první pohlavní styk, není li z podvolení se násilí nebo ze soucitu, je vždy také ze zvědavosti. A to i v případě, že je z lásky. Některé rady a především "zásady" a zákazy a jejich porušování ohledně pohlavního styku, mohou znejistit nezkušené a vyvolat zbytečná traumata, obavy, pocity viny a studu, nebo vést až k sebevraždě.

    Dívky mívají o prvním pohlavním styku romantické představy a prvním sexuálním stykem tak bývají podle statistik ještě více zklamány než chlapci. Největší obavou chlapců je strach z neúspěchu, možné fyzické nedostatečnosti, neschopnosti vyvolat a udržet erekci nebo dosáhnout orgasmu, jenž nakonec může i ovlivnit schopnost erekce. Zde platí, že největší obavu lze mít především z vlastních obav.[86] Někteří chlapci se cítí nejistí z důvodu, že neví co a jak mají dělat nebo jsou překvapeni značným rozdílem mezi romantickými filmy nebo pornografií a realitou. Obranou je zvýšení přirozené sebejistoty ve spojení s vlastní nahotou, odstranění některých zbytečných zábran. Významnou pomocí může být otevřená společnost, rodinná výchova zahrnující vzájemnou komunikaci bez tabuizace a studu ze sexuality a tělesnosti, pozitivní vztah k vlastnímu tělu a přirozené sexualitě, dostatek informací, saunování (bez oblečení) v dětství s rodiči nebo později s partnerem, neskrývání nahoty v domácím prostředí nebo i pravidelné navštěvování nudistických pláží či středisek, a studium filosofie a výtvarného umění. Je prokázáno, že otevřený přístup k sexualitě, sice oddaluje první pohlavní styk, ale rozvíjí osobnost a prodlužuje život.[66]


    Vakuová pumpa sloužící jako pomůcka při dosažení erekce.
    Sexuologie dalších forem pohlavního styku
    Podrobnější informace naleznete v článcích Anální sex a Orální sex.
    Anální sex (sodomie) je sexuální aktivita, při které dochází buď k anální souloži, či k nejrůznějším formám dráždění řitního otvoru Při tomto způsobu pohlavního styku je třeba používat prezervativ a dodržovat hygienu. Nedoporučuje se provozujte anální sex, pokud není parter zdravý. V mnoha zemích světa je anální sex trestný čin.

    Někdy partneři anální a orální sex praktikují místo penilně vaginárního, aby nedošlo u ženy k ztrátě panenství, což je před manželstvím hřích, nebo aby bylo u ženy podstatně sníženo riziko otěhotnění. Otěhotnění u žen často způsobuje sociální problémy, děti jsou příčinou významného snížení životní úrovně. To je častým důvodem proč používat praktiky, které nezpůsobí těhotenství. Podle některých zdrojů jsou páry, které preferují anální styk právě proto, že je zakázaný v některých zemích.

    Při tomto způsobu pohlavního styku je třeba používat prezervativ a dodržovat hygienu. Neprovozujte anální sex, pokud není parter zdravý. V mnoha zemích světa je anální sex trestný čin.

    Tuto sexuální praktiku lze provozovat v heterosexuálním páru, kdy zpravidla nejsou používány žádné pomůcky (v případě peggingu naopak jsou), a lze říci, že pak jde o doplňkovou sexuální praktiku. Podle průzkumů vyzkoušela anální sex třetina heterosexuálních párů.[87] Muž při homosexuálním styku prožívá uspokojení díky dráždění prostaty.[13][88] Lesbické páry využívají při análním sexu pomůcek, podobně je tomu při penetraci muže ženou.

    Orální sex je sexuální aktivita, při níž jsou ústy, rty či jazykem stimulovány pohlavní orgány muže nebo ženy. Jde o tzv. orálně-genitální styk, který často slouží jako milostná předehra. Studie Kinsey Institute, která v roce 1999 proběhla mezi vysokoškolskými studenty v USA ukázala, že přibližně 60% z nich nepovažuje orální sex vůbec za pohlavní styk.[89][90] Pro většinu dospívajících je pod výrazem pohlavní styk míněna pouze vaginální penetrace penisem, s tím že jiné způsoby se mezi pohlavní styk nepočítají. "Můžete mít orální sex a zůstat panna."[91] Orální sex tak může být způsob jak bez rizika těhotenství sexuálně uspokojit partnera a v mysli zůstat stále čistá "panna" nebo "panic" pro "toho pravého". Orální sex s sebou nese rizika přenosu běžných pohlavních chorob včetně HIV [92].

    Sexuální orientace
    Podrobnější informace naleznete v článku Sexuální orientace.
    Sexuální orientace obvykle označuje trvalé zaměření na druh objektů sexuální touhy, specifikované například i věkovým pásmem či kombinací věku a pohlaví přitažlivých osob nebo typem jiných objektů sexuální touhy. Obecně jde i o sociální sebeidentifikaci, odchylky od stanovené normy pohlavního styku jsou někdy označeny jako choroby, deviace (nekrofilie, pedofilie, zoofilie, atp.) jindy jako alternativy (homosexualita). Lidé se mohou, ale nemusí chovat podle své sexuální orientace. Pohlavní styk zakázaným způsobem může být trestným činem nebo přestupkem.

    Ohledně pohlavního styku je jen velmi málo lidí je zcela vyhraněných. V případě frustrace z nedostatku pohlavního styku se může docházet ke změnám chování ohledně pohlavního styku, sexuální chování se tak může lišit od preferencí.[93] Podle některých názorů se mohou upřednostňované preference měnit.[94] Někteří terapeuti se pokoušeli změnit sexuální orientaci pacientů (homosexuální na heterosexuální), avšak uvedené úspěchy byly zpochybněny jako ideologicky ovlivněné informace. Podle odlišných názorů nedochází ke změně sexuálních preferencí, ale sexuálního chování. „Léčení homosexuality“ je tak jen změna chování, přizpůsobení se osoby s homosexuální preferencí jiné, heterosexuální roli. [93] [95] „ …mnozí silně religiozní gejové a lesby raději přijmou naordinovaný kříž a žijí po „terapii“ v manželství pro ně nepřirozeným způsobem, než aby přijali sebe sama a oprostili se od manipulačních technik církevního společenství. Tzv. terapie homosexuality může učit z homosexuálů heteros


  • Anonymní 26.06.2018 v 10:23 Pohlavní styk (příklad)
    Pohlavní styk (též milování, sexuální styk nebo obecně sex) je v užším smyslu označení pro penilně-vaginální styk (soulož čili koitus), tedy úkon vložení ztopořeného penisu muže do vaginy ženy. Do užšího významu se někdy počítá i penilně-anální styk.

    Termíny „pohlavní styk“ nebo „soulož“ se pro „koitus“ používají především v souvislosti s lidmi. Termín pro vyšší obratlovce (např. lvy) a některá jiná zvířata je „kopulace“. Mnoho vyšších obratlovců (plazi, většina ptáků, některé ryby) se reprodukuje interně, ale jejich fertilizace (oplodnění) je kloakální.[zdroj?]

    Podobně jako u mnoha druhů zvířat má pohlavní styk význam nejen při množení druhu ale i jako společenský akt, přestože je v 21. století vnímán jako ryze intimní záležitost. Schopnost vykonávat pohlavní styk, jeho vykonávání, nevykonávání, způsob, místo, frekvence, úspěšnost jeho provedení je společností, ale především samotnými aktéry velmi často nadhodnoceno až ke krajnosti a bývá historicky důvodem či záminkou k absurdnímu a někdy i hromadnému násilí a politizován.[1][2][3][4][5]

    Obsah
    1 Biologie a fyziologie
    1.1 Biologie pohlavního styku
    1.1.1 Lubrikace při pohlavním styku
    1.2 Biologie oplodnění
    1.3 Gynekologické modely penilně vaginálního styku
    1.4 Jiné formy sexuálního styku
    2 Statistika
    2.1 Statistika vaginálně penilního pohlavního styku
    3 Zdravověda
    3.1 Farmakologie
    3.2 Imunologie
    3.3 Chirurgie
    3.4 Hygiena, epidemiologie
    3.5 Pohlavní styk a psychiatrie a psychologie
    3.6 Neplánované těhotenství
    3.7 Problémy s pohlavním stykem
    3.8 Smrt jako následek pohlavního styku
    3.9 Antikoncepce
    3.10 Lubrikanty
    3.11 Vliv pohlavního styku na zdraví člověka
    3.12 Bezpečný sex
    4 Humanitní vědy a pohlavní styk
    4.1 Jiné výrazy pro pohlavní styk
    4.2 Lexikální význam a sémantika
    4.3 Historie
    4.4 Sexuologie a pohlavní styk
    4.4.1 První penilně vaginální styk
    4.4.2 Sexuologie dalších forem pohlavního styku
    4.4.3 Sexuální orientace
    4.4.4 Některé sexuální praktiky
    4.4.5 Lubrikace při pohlavním styku
    4.4.6 Antikoncepce
    4.4.7 Poruchy sexuálního chování
    4.4.8 Homosexualita jako choroba
    4.4.9 Pohlavní styk na veřejnosti
    4.5 Filosofie a teologie
    4.6 Estetika
    4.7 Pohlavní styk a mytologie
    5 Umění a pohlavní styk
    5.1 Literatura
    5.2 Výtvarné umění
    6 Hospodářství
    6.1 Pornografie
    6.2 Prostituce
    7 Vzdělávání a informace
    8 Pravidla
    9 Odmítání pohlavního styku
    10 Mezidruhové a mezirasové pohlavní styky
    10.1 Pohlavní styky s mimozemštany
    11 Rekordy
    12 Odkazy
    12.1 Reference
    12.2 Související články
    12.3 Externí odkazy
    Biologie a fyziologie
    Biologie pohlavního styku
    Sexuální styk je pro jeho účastníky z evolučních důvodů zpravidla značně příjemný. Obvykle jej předchází milostná předehra, která navodí sexuální vzrušení partnerů a způsobí erekci (ztopoření) penisu a přirozenou lubrikaci (zvlhčení) vaginy. Ztopořený penis poté muž vsune do vaginy a jeden nebo oba partneři se doteky dále stimulují k dosažení ejakulace a orgasmu. Z pohledu oplodnění ženy není dosažení orgasmu podstatné, pro oplodnění vajíčka dostačuje pouze výron semene do oblasti pochvy a poté následné úspěšné spojení spermie s vajíčkem.


    Mužské zevní pohlavní orgány. Na fotografii penis a šourek s varlaty.



    Lidský ejakulát se spermiemi



    Během fáze vzrušení se z mužského penisu uvolňuje vazká tekutina, jež rovněž napomáhá lubrikaci.



    Lubrikace vulvy při vzrušení.



    Vazká tekutina uvolněná při lubrikaci vulvy.

    Lubrikace při pohlavním styku
    Podrobnější informace naleznete v článku Vaginální lubrikace.
    Přirozená lubrikace vulvy omezuje nepříjemné pocity při tření během pohlavního styku. Na tvorbě lubrikace se podílí párové Bartholiniho žlázy, které jsou umístěny po levé a pravé straně pod poševním vchodem. Během fáze vzrušení se z mužského penisu uvolňuje vazká tekutina, která rovněž napomáhá lubrikaci. Anus nereaguje na podráždění lubrikací, při dráždění řitního otvoru je třeba používat umělé lubrikanty.


    A – sekundární oocyt (II. řádu)
    1. corona radiata; 2.zona pellucida; 3. polární tělísko; 4. perivitellinní prostor; 5. cytoplazmatická membrána (oolemma); 6. cytoplazma; 7. jádro;
    B – oplodnění
    8. spermie
    Biologie oplodnění
    Podrobnější informace naleznete v článku Oplodnění.
    Koitus je základní reprodukční metoda druhu Homo sapiens, stejně jako savců. Během ejakulace, která obyčejně provází mužský orgasmus, série svalových stahů (kontrakcí) dopraví semeno obsahující mužské gamety nazývané spermiové buňky nebo spermie do vaginy. Následuje cesta spermií z vaginy přes děložní hrdlo (cervix) do dělohy a odtud do vejcovodů. Spermiové buňky mohou přežít v ženském těle 2-3 dny, podle některých autorů i více.[6][7][8] Když se plodné ženské vajíčko nachází ve vejcovodech, spermie do něj pronikne a způsobí oplodnění (fertilizaci) a formaci nového embrya. Když oplodněné vajíčko dosáhne dělohy, zahnízdí se v děložní výstelce nazývané endometrium a začne těhotenství.

    Pro oba účastníky sexuálního styku je vhodné uvážit, že jejich aktivita může velmi pravděpodobně způsobit těhotenství, nepoužijí-li adekvátní antikoncepční prostředky. Ale i pak je nutno možnost těhotenství připustit, protože žádná antikoncepce není 100% efektivní. Přerušovaná soulož (coitus interruptus) neboli „vytažení“ penisu z vaginy před ejakulací za efektivní metodu antikoncepce považována být nemůže a nelze ji doporučit. Jediné zcela spolehlivě fungující metody vyhnutí se těhotenství jsou sexuální abstinence a sterilizace. Externí styk, tedy sexuální aktivita bez vložení penisu do vaginy, může být prováděna bez rizika těhotenství za předpokladu, že spermie nepřijdou do kontaktu s vulvou (ženským zevním pohlavním ústrojím).

    Někdy bývá za vhodnou antikoncepci považována také sexuální abstinence, avšak výchova k sexuální abstinenci může zvyšovat četnost těhotenství mezi nezletilými, je-li poskytována bez poučení o antikoncepci.[9][10]


    Zevní rodidla ženy:
    1: žalud pošťeváčku
    2: poštěváček
    3: levý malý stydký pysk
    4: vyústění ženské močové trubice
    5: vstup do pochvy
    6: hráz
    7: řiť
    Gynekologické modely penilně vaginálního styku
    Podrobnější informace naleznete v článku Gynekologické modely penilně vaginálního styku.
    Vědecké autority vytvořily dva modely fyziologie lidské reakce na sexuální podráždění při pohlavního styku. Jde o modely Masterse a Johnsonové a o model biopsychosociální. Vědecké práce Masterse a Johnsonové, jenž se zabývaly genitální anatomií a fyziologií pohlavního styku, pohlavní styk vyhodnotily jako zdravou a zcela přirozenou činnost, která je vhodným zdrojem potěšení a intimity. Podle jejich poznatků a lze pohlavní styk rozdělit na tři fáze, po doplnění Helen Kaplan Singerovou o fázi uvolnění na čtyři fáze:[11][12]

    sexuálního vzrušení (excitační),
    fáze plateau,
    vyvrcholení (orgasmus)
    uvolnění (rezoluce).
    Fyziologický model sexuální odezvy Masterse a Johnsonové je nadále upravován a kritizován.[12]

    Jiné formy sexuálního styku
    Sexuální styk může mít nebo v širším smyslu zahrnovat i další formy, včetně pregenitálních a negenitálních: společenské a citové sbližování, negenitální formy mazlení (viz petting, necking, polibek), dále orální, manuální či instrumentální dráždění genitálu či penilně-anální styk. Některé z těchto aktivit nabývají na významu při styku mezi osobami téhož pohlaví, zejména homosexuálně orientovanými, mezi nimiž zpravidla klasický koitus není možný. Při klasické souloži se třou pysky o předkožku. Některé z těchto aktivit jsou obecně často chápány jen jako přípravné, doplňkové či náhradní.

    Anální sex

    Podrobnější informace naleznete v článku Anální sex.
    Anální sex (sodomie) je sexuální aktivita, při které dochází buď k anální souloži, či k nejrůznějším formám dráždění řitního otvoru (prsty, jazykem, erotickými pomůckami, atp.). Z medicínsko-epidemiologického hlediska se řadí mezi rizikové sexuální praktiky, což je dané zranitelností příslušných orgánů a septickou povahou konečníku. Protože konečník na rozdíl od vaginy postrádá přirozenou vlhkost, je při této praktice obvykle používán lubrikační gel.[13]

    Petting

    Podrobnější informace naleznete v článcích Petting a Masturbace.
    Petting je výraz označující dotyk, mazlení, něžné laskání a hlazení partnera nebo partnerů. Smyslem je dráždit a vyvolat příjemné pocity u partnera, ale důvodem může být i zvědavost nebo snaha vyvolat touhu po pohlavním styku. Pouhý dotek na správném místě, správným způsobem je často dostačující k vybuzení sexuální touhy. Jsou osoby, které vzrušuje dotýkat se anonymní osoby, takové chování se označuje frotérství.

    Orální sex

    Podrobnější informace naleznete v článku Orální sex.
    Orální sex je sexuální aktivita, při níž jsou ústy, rty či jazykem stimulovány pohlavní orgány muže nebo ženy. Jde o tzv. orálně-genitální styk, který často slouží jako milostná předehra.


    Vzájemný orální sex v poloze označované jako 69.



    Dráždění penisu mezi ňadry.



    Stimulace penisu rukou



    Petting, dráždění partnera doteky.

    Statistika
    Statistikami pohlavního styku se zabývaly Kinseyho zprávy, statistické vědecké studie, zabývající se bez ohledu na atmosféru "mravnosti", všeobecné prudérnosti lidskou sexualitou. V souvislosti s propagací sexuální abstinence byly provedeny statistické průzkumy, podle kterých dvě procenta mladých lidí, kteří nikdy nepřijali „slib čistoty“ uvedla, že měla anální či orální sex ale ne pohlavní styk, v porovnání s 13 procenty, která „slib čistoty“ složila.[14]

    Statistika vaginálně penilního pohlavního styku
    Podrobnější informace naleznete v článku Statistika pohlavního styku.
    V ČR první schůzky a polibky podle statistiky u mužů a žen začínají okolo 15. roku. Petting je udáván okolo 17. roku. Skutečné partnerské vztahy navazují muži i ženy kolem 18. roku, což se shoduje s průměrný věkem v době první soulože.[15]

    Pouze 5 % žen má při prvním pohlavním styku orgasmus. Asi 11 % českých žen bylo někdy silou donuceno k pohlavnímu styku, 4% z tohoto množství cizím mužem. Promiskuita se nezvyšuje nebo klesá, muži v průměru 9,38 partnerek, ženy 5,11 partnerů. V ČR je se sexuálním životem spokojeno 72 % žen a a 68 % mužů, tendence je výrazně klesající. Asi 45 % mužů při prvním pohlavním styku nepoužilo antikoncepci. Významně se oproti konci 20. století zvýšilo používání hormonální antikoncepce u žen ve stálých vztazích, v roce 2008 používá pravidelně tuto antikoncepci již 52 % žen. Při náhodném pohlavním styku 88 % mužů používá kondom. Antikoncepci považuje za nepřípustnou 6 % žen a 5 % mužů.[15] Podle výzkumů z ČR je průměrný věk prvního pohlavního styku 18 let.[16]

    Udávaná frekvence orgasmu bývá u prvního styku dosti nízká, např. výzkum kanadské mládeže ukázal, že orgasmus mělo při prvním pohlavním styku jen 6 % žen a 62 % mužů. Velká většina (80 %) zažila svůj první pohlavní styk se svým dlouhodobějším přítelem či přítelkyní, 11 % s kamarádem/kamarádkou, 5 % se známým a 4 % s náhodnou osobou. Zkušenosti litovalo 26 % dotázaných, zvláště tehdy, pokud byla učiněna po posilnění alkoholem.[17]

    Za běžnou dobu trvání koitu se považuje 3-7 minut. Přesněji řečeno jde o dobu frikčních pohybů od zavedení penisu do pochvy až po výron semene. V dotazníkových šetřeních na české populaci odhadují muži i ženy délku soulože v průměru zhruba na 14 až 15 minut [18], ovšem v jiných studiích bylo porovnáním odhadů s reálnou dobou změřenou na stopkách zjištěno, že muži i ženy délku styku při odhadu nadsazují zhruba o jednu třetinu. Dotazníková studie na velkém reprezentativním vzorku 2469 mužů a 5120 žen z USA ukázala, že muži i ženy mezi 25 a 45 lety souloží průměrně zhruba 5× až 7× za měsíc (95% konfidenční interval).[16] Podle výzkumů sexuálního chování v ČR je to 8× za měsíc.[16]

    Zdravověda

    Nerozbalené kondomy.
    U mužů jsou v souvislosti s pohlavním stykem různými příčinami vyvolávané poruchy členěné podle příznaků:[19]

    Poruchy erekce
    Poruchy ejakulace
    Předčasná ejakulace
    Ejaculatio deficiens - neschopnost ejakulovat
    Ejaculatio retardata - nechtěná nebo nepřiměřeně dlouhá ejakulace[20]
    Bolesti genitálu nebo při pohlavním styku, vyvolané různými příčinami
    U žen jsou v souvislosti s pohlavním stykem různými příčinami vyvolávané poruchy členěné podle příznaků:[19]

    Dyspareunie a algopareunie, tedy bolest spojená se sexuálním stykem vyvolaná různými příčinami ale často infekcemi.
    Vaginismus, reflexní stažení svalstva poševního vchodu, které znemožňuje proniknutí penisu po pochvy. Jde o obranný reflex, obvykle v reakci na podnět.[21]
    U obou pohlaví jsou jako poruchy vnímány hypersexualita a frigidita, které jsou projevy chování vyznačujícími se v změněné (oproti jiným osobám) míře sexuální apetence. Bývají vyvolané různými příčinami od psychologických po intoxikace. Rovněž jsou u obou pohlaví zaznamenávány poruchy uspokojení (impotentia satisfactionis, anorgasmie), tedy poruchy prožívání slasti.[20]

    Farmakologie
    Podrobnější informace naleznete v článku Afrodisiakum.
    Některé léčiva a volně prodejné léky jsou používány v souvislosti s pohlavním stykem. Tyto látky mohou změnit normální sexuální reaktivitu člověka. Ačkoliv většina drog má výrazně negativní vliv, často tlumivý, na sexualitu, některé (např. kokain) mohou sexuální apetenci zvýšit.[11] Některé látky používané pro zlepšení schopnosti erekce zvyšují prokrvení tkání nebo zvyšují srdeční tep.

    Na léčení erektilní dysfunkce, tedy poruchy erekce penisu, jsou používány některá syntetická nebo přírodní léčiva. Tyto přípravky mohou mít vedlejší účinky a mohou být nebezpečné pro nezletilé, pro osoby které nejsou zcela zdrávy, při kontraindikacích nebo při nesprávném dávkování.[22][23] Použití takových léčiv je tedy nezbytné konzultovat s lékařem.


    Hnisavé léze na penisu, příznak napadení kapavkou (Gonorrhea)
    Imunologie
    Podrobnější informace naleznete v článku Imunologie.
    U osob praktikující pohlavní styk a pohlavní aktivity obecně byl zjištěn benefit ve formě zvýšené imunity produkcí protilátek a snížení krevního tlaku,[24][25] a snížení rizika rakoviny prostaty.[25] Sexuální intimita a orgasmy zvyšují hladinu hormonu oxytocinu, který může pomoci lidem vytvářet sociální vazby a budovat důvěru.[24] [26] Dlouhodobá studie 3500 lidí ve věku 18 až 102 let, provedená klinickým neuropsychologem Davidem Weeksem, zjistila na základě nestranného hodnocení fotografií subjektů, že osoby praktikující pravidelně sexuální aktivity, například pohlavní styk, vypadají výrazně mladistvěji.[27]

    Chirurgie
    Při znásilnění, méně obvyklé velikosti pochvy, neobvykle hlubokém vniknutí penisu, nebo při prvním styku může dojít k poranění pochvy. Poranění pochvy může mít velmi závažný charakter, může způsobit perforace a následné krvácení, šokové stavy a dokonce i smrt.[28] Rovněž může dojít k poranění vaječníků. Při poranění vnitřních rodidel následkem pohlavního styku je nezbytně třeba uvádět tuto okolnost, pohlavní styk, aby nedošlo k chybě a nevhodnému, nenapravitelnému, zákroku.[29] Poranění vnitřních rodidel v dětství i dospělosti mohou mít dlouhodobé fyziologické i psychologické následky.[30]

    Při felaci může být při vyvíjení podtlaku v ústech a vlivem opakovaných nárazů zraněno měkké horní patro úst (takzvaný syndrom felace), kdy dochází k zarudnutí a krvácení do sliznice úst. Nedojde li k infekci dojde k vymizení příznaků poškození bez léčby během sedmi až deseti dnů.[28] Krvácení při defloraci během prvního pohlavního styku, může vzácně být i velmi silné. Riziko poškození zvyšuje také zavádění různých předmětů do pochvy či jiné manipulace v oblasti pohlavního ústrojí. [28] Poškození močového měchýře, vaječníku, pochvy a vnitřních orgánů během soulože vyžadují lékařské ošetření.[28]

    Je-li do pochvy vefouknut vzduch při sexuální hře, může to vést ke pneumoperitoneu nebo dokonce ke vzduchové embolii. Vzduchovou embolii u těhotných žen (i v případě kdy o těhotenství žena ještě nevěděla), může způsobit již poměrně malý tlak vpraveného vzduchu. Proto je foukání vzduchu do pohlavních orgánů zakázáno.[28]

    Při análním styku může být poškozen konečník. Může dojít k zánětu sliznice konečníku, její povrchní poranění, roztržení řitního svěrače, zadržení cizího tělesa uvnitř konečníku a proděravění stěny konečníku s případným následným zánětem pobřišnice, který může vést k úmrtí.[28] Nejčastějšími předměty zadrženými v konečníku jsou vibrátory a další sexuální pomůcky. Tímto způsobem jsou zde nacházeny i šroubováky nebo kancelářská těžítka, rozmanité lahvičky či zkumavky, šišky salámu a některé druhy ovoce a zeleniny. Vzácně jsou vyjímány z konečníku zavařovací sklenice a násady z koštěte.[28]

    Používání nevhodných sexuálních pomůcek, nešetrné zavádění penisu do rekta, jindy zasouvání prstů, v krajním případě celé ruky, tj. smutně proslulý „fisting“, anebo manipulace cizím tělesem (dráždění sexuáními pomůckami) může být příčinou poškození vnitřních pohlavních orgánů nebo konečníku. Uvíznutí předmětu v konečníku v rektu je pro postiženou osobu riziko a mnohdy znamená obtížný úkol pro lékaře. Následkem vážného poškození může být i operativní vývod střeva mimo konečník (kolostomie).[28]

    Násilným zacházením s penisem může dojít k jeho poškození. Při prudkém pohlavním styku, nebo některých praktikách, může dojít k pohmožděninám varlat nebo otevřenému zranění, nebo otočení varlete. Tyto úrazy vyžadují lékařskou pomoc.[31]

    Hygiena, epidemiologie
    Podrobnější informace naleznete v článcích Sexuálně přenosná nemoc, Hygiena a Epidemiologie .
    Pohlavní styk a jiné sexuální aktivity, u nichž je možnost přenosu tělesných tekutin mezi osobami, je prostředkem šíření sexuálně přenosných nemocí. Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí je „nejjistějším způsobem jak se vyhnout se přenosu sexuálně přenosných nemocí, neprovádět sexuální styk vůbec, nebo být v trvalém vzájemně monogamním vztahu s partnerem, který byl testován a víte, že není infikován.“ Redukovat riziko přenosu infekce u osob, jejichž sexuální chování je vystavuje riziku infekce, může správné a při styku vždy praktikované použití mužského latexového kondomu.[32] Takové chování je bezpečnější pro oba partnery.

    Mezi nejběžnější rizika při pohlavním styku, zejména s neznámým partnerem a při promiskuitním chování patří sexuálně přenosné infekce způsobované bakteriemi, viry a parazity, které se přenáší z člověka na člověka při pohlavním styku. Gonokokové nebo chlamydiové infekce často nemají žádné příznaky. Neléčená infekce chlamydiemi může vést k ženské neplodnosti a mimoděložnímu těhotenství. Lidský papilomavirus může vést k rakovině děložního čípku a genitálií. Děti narozené matkám s neléčenou kapavkou nebo chlamydiemi mohou trpět neonatálním zánětem spojivek (závažná infekce očí), jenž může vést až k oslepnutí.[33] Syfilis kromě následků na dospělých může mít za následek úmrtí novorozenců a potraty. Neléčené gonokokové infekce mohou vést k potratům a předčasným porodům.

    Pohlavním stykem může být také přenášena žloutenka (hepatitida B).[34] Celosvětově je zaznamenáno asi 350 milionů chronicky nemocných nositelů žloutenky typu B.[35] Světová zdravotnická organizace odhaduje, že 448 000 000 lidí ve věku 15 až 49 let je infikováno ročně pohlavně přenosnými chorobami (jako například syfilis, kapavka a chlamydie)[33]

    Bezpečný sex, například používání mužského nebo ženského kondomu, může rovněž sloužit nejen jako prevence sexuálně přenosných infekcí ale i k omezení rizika těhotenství.

    Nejčastější infekce šířené pohlavním stykem:

    AIDS
    chlamydióza Lymfogranuloma venereum (Chlamydia trachomatis)
    trichomoniáza
    kapavka
    syfilis
    žloutenka - Hepatitida B
    lidský papilomavirus
    Herpes simplex virus
    genitální bradavice
    Granuloma inguinale
    měkký vřed
    Jednou z nejnebezpečnějších pohlavních chorob je AIDS. Do roku 2010 od počátku epidemie zemřelo přibližně 30 milionů osob.

    U všech případů pohlavních chorob je v případech, kdy je podezření na infekci, vhodné včasné lékařské vyšetření. CDC uvádí, že je menší riziko přenosu viru HIV z nakaženého partnera u orálního sexu u análního či vaginálního sexu," . Nicméně je obtížené zjistit, zda skutečně došlo k infekci v důsledku orálního sexu nebo jiných rizikovějších sexuální aktivit. Některé faktory mohu významně zvýšit riziko přenosu HIV - vředy, krvácení z dásní, genitální vředy, a přítomnost jiných pohlavně přenosných chorob.

    Pohlavní styk a psychiatrie a psychologie
    Provádění pohlavního styku má vliv na lidské chování a vnímání, především duševní vyrovnanost a vývoj duševních chorob, ale zřejmě i na zvýšení imunity.[36] Podobně neprovádění a způsob pohlavního styku může zvýšit pravděpodobnost rozvoje duševní choroby a zvýšit sebevražedné sklony. Ochrana při penilně vaginárním pohlavním styku pouze výrazně snižuje riziko otěhotnění a přenosu pohlavních chorob, spolehlivou ochranou je pouze sexuální abstinence.


    Zastírání a skrývání jako projev studu.
    Idealizace sexuality a snaha vyrovnat se ideálu vede k pocitu podobnému pocitu nedostatečnosti a chybnosti. Pohlavní stud je úmyslně vyvoláván ve výchově pohrdáním, ponižováním, výsměchem a dalšími způsoby. Osoba která se stydí, nebo která vyvolává pocit studu označuje předmět (pohlavní orgán, pohlavní styk nebo osobu) jako špinavý, slabý, nebo defektní.[37] Člověk, který trpí pocity studu, musel zažít situace, ve kterých se cítil pokořený ve své sebeúctě.[38]

    Pro stud jsou typické tyto základní prvky:

    Pozorovatelnost ve spojení se snahou o reciprocitu.
    Nevhodnost nebo prožitek nevhodnosti. Selhání při pokusech o přiblížení se sebeideálu.
    Obrácení se proti sobě a proti všem, kdo jsou nějak spojeni se studem.
    Není stoprocentně jisté, že schopnost stydět se je „výlučná vlastnost člověka“, hluboce se stydí i vycvičené zvíře, pokud se chová proti stanovené normě (například znečistí podlahu).

    Do 80. let psychoanalytici předpokládali, že stud vymizí budou -li analyzovány konflikty spojené s infantilní sexualitou nebo narcismem {Abraham 1913, Erikson 1951, Freud 1905, 1926 atd.}.[37] Kinston (1987) upozorňuje na to, že stud spouští masivnější popření reality, brání člověku myslet a vnímat realitu.[37]

    Pohlavní stud a vnímání vlastní chybnosti, odchylnosti od ideálu, obavy a strach z hanby vedou k zhroucení sebeúcty, později k protireakci nebo sebenenávisti, projevům agresivity, depresím a poddávání se omamným látkám, nebo sebevraždě. Pohlavní stud může vést ke vzniku poruch pohlavního styku.

    Anorgasmie je častější u žen, její vyřešení obvykle vyžaduje pozornost obou partnerů po delší dobu. Mnohé, zvláště mladší, ženy a ženy s relativně malou sexuální zkušeností mají problémy dosáhnout orgasmu nebo toho nejsou vůbec schopny.[39]

    Ztráta sexuální apetence tedy ztráta touhy po pohlavním styku u žen bývá spojena s vysokým stupněm těhotenství, porodem a kojením. U mužů s pocity frustrace a studu, například ze sexuální dysfunkce (zejména problémy s erekcí), ale i depresemi obecně, zaujetím prací a problémy, postupem věku nebo kariérou nebo nádorem hypofýzy. Muži i ženy ztrácí sexuální apetenci i v důsledku onemocnění a nežádoucích účinků léčby, s problémy ve vztahu, obezitou, podvýživou a anorexií, užíváním alkoholu a drog.[40]

    Nízká sexuální vzrušivost, sexuální chladnost, je spojena nejčastěji s poruchou emocí nebo je jinak ovlivněna psychicky. Sexuální averze, tedy odpor k pohlavnímu styku je obvykle způsobena prožitky z dětství nebo dospívání,[39] ale někdy je výrazem odporu nebo strachu v souvislosti s určitým partnerem.[40]

    Předčasná ejakulace je běžným problémem při pohlavním styku u většiny mladých nezkušených mužů. Je doporučována změna polohy nebo techniky.[39]

    Erektilní dysfunkce je porucha erekce která je, v případě jestliže jeden či oba partneři v této situací trpí frustrací, Poruchou v ČR trpí asi polovina mužů ve věku 35–65 let.[39]

    Hypersexualita a sexuální závislost

    Podrobnější informace naleznete v článku Hypersexualita.
    Hypersexualitou (nymfomanie, satyriasis), kterou je možné také označit podle projevů jako příznak projevující se zvýšenou sexuální apetencí, může být projevem některé psychiatrické poruchy a mánie (např bipolární porucha), ale i hormonální poruchy.[41] Hypersexualita při bipolární poruše se projevuje i u malých, tříletých dětí.[42] Hypersexualita není organickými změnami způsobená choroba, je příznakem, projevem choroby, je diagnostikována s označením "nadměrné sexuální nutkání".[43][44] Jedním z hlavních symptomů je neschopnost jednat jinak i přes důsledky chování.[45]

    Podle některých hypotéz může pravidelná sexuální aktivita zvýšit expresi genu odměny centru mozku[46][47] Příliš časté zapojení do sexuální aktivity (denně) pak může vést k hyperexpresi ΔFosB,[46][47] což může vyvolávat závislost na sexuální aktivitě, situaci, kterou někteří autoři nazývají „sexuální závislost“ nebo „závislost na sexu“.

    To co je nazýváno sexuální závislost nebo hypersexualita je podle těchto zdrojů poruchou osobnosti a sebekontroly. Jako léčba jsou obvykle předepisována psychofarmaka a odvykací terapie. Mezi prvními popisy sexuální závislosti je popis manželky, že její muž při pohlavním styku byl „divoký, chvěl se po celém těle a hlasitě supěl“.[48] Mezi postiženými jsou mediálně sledované osoby, jejichž případy postižení a léčby poutají pozornost, získávají účast veřejnosti, a jsou napodobovány.

    Podle názoru Radima Uzla závislost na sexu neexistuje, pouze vyšší nebo nižší apetence.[48] Ale i podle dalších sexuologů je sexuální závislost mýtus, výmysl médií a umělé vytváření trhu pro veřejné i soukromé ústavy, psychology, pedagogy a sexuální terapeuty. Většina všech diagnostických a léčebných postupů sexuální závislosti vychází z předpokladu, že lidská sexualita je něco špatného překročí-li jistou normu. Tato norma není přesně stanovena. Jeden z uznávaných terapeutů léčících nákladnou kůrou pacienty se sexuální závislostí uznává, že nejtěžší je rozeznat hranici mezi silně vyvinutým sexuálním pudem a závislým chováním, protože tito lidé se prý navenek nijak neodlišují od ostatních. Podle názoru Radima Uzla je hlavním faktorem schopnost platit nákladnou léčbu.[48]

    V souvislosti se svými celoživotními prioritami nebo nedostatkem atraktivnějších podnětů, jako únik před depresí či zmatením hodnot, z touhy po symbolickém důkazu své nadřazenosti a moci, tedy z různých důvodů, mohou některé osoby upřednostnit právě časté sexuální styky, promiskuitu, nebo alespoň zvýšenou sexuální apetenci. Sexuální závislost je často spojena i s depresemi, závislostí na alkoholu a jinými závislostmi. Zvýšená sexualita a promiskuita tak může být spíše jedním z příznaků celkového psychického stavu, nikoliv chorobou sama o sobě. Jako sexuální závislosti byly označovány i případy duševně chorých které se projevovaly zvýšenou sexuální apetencí.[48]

    Sexualita je podle Radima Uzla přirozenou lidskou potřebou a její kvantitativní vystupňování samo o sobě nemůže být považováno za nějakou závislost.[48]

    Neplánované těhotenství
    V roce 2005 Světová zdravotnická organizace (WH0) odhadla, že každý rok otěhotní na celém světě 123 miliónů žen. Z toho 87 milionů těchto těhotenství, tedy 70,7 % z uvedených, je neúmyslné. Přibližně 46 milionů těhotenství ročně končí vyvoláním umělého potratu.[49] Téměř 1 milion amerických dospívajících žen, 10 % všech žen ve věku 15 až 19 let a 19% z těch, které uvádějí, že měly pohlavní styk, otěhotní každý rok.[50] Ve Velké Británii je situace podobná.[51]

    Problémy s pohlavním stykem
    Vaginismus je nedobrovolná křeč svalstva pánevního dna (svalstva vaginy), dělající koitus stresujícím nebo nemožným. Dyspareunie je bolestivý nebo nepohodlný styk a může být způsobena mnoha příčinami.

    Předčasná ejakulace je běžným problémem při pohlavním styku u většiny mladých nezkušených mužů, ale může mít někdy i jiný než psychický původ. Za předčasnou ejakulaci považovat každý pohlavní styk, u nějž dojde k ejakulaci za kratší dobu, než jsou 2 minuty.

    Kromě obtíží způsobených organickými příčinami se mohou vyskytnout takové které jsou z oblasti psychologických obtíží nebo psychiatrických poruch.

    Bolestivý pohlavní styk (dyspareunie) a nepříjemné pocity při souloži mohou vyústit až ve fyzický odpor k pohlavnímu styku a fyzické nevolnosti při souloži a po ní. Bolestivost pohlavního styku bývá někdy způsobena přítomností infekce, nebo jindy nedostatečnou lubrikací, z psychologických důvodů, ale někdy i nevhodným výběrem partnera.[28] Bolestivý pohlavní styk je jednou z nejčastějších poruch u pohlavního styku a vyskytuje se v průběhu života u dvou třetin žen.[11]

    Smrt jako následek pohlavního styku
    Sexuální aktivita podle některých zdrojů může být přímou příčinou úmrtí, a to zejména v důsledku zablokování koronárního řečiště.[52][53] Toto riziko je nižší u osob s vyšší úrovní běžné fyzické aktivity.[53] Nicméně, úmrtí jsou opravdu vzácné.[52] U osob, zejména těch, které mají obvykle malou nebo žádnou fyzickou zátěž, je mírně zvýšené riziko infarktu nebo náhlého srdečního selhání při pohlavním styku ovšem také jakémkoliv jiném intenzivním fyzickém cvičení, kterou provádí zřídkakdy. Pravidelné cvičení nebo fyzická zátěž riziko výrazně omezuje, ale nevylučuje.[53] Zvýšené riziko je dočasné, je omezeno na několik hodin po pohlavním styku.[53]

    Smrt v souvislosti s pohlavním stykem je málo pravděpodobná, ale byla popsána jako důsledek použití některých psychotropních látek a afrodisiak.

    Antikoncepce

    Vhodný způsob nasazení kondomu před pohlavním stykem.
    Podrobnější informace naleznete v článcích Antikoncepce a Sterilizace.
    Antikoncepce zahrnuje metody a prostředky, které se používají k zabránění těhotenství. Zcela bezpečným, z hlediska nežádoucího těhotenství činí pohlavní styk kastrace. Přerušovaná soulož, soulož do konečníku, vzájemná masturbace a orální sex patří mezi metody, které snižují riziko těhotenství.

    Bezpečný sex, například používání mužského nebo ženského kondomu, může rovněž sloužit nejen jako prevence sexuálně přenosných infekcí ale i k omezení rizika těhotenství. Spermicidy jsou látky, které se používají s kondomy a dále omezují pravděpodobnost těhotenství.

    K nejspolehlivějším metodám antikoncepce patří sterilizace vasektomií u mužů a podvázáním vejcovodů u žen, nitroděložní tělíska (IUD) a implantovaná antikoncepce. Hormonální antikoncepce je aplikována například jako orálně podávané tablety nebo náplasti a jinými formami. K méně spolehlivým metodám patří bariérová antikoncepce - kondomy, poševní pesary a antikoncepční houbičky a různé metody sledování plodnosti. Sterilizace je sice vysoce spolehlivá metoda, obvykle je ale nevratná. Nouzová antikoncepce může zabránit početí ještě několik dnů po nechráněném pohlavním styku.

    Odhaduje se, že používání antikoncepce v rozvojových zemích snížilo počet mateřské úmrtnosti o 40 % (v roce 2008 antikoncepce zabránila úmrtí přibližně 270 000 žen) a mohlo by zabránit až 70 % úmrtí, pokud by byla poptávka po antikoncepci zcela uspokojena.[54][55] Tohoto příznivého výsledku je dosaženo snížením počtu neplánovaných otěhotnění, která následně vedou k nelegálně prováděným potratům, a prevencí otěhotnění u osob podléhajících vysokému riziku.[55] V rozvojových zemích antikoncepce rovněž zvyšuje pravděpodobnost přežití dítěte díky prodloužení doby mezi jednotlivými těhotenstvími.[55]

    Hormonální antikoncepce působí preventivně proti závažným chorobám, jako je například karcinom vaječníků a děložní sliznice, a má řadu dalších pozitivních efektů. Mezi negativní efekty, ačkoliv velmi vzácné nežádoucí účinky je zvýšení krevní srážlivosti a možnost tromboembolického onemocnění (TEN), arteriální komplikace a cévních mozkových příhod, které mají vážné dopady na zdraví některých uživatelek.[56] Dalšími efekty může být zvyšování hmotnosti uživatelky, migrény a deprese, onemocnění jater a další. Hormonální antikoncepce chrání pouze proti otěhotnění, není schopna zabránit přenosu infekcí. Hormonální antikoncepce má prokazatelně negativní dlouhodobý vliv na plodnost.[57]

    Někdy bývá za antikoncepci považována také sexuální abstinence, avšak výchova k sexuální abstinenci může zvyšovat četnost těhotenství mezi nezletilými, je-li poskytována bez poučení o antikoncepci.[9][10]


    Lubrikanty prodávané v Německu.
    Lubrikanty
    Lubrikační gel pomáhá zlepšovat pocit při vzájemném kontaktu tkání při pohlavním styku. Jednotlivé lubrikační gely se liší podle toho, na jaké bázi jsou vyrobeny a fungují. Lubrikanty na olejové bázi mohou narušovat latex a snižovat tak efektivitu kondomů, latexových rukavic a tím pádem snižovat účinnost tohoto druhu antikoncepce a ochrany před pohlavně přenosnými nemocemi. Z toho důvodu jsou doporučovány lubrikanty na vodní nebo silikonové bázi. Některé lubrikanty mohou působit dráždivě na pokožku citlivých osob.

    Vliv pohlavního styku na zdraví člověka
    Kromě nákazy pohlavními chorobami a jinými infekcemi a kromě nechtěno těhotenství jsou rizikem pohlavního styku poranění vzniklá úrazem v souvislosti se způsobem provedení styku nebo prostředím ve kterém je prováděn. Často je podceňována možnost psychické újmy při pohlavním styku.[58] Výčet zde uvedených chorob přenosných pohlavním stykem a rizik je zcela neúplný. Kromě rizik má pohlavní styk i přínosy, především v oblasti psychiky.

    Bezpečný sex
    Podrobnější informace naleznete v článcích Bezpečný sex a Kondom.
    Bezpečný sex je sada praktik určených pro redukci rozšíření AIDS a sexuálně přenosných infekcí. Bezpečnější sex je strategie snižování rizika infekce, úplné zamezení rizika přenosu pohlavního styku umožňuje pouze zabránění rizikovému sexuálnímu chování, tedy sexuální abstinence a zamezení kontaktu s infikovanými materiály.

    Za bezpečný sex je tak považován například sex po telefonu, tedy masturbace. Zvýšení bezpečnosti umožňuje sex s jediným partnerem, tedy dlouhodobá nebo celoživotní monogamie a používání kondomů.

    Humanitní vědy a pohlavní styk

    Pohlavní styk, anatomie, Leonardo da Vinci
    Podle názoru biologa Franse de Waala v knize Bonobo: The forgotten ape je „vliv kultury na pohlavní styk u lidí po miliardách let sexuální reprodukce nanejvýš zcela marginální […] sex je oblast lidského chování, v níž je kulturní experimentování omezeno právě tak, jako je omezeno dýchání“.[59]

    V širším právním i sexuologickém smyslu zahrnuje pojem sexuální styk i další orgasmické nebo genitální formy vzájemného fyzického kontaktu mezi dvěma nebo více jedinci stejného nebo různého pohlaví. V nejširším pojetí může termín pohlavní styk zahrnovat i negenitální a neorgasmické formy erotického kontaktu. Někdy se formy pohlavního styku rozdělují na penetrativní (kam bývá řazen koitus a penilně-anální styk) a nepenetrativní.

    Pohlavní styk a pohlavní pud jsou podle některých křesťanských publikací v podstatě něco posvátného a pohlavní spojení je jako výraz nejvyššího darování jednoho člověku druhému důkazem lásky a pochází od Boha. Mravní čistota, upřímná láska a nesobeckost je příklad Kristův, který je mocnou pobídkou k následování.[60]

    Jiné výrazy pro pohlavní styk
    Obecně jsou používána synonyma - soulož, milování, sexuální styk, sex. Odborně je lékaři pro vlastní akt soulože používáno označení koitus. Starší výrazy - obcování, pomilování, vstoupení, sdílet lože. Lidově - mrdání, šukání, jebání. Lidové výtrazy pro pohlavní styk jsou často používány jako vulgarismy, například ve formě nadávky.


    Sexualita a pohlavní styk jsou témata, jenž bývala v minulosti často předmětem humoru. (1905)
    Lexikální význam a sémantika
    Výrazem "pohlavní styk" je míněn obvykle kontakt mezi genitáliemi obvykle dvou partnerů, obvykle různého pohlaví. Nicméně pod výrazem "pohlavní styk" jsou označeny i jiné modely chování.

    Pohlavní styk může mít nejen rozmnožovací, ale i sociální (vztahovou) nebo rekreační funkci. Chutě, zvyky, potřeby a praktické provedení a uspokojení z pohlavního styku závisí často více na sociálních a psychologických okolnostech než na technických rozměrech partnerů, délce nebo frekvenci či způsobu provedení styku a tak pohlavní styk může mít poměrně velkou škálu podob.

    Podle některých autorů je rozdíl mezi pojetím sexuality u mužů a žen dán tím, že ženy mohou otěhotnět, kdežto muži nikoliv, což je důvodem odlišného pohledu na pohlavní styk.[61]

    Historie
    Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny lidské sexuality.
    Právní předpisy týkající se sexuality jsou zmiňovány v nejstarších asyrských zákonících. V starověkém Římě byl pohlavní styk zobrazován obrazy a popisován v literárních dílech. Během období středověku začal být pohlavní styk považován za hříšný a pošpiňující, ženy za prostopášnice vedené chtíčem. Během období humanismu se pohled na lidskou sexualitu změnil. Michel Foucault zdůrazňuje, že ještě na konci 17. století panovala značná sexuální otevřenost a tolerance.[62] Až křesťanská pastorace učinila ze sexu jakousi „znepokojivou záhadu“ a až moderní společnost sexu přikládá hodnotu tajemství.[63] V 18. století v rámci osvícenství došlo k další sexuální revoluci a uvolnění chování pojímaného jako mravné.

    Uvádí se, že byla frekvence pohlavních styků mezi manželi vyšší na venkově. Naproti tomu se ve městech dbalo hlavně na to, aby nevhodným sexuálním chováním nedošlo k újmě dobrého jména měšťanské rodiny.[64]

    Během 19. století změnili evropský pohled na pohlavní styk a lidskou sexualitu svými pracemi filosofové a lékaři. Na počátku 20. století došlo k sexuální revoluci po zveřejnění statistických a zdravotnických výzkumů. Největším přelomem ve vnímání sexuality byly v polovině 20. století celosvětově známé Kinseyho zprávy.

    V 60. letech 20. století došlo k společenské revoluci (hippies) v USA.

    Podle některých zdrojů však společnost v ČR v 21. století upouští od tradičních rodinných hodnot, které jsou nahrazovány jinými a omezením společenské kontroly dochází k porušování společensky přijatelných norem chování.[65]


    Fresky zachované z Pompejích



    Scéna z nádoby zhotovené okolo 470 př. n. l.



    Pohlavní styk na němž je zachycen císař Džahángír (1569 – 1627), Persie



    Japonsko asi 1789 - 1790



    Princ a dáma v noci na terase, 17. století, Indie

    Sexuologie a pohlavní styk
    Pohlavní styk a sexuální aktivity jsou z velké části závislé na sociálních a psychických zkušenostech a na prostředí v kterém jedinci vyrůstají. Jde o smyslové prožívání situace a reakce jsou dány nejen fyziologickými pochody, zvykovými pravidly, ale i momentálním psychickým rozpoložením. Zejména chování před a během pohlavního styku jsou dány zvykovými pravidly a individuálními sklony.

    Vzrušení před pohlavním stykem

    Podrobnější informace naleznete v článcích Sexuální vzrušení a Milostná předehra.
    Sexuální vzrušení může být nabuzeno třením pohlavních orgánů o sebe stejně jako manipulací rukou, ale i pouhým dotykem, vizuálním kontaktem, vokálními projevy nebo i myšlenkou.

    Vzrušení se může se projevovat i zrudnutím, třesem, koktáním, mdlobami v důsledku nervového vypětí. V některých komplikovaných případech se může sexuální vzrušení projevovat neurotickými a hysterickými reakcemi, pasivní nebo aktivní agresivitou, zejména jejím vybitím. Takové chování může být spojeno například s pocity studu a v takovém případě jde o afekt podobný úzkosti nebo zlosti. Pohlavnímu studu a souvislostem je věnováno málo pozornosti. Podle některých domněnek proto, že se stud jako afekt ponížení, zostuzení, pohrdání, trapnosti se velmi obtížně vyjadřuje, pacient se stydí nejen za svou sexualitu za problémy s ní spojené ovlivňující průběh pohlavního styku, ale i za svůj stud.[37]


    Příjemné pocity vzbuzuje často již držení za ruku a společná procházka nebo práce.



    Významné nebo opětované pohledy do očí jsou signálem pozornosti nebo zájmu o sblížení.



    Milostný tanec může velmi sblížit, zejména je spojen s doteky a polibky.



    Obvyklým rituálem savců je společné přijímání potravy.



    Podle některých názorů musí prvnímu pohlavnímu styku předcházet sňatek.

    Milostná předehra

    Podrobnější informace naleznete v článku Milostná předehra.
    K sexuálnímu vzrušení a oboustranně uspokojujícímu pohlavnímu styku mezi jedinci není třeba milostná předehra. "Předehra je stejně důležitá jako stlaní postelí na Titaniku" tvrdí někteří autoři věnující se sexuologii.[66] Dochází k závěru, že myšlenka důležitosti předehry je založena na názoru že ženy jsou duševně retardované a je třeba je "nažhavit". Autor dochází po průzkumu mezi běžně sexuálně aktivními osobami, včetně žen, k přesvědčení, že předehra není nezbytností.

    Milostná předehra však může vést k vystupňování sexuální touhy a být oboustranně vnímána jako žádoucí a zábavná součást pohlavního styku. Součástí předehry nebo pohlavního styku mohou být zábavné aktivity, doplňky od společného jídla a pití přes předem vybrané oděvy a doplňky po sexuální pomůcky, nebo použití určitých symbolických artefaktů a vyhledání vhodného prostředí. Často je za vhodnou milostnou předehru považováno vzájemné svlékání mezi partnery.[66]


    Milostná předehra múže být pojata jako prozkoumávání.



    Polibky mnohé dvojice dokáží silně vzrušovat. Orální slastí se zabýval i Freud.



    Vzájemná objetí nabudí pocit porozumění a souladu.



    Doteky před pohlavním stykem stimulují smysly partnerů.



    Některé ženy mají v oblibě dráždění bradavek.

    Pohlavní styk

    Mnoho autorů jak vědecké tak krásné literatury se snaží ukázat jako úspěšný pohlavní styk takový, při němž dojde k sexuálními uspokojení obou nebo všech zúčastněných partnerů, nejlépe současně, s tím že neuspokojení partnera znamená blamáž. Podle jiných autorů taková představa není ani pravdivá.[66] Je zřejmé že hodnocení úspěšnosti, uspokojivosti pohlavního styku je záležitost hluboce emocionální a osobní, protože pohlavní styk je způsobem komunikace mezi partnery, nikoliv důkazem schopnosti vykonávat frikční pohyby.[66] Je vhodné připomenout, že klasická misionářská poloha může být vnímána jako značně fyzicky náročná[66] a pro méně fyzicky zdatné osoby jsou vhodné jiné přirozené pozice (např. zezadu).

    Sexuology jsou popsány případy, že byly vlivem vštěpovaných "morálních" zásad natolik deformovány představy sexuality, že se dívka odmítala líbat, aby nezhřešila, nicméně při pohlavním styku byla velmi aktivní. Takovou dezinformací, možná původně lží rodičů, byla u případů (v USA 20. století) popisovaných A. Ch. Kinseyem, představa, že se dítě narodí, pokud se dvě osoby líbají. Výsledkem bylo, že se když se osvícený pár poradil se sexuologem s tím, že žena nemůže otěhotnět, zjistil, že nemají penetrativní pohlavní styk. Podobnou situací byla představa že pohlavní styk může být proveden po svatbě, v posteli, žena má strnule ležet, muž na ní tiše v misionářské poloze "vykonává soulož" a snaží se nepotit a nefunět.

    Významnou roli pro vniknutí penisu do vaginy má poloha nohou ženy. Pokud má partnerka například při misionářské poloze nohy napjaté a spojené, dochází spíše k dráždění vnějších částí genitálií. Hlouběji partner vniká do vaginy, pokud jsou nohy rozevřeny nebo pokrčeny v kolenou. Pokud má partnerka nohy zvednuty, nebo pokrčeny v kolenou a parter vsouvá penis do vaginy zezadu, dochází k podstatně hlubší penetraci.[67] Hloubka vnikání do partnerky a dráždění jednotlivých částí vaginy je podle některých autorů ovšem záležitostí osobních preferencí partnerů a jejich aktuálních možností. Mladé dívky údajně preferují spíše dráždění zevních genitálií než hluboké vnikání, kdy se vytváří pocity libosti až po dlouhodobějších sexuálních zkušenostech. Důležitá je hloubka vaginy a délka penisu, ale při dlouhodobějším vztahu se rozměry přizpůsobí, nejsou li rozdíly obzvláště velké.

    I v případě, že jsou oba partneři vzrušeni a vagina u ženy má znaky zvlhnutí je doporučováno použít lubrikantu, ale přinejmenším naslinění penisu, které usnadní první vniknutí do vaginy. Při homosexuálním styku mezi muži, před vniknutím penisu do análního otvoru, je dostatečné použití lubrikantu zcela nezbytné.

    Po vniknutí penisu do vaginy je doporučeno krátkou dobu posečkat než ihned přistupovat vzájemným pohybům a dráždění. Není obvykle třeba nikam spěchat a je vhodné věnovat se partnerovi a vnímání jeho blízkosti svými smysly. I po započetí vzájemných pohybů, jejichž účelem je vzájemné dráždění citlivých orgánů, je doporučováno partnera sexuálně stimulovat a aktivita i přístup obou partnerů může to velmi zpestřit a zpříjemnit akt. Takovými doporučenými aktivitami jsou například líbání, olizování, kousání, škrábání, štípání, dráždění prsty, pevné držení nebo pokusy o dobývání (které však musí být poměrně brzy úspěšné). Tyto postupy a mnoho poloh a způsobů podrobně popisuje kniha Kámasutra ze 4.-6. století n l.

    Podobně jako vzájemné polohy partnerů byly důkladně studovány kopulační pohyby a jejich rytmus a hloubka vnikání. Podle některých autorů kontrast mezi hloubkou vnikání při jednotlivých pohybech může působit dráždivěji, ovšem nejcitlivější část vaginy je poměrně mělce okolo ústí.[68] Způsob kopulačních pohybů, může ovlivňovat zejména šíři drážděné oblasti uvnitř i na vnějších částech genitálií.[69] Roli při dráždění má i tření pokožky a tlak. Je doporučováno, aby partneři otevřeně hovořili o svých touhách a pocitech i během styku.

    Je doporučováno hluboké dýchání a křik nebo alespoň vzdechy, s tím, že pomáhají rozvádět vzrušení do celého těla a prožívat je.[70] Za optimální dobu od vniknutí penisu do pochvy do doby orgasmu se považuje asi 7 -13 minut.[71]

    Někteří muži ovšem ztrácejí schopnost emocionálního kontaktu se ženou v okamžiku spojení a žena se cítí jako objekt na kterém je prováděna masturbace partnera (umělá vagína).[66] Důvodem výrazného sexuální chování tak může být pouze touha muže exhibovat před partnerkou a udržet si požadovanou úroveň sebeúcty.[66] Žena je schopna prožívat mnohačetné orgasmy, na rozdíl od muže. Muž však dosažení orgasmu u ženy často pokládá za důkaz svého mužství.[66]

    K posílení prožitku orgasmu je doporučováno povolení sevření řitního svěrače. Naopak stažení řitního svěrače může být příčinou předčasné ejakuace.[72]


    Heterosexuální pohlavní styk, koitus, detail spojení pohlavních orgánů penisu a pochvy.
    Orgasmus

    Podrobnější informace naleznete v článku Orgasmus.
    Orgasmus neboli vyvrcholení je výsledkem fáze plató (plateau) sexuálního reakčního cyklu. Orgasmus se vyznačuje intenzivní fyzickou rozkoší, kontrolovanou autonomním nervovým systémem. Je doprovázen rychlými cykly svalových kontrakcí (stahy) v dolních pánevních svalech, které obklopují primární pohlavní orgány a anus (řitní otvor). Orgasmy u mužů i žen mohou být spojeny s jinými mimovolnými reakcemi, např. se svalovými stahy v jiných částech těla a s vydáváním zvuků. Při mužském orgasmu většinou dojde k výronu semene ejakulace, ale ejakulace není podmínkou k dosažení orgasmu. Orgasmus též zpravidla provází euforické vnímání. Představa, že pohlavní styk musí být vždy zakončen společným orgasmem, aby byl pohlavní styk uspokojivý je šířena zkreslenými příběhy a výklady. Současný orgasmus obou nebo více partnerů při milování patří mezi erotické touhy mnoha lidí, z nichž někteří o něm sní a mnohdy se o něj i zoufale snaží. Představy lidí o společném orgasmu vycházejí z romantických filmů a knih, kde se s ním opravdu lze často setkat.[73]

    Penis s kondomem musí být po orgasmu vyjmut z vaginy. To musí být podle dostupné literatury provedeno dříve než dojde ke ztrátě erekce. Autor zmiňuje, že jinak může kondom zůstat ve vagíně a je problém jej vytáhnout.

    Ejakulace a mokrý orgasmus u ženy

    Podrobnější informace naleznete v článcích Ejakulace a Ženská ejakulace.
    Některé ženy mohou vnímat ejakuaci na své tělo jako něco příjemného, jiné jako nepříjemnou a znečišťující. Některé ženy vnímají polykání ejakuátu jako nechutné a nepříjemně chutnající, pro jiné je příjemné.[74] V případě, že muž ejakuluje při orálním sexu ve chvíli, kdy má penis hluboko v ústech partnera, může dojít k infekci dutin. Při ejakulaci je vhodné, aby se penis nenacházel hluboko v ústech.[75] Pro některé muže je stimulující ejakulovat ženě do vlasů nebo na obličej a to i ve skupině (mužů). Ejakulát ve vlasech ovšem nepatří k něčemu co by ženu nadchlo.[76] Ejakulace na tělo a ochutnávání ejakulátu a podobné hrátky jsou často předváděny v pornografii. [77] Nějak zvláště pozitivní účinky spermatu na pleť, dietu, růst vlasů nejsou prokázány, ale rovněž hodnoty testosteronu v spermiích neovlivní nijak hormonální rovnováhu u žen.[78] Podle některých informací může sperma na pokožce způsobit vyrážku.[79] Největším rizikem při kontaktu s ejakulátem je přenos pohlavních chorob.

    Ženská ejakulace, neboli mokrý orgasmus, je při pohlavním styku nebo dráždění pohlavních orgánů ženy projev, kdy se ze žláz poblíž vyústění močové trubice uvolňuje tekutina. Tento projev je různý a různě intenzivní u různých žen. Při sexuálním vzrušení se podle průzkumů projevuje jen u menší části žen.

    Postkoitální dysforie

    Ačkoliv je obvyklý pocitem po sexu euforie, je známa a popisována i postkoitální dysforie ( PCT, post-coital tristesse, „Post-Sex Blues“), což je pocit melancholie, deprese a plačtivosti[80] objevující se po pohlavním styku (souloži). Název pochází z latinského úsloví "Post coitum anima tristis est". Někdy PCT vykazuje silné pocity úzkosti objevující se nejpozději do 2 hodin po styku.

    Postkoitální dysforie je připisována hormonu prolaktinu, který je vylučován k vyrovnání hormonální hladiny.[81] Po pohlavním styku, hladina stoupne výše než po masturbaci, asi o 400 procent. Interpretuje se to tak, že pohlavní styk je intenzivnější zážitek než masturbace.[82]

    Vokální projevy při pohlavním styku Vokální projevy u žen jsou podobné jako u samic primátů. Souvisejí se sexuální aktivitou a vyjadřováním sexuálního potěšení. Obvykle vzrušují jejich sexuální partnery a potenciální sexuální partnery. Muži vokální projevy mají méně často než ženy. Vokální projevy mohou mít verbální a neverbální formy, včetně hlubokého dýchání, sténání, křiku, vulgarit, pláče a smíchu.

    Podle některých studií vokální projevy nesouvisí s orgasmem ženy, ale spíše s ejakulací jejich partnera. Studie ukázaly, že muži obvykle vnímají ženskou vokalizaci jako sexuálně velmi vzrušující projev, a že si je toho žena i sama vědoma. Většina žen uvedla, že vokalizace při pohlavním styku vedla k lepšímu prožitku u partnera a zvýšení jeho sebevědomí, nebo obojímu.[83]

    Pozice při pohlavním styku

    Podrobnější informace naleznete v článku Seznam sexuálních pozic.
    Sexuální styk se dá provozovat v různých pozicích, pro obvyklé oplodnění je důležitý pouze akt zasunutí penisu do pochvy a úspěšné vyvrcholení v pochvě. Lidé si pro zpestření pohlavního styku vytvořili řadu různých sexuálních pozic, které jsou různě fyzicky náročné a vyžadují různé polohy obou či více partnerů.

    Mezi nejrozšířenější pozice patří základní, tzv. „misionářská pozice“, kdy žena leží na zádech a muž leží na ní přivrácený tváří. Tato pozice umožňuje hlubokou penetraci pochvy, malou fyzickou náročnost a pohled obou partnerů vůči sobě.
    Další pozice je například tzv. pozice „na koníčka“, kdy je muž na zádech nebo sedící, žena klečí nebo sedí na něm, a
    „boční pozice“, „lžička“, kdy jsou oba partneři položeni na boku.
    Mimo těchto pozic existuje celá řada dalších, které jsou popsány např. v indické kamasutře.

    Styk mezi více partnery je nazýván skupinový (lidově "gruppen sex" podle němčiny).


    Pozici zezadu oceňují obvykle zralé ženy pro hloubku vniknutí a intenzitu pocitů.



    Pozice žena nahoře je vhodná pro kontrolu míry vnikání penisu do pochvy, tedy při obtížích při styku.



    V 21. století nejobvyklejší, misionářská pozice.



    Ačkoliv je popsáno mnoho různých poloh, většina složitých nebo fyzicky náročných je spíše esteticky zajímavá než příjemná a praktická.

    První penilně vaginální styk
    Podle křesťanské mravouky mimo řádné manželství před Bohem nemá člověk práva užívat pohlavního života.[60]

    Ačkoliv i pohlavní styk po krátkodobém vztahu může být nejen příjemný, ale i vzrušující zážitek, který se vryje do paměti,[84] první pohlavní styk je statisticky oboustranně podle osobních zkušeností účastníků výzkumu uspokojivější, pokud k němu dochází po dlouhodobé známosti. První pohlavní styk je subjektivně účastníky vnímán jako uspokojivější pokud je doprovázen citovým poutem a vzájemnou oddaností, láskou.[66] Osoby s delší známostí se také cítily po sexuálním styku méně často provinile ale byli si při první pohlavním styku méně jisti. Větší pocit jistoty měly osoby, které použily nějaký antikoncepční prostředek. Silný pocit viny měly osoby, které požily alkohol a zážitek vnímaly málo pozitivně.[66] První sexuální zkušenosti litovalo 26 % dotázaných. Orgasmus bývá u prvního styku dost vzácný, především u ženy, někdy se však nedostaví i u muže.[71] Důvodem pohlavního styku bývá vyhledávání nového, „silného zážitku". [85] Takovým novým, ale nikoliv vždy příjemným zážitkem první pohlavní styk, zvláště u osob bez silných vzájemných vztahů, tedy být může.

    Někteří autoři varují před prvním pohlavním stykem bez osobního vztahu, s tím, že může být takový "zafixován" a především pokud se sexem začínají partneři příliš brzy a ze zvědavosti.[86] Ačkoliv neuvádí, kdy je příliš brzy, je zřejmé duševní zralost není přímo odvislá od věku. Zákon uvádí hranici 14 let, většina dětí, ačkoliv se aktivně oddávají autoerotice, začíná s pohlavním životem s jiným partnerem okolo osmnáctého roku života, ale mnozí i daleko později, aniž by utrpěli újmu zmeškáním pravého okamžiku. Někteří jedinci pohlavní život nezačnou (oficiálně) nikdy, žijí v celibátu. Ohledně varování začínat sexuální život se zvědavosti, nelze pominout zřejmý fakt, že první pohlavní styk, není li z podvolení se násilí nebo ze soucitu, je vždy také ze zvědavosti. A to i v případě, že je z lásky. Některé rady a především "zásady" a zákazy a jejich porušování ohledně pohlavního styku, mohou znejistit nezkušené a vyvolat zbytečná traumata, obavy, pocity viny a studu, nebo vést až k sebevraždě.

    Dívky mívají o prvním pohlavním styku romantické představy a prvním sexuálním stykem tak bývají podle statistik ještě více zklamány než chlapci. Největší obavou chlapců je strach z neúspěchu, možné fyzické nedostatečnosti, neschopnosti vyvolat a udržet erekci nebo dosáhnout orgasmu, jenž nakonec může i ovlivnit schopnost erekce. Zde platí, že největší obavu lze mít především z vlastních obav.[86] Někteří chlapci se cítí nejistí z důvodu, že neví co a jak mají dělat nebo jsou překvapeni značným rozdílem mezi romantickými filmy nebo pornografií a realitou. Obranou je zvýšení přirozené sebejistoty ve spojení s vlastní nahotou, odstranění některých zbytečných zábran. Významnou pomocí může být otevřená společnost, rodinná výchova zahrnující vzájemnou komunikaci bez tabuizace a studu ze sexuality a tělesnosti, pozitivní vztah k vlastnímu tělu a přirozené sexualitě, dostatek informací, saunování (bez oblečení) v dětství s rodiči nebo později s partnerem, neskrývání nahoty v domácím prostředí nebo i pravidelné navštěvování nudistických pláží či středisek, a studium filosofie a výtvarného umění. Je prokázáno, že otevřený přístup k sexualitě, sice oddaluje první pohlavní styk, ale rozvíjí osobnost a prodlužuje život.[66]


    Vakuová pumpa sloužící jako pomůcka při dosažení erekce.
    Sexuologie dalších forem pohlavního styku
    Podrobnější informace naleznete v článcích Anální sex a Orální sex.
    Anální sex (sodomie) je sexuální aktivita, při které dochází buď k anální souloži, či k nejrůznějším formám dráždění řitního otvoru Při tomto způsobu pohlavního styku je třeba používat prezervativ a dodržovat hygienu. Nedoporučuje se provozujte anální sex, pokud není parter zdravý. V mnoha zemích světa je anální sex trestný čin.

    Někdy partneři anální a orální sex praktikují místo penilně vaginárního, aby nedošlo u ženy k ztrátě panenství, což je před manželstvím hřích, nebo aby bylo u ženy podstatně sníženo riziko otěhotnění. Otěhotnění u žen často způsobuje sociální problémy, děti jsou příčinou významného snížení životní úrovně. To je častým důvodem proč používat praktiky, které nezpůsobí těhotenství. Podle některých zdrojů jsou páry, které preferují anální styk právě proto, že je zakázaný v některých zemích.

    Při tomto způsobu pohlavního styku je třeba používat prezervativ a dodržovat hygienu. Neprovozujte anální sex, pokud není parter zdravý. V mnoha zemích světa je anální sex trestný čin.

    Tuto sexuální praktiku lze provozovat v heterosexuálním páru, kdy zpravidla nejsou používány žádné pomůcky (v případě peggingu naopak jsou), a lze říci, že pak jde o doplňkovou sexuální praktiku. Podle průzkumů vyzkoušela anální sex třetina heterosexuálních párů.[87] Muž při homosexuálním styku prožívá uspokojení díky dráždění prostaty.[13][88] Lesbické páry využívají při análním sexu pomůcek, podobně je tomu při penetraci muže ženou.

    Orální sex je sexuální aktivita, při níž jsou ústy, rty či jazykem stimulovány pohlavní orgány muže nebo ženy. Jde o tzv. orálně-genitální styk, který často slouží jako milostná předehra. Studie Kinsey Institute, která v roce 1999 proběhla mezi vysokoškolskými studenty v USA ukázala, že přibližně 60% z nich nepovažuje orální sex vůbec za pohlavní styk.[89][90] Pro většinu dospívajících je pod výrazem pohlavní styk míněna pouze vaginální penetrace penisem, s tím že jiné způsoby se mezi pohlavní styk nepočítají. "Můžete mít orální sex a zůstat panna."[91] Orální sex tak může být způsob jak bez rizika těhotenství sexuálně uspokojit partnera a v mysli zůstat stále čistá "panna" nebo "panic" pro "toho pravého". Orální sex s sebou nese rizika přenosu běžných pohlavních chorob včetně HIV [92].

    Sexuální orientace
    Podrobnější informace naleznete v článku Sexuální orientace.
    Sexuální orientace obvykle označuje trvalé zaměření na druh objektů sexuální touhy, specifikované například i věkovým pásmem či kombinací věku a pohlaví přitažlivých osob nebo typem jiných objektů sexuální touhy. Obecně jde i o sociální sebeidentifikaci, odchylky od stanovené normy pohlavního styku jsou někdy označeny jako choroby, deviace (nekrofilie, pedofilie, zoofilie, atp.) jindy jako alternativy (homosexualita). Lidé se mohou, ale nemusí chovat podle své sexuální orientace. Pohlavní styk zakázaným způsobem může být trestným činem nebo přestupkem.

    Ohledně pohlavního styku je jen velmi málo lidí je zcela vyhraněných. V případě frustrace z nedostatku pohlavního styku se může docházet ke změnám chování ohledně pohlavního styku, sexuální chování se tak může lišit od preferencí.[93] Podle některých názorů se mohou upřednostňované preference měnit.[94] Někteří terapeuti se pokoušeli změnit sexuální orientaci pacientů (homosexuální na heterosexuální), avšak uvedené úspěchy byly zpochybněny jako ideologicky ovlivněné informace. Podle odlišných názorů nedochází ke změně sexuálních preferencí, ale sexuálního chování. „Léčení homosexuality“ je tak jen změna chování, přizpůsobení se osoby s homosexuální preferencí jiné, heterosexuální roli. [93] [95] „ …mnozí silně religiozní gejové a lesby raději přijmou naordinovaný kříž a žijí po „terapii“ v manželství pro ně nepřirozeným způsobem, než aby přijali sebe sama a oprostili se od manipulačních technik církevního společenství. Tzv. terapie homosexuality může učit z homosexuálů heteros


  • Anonymní 26.06.2018 v 10:23 Pohlavní styk (příklad)
    Pohlavní styk (též milování, sexuální styk nebo obecně sex) je v užším smyslu označení pro penilně-vaginální styk (soulož čili koitus), tedy úkon vložení ztopořeného penisu muže do vaginy ženy. Do užšího významu se někdy počítá i penilně-anální styk.

    Termíny „pohlavní styk“ nebo „soulož“ se pro „koitus“ používají především v souvislosti s lidmi. Termín pro vyšší obratlovce (např. lvy) a některá jiná zvířata je „kopulace“. Mnoho vyšších obratlovců (plazi, většina ptáků, některé ryby) se reprodukuje interně, ale jejich fertilizace (oplodnění) je kloakální.[zdroj?]

    Podobně jako u mnoha druhů zvířat má pohlavní styk význam nejen při množení druhu ale i jako společenský akt, přestože je v 21. století vnímán jako ryze intimní záležitost. Schopnost vykonávat pohlavní styk, jeho vykonávání, nevykonávání, způsob, místo, frekvence, úspěšnost jeho provedení je společností, ale především samotnými aktéry velmi často nadhodnoceno až ke krajnosti a bývá historicky důvodem či záminkou k absurdnímu a někdy i hromadnému násilí a politizován.[1][2][3][4][5]

    Obsah
    1 Biologie a fyziologie
    1.1 Biologie pohlavního styku
    1.1.1 Lubrikace při pohlavním styku
    1.2 Biologie oplodnění
    1.3 Gynekologické modely penilně vaginálního styku
    1.4 Jiné formy sexuálního styku
    2 Statistika
    2.1 Statistika vaginálně penilního pohlavního styku
    3 Zdravověda
    3.1 Farmakologie
    3.2 Imunologie
    3.3 Chirurgie
    3.4 Hygiena, epidemiologie
    3.5 Pohlavní styk a psychiatrie a psychologie
    3.6 Neplánované těhotenství
    3.7 Problémy s pohlavním stykem
    3.8 Smrt jako následek pohlavního styku
    3.9 Antikoncepce
    3.10 Lubrikanty
    3.11 Vliv pohlavního styku na zdraví člověka
    3.12 Bezpečný sex
    4 Humanitní vědy a pohlavní styk
    4.1 Jiné výrazy pro pohlavní styk
    4.2 Lexikální význam a sémantika
    4.3 Historie
    4.4 Sexuologie a pohlavní styk
    4.4.1 První penilně vaginální styk
    4.4.2 Sexuologie dalších forem pohlavního styku
    4.4.3 Sexuální orientace
    4.4.4 Některé sexuální praktiky
    4.4.5 Lubrikace při pohlavním styku
    4.4.6 Antikoncepce
    4.4.7 Poruchy sexuálního chování
    4.4.8 Homosexualita jako choroba
    4.4.9 Pohlavní styk na veřejnosti
    4.5 Filosofie a teologie
    4.6 Estetika
    4.7 Pohlavní styk a mytologie
    5 Umění a pohlavní styk
    5.1 Literatura
    5.2 Výtvarné umění
    6 Hospodářství
    6.1 Pornografie
    6.2 Prostituce
    7 Vzdělávání a informace
    8 Pravidla
    9 Odmítání pohlavního styku
    10 Mezidruhové a mezirasové pohlavní styky
    10.1 Pohlavní styky s mimozemštany
    11 Rekordy
    12 Odkazy
    12.1 Reference
    12.2 Související články
    12.3 Externí odkazy
    Biologie a fyziologie
    Biologie pohlavního styku
    Sexuální styk je pro jeho účastníky z evolučních důvodů zpravidla značně příjemný. Obvykle jej předchází milostná předehra, která navodí sexuální vzrušení partnerů a způsobí erekci (ztopoření) penisu a přirozenou lubrikaci (zvlhčení) vaginy. Ztopořený penis poté muž vsune do vaginy a jeden nebo oba partneři se doteky dále stimulují k dosažení ejakulace a orgasmu. Z pohledu oplodnění ženy není dosažení orgasmu podstatné, pro oplodnění vajíčka dostačuje pouze výron semene do oblasti pochvy a poté následné úspěšné spojení spermie s vajíčkem.


    Mužské zevní pohlavní orgány. Na fotografii penis a šourek s varlaty.



    Lidský ejakulát se spermiemi



    Během fáze vzrušení se z mužského penisu uvolňuje vazká tekutina, jež rovněž napomáhá lubrikaci.



    Lubrikace vulvy při vzrušení.



    Vazká tekutina uvolněná při lubrikaci vulvy.

    Lubrikace při pohlavním styku
    Podrobnější informace naleznete v článku Vaginální lubrikace.
    Přirozená lubrikace vulvy omezuje nepříjemné pocity při tření během pohlavního styku. Na tvorbě lubrikace se podílí párové Bartholiniho žlázy, které jsou umístěny po levé a pravé straně pod poševním vchodem. Během fáze vzrušení se z mužského penisu uvolňuje vazká tekutina, která rovněž napomáhá lubrikaci. Anus nereaguje na podráždění lubrikací, při dráždění řitního otvoru je třeba používat umělé lubrikanty.


    A – sekundární oocyt (II. řádu)
    1. corona radiata; 2.zona pellucida; 3. polární tělísko; 4. perivitellinní prostor; 5. cytoplazmatická membrána (oolemma); 6. cytoplazma; 7. jádro;
    B – oplodnění
    8. spermie
    Biologie oplodnění
    Podrobnější informace naleznete v článku Oplodnění.
    Koitus je základní reprodukční metoda druhu Homo sapiens, stejně jako savců. Během ejakulace, která obyčejně provází mužský orgasmus, série svalových stahů (kontrakcí) dopraví semeno obsahující mužské gamety nazývané spermiové buňky nebo spermie do vaginy. Následuje cesta spermií z vaginy přes děložní hrdlo (cervix) do dělohy a odtud do vejcovodů. Spermiové buňky mohou přežít v ženském těle 2-3 dny, podle některých autorů i více.[6][7][8] Když se plodné ženské vajíčko nachází ve vejcovodech, spermie do něj pronikne a způsobí oplodnění (fertilizaci) a formaci nového embrya. Když oplodněné vajíčko dosáhne dělohy, zahnízdí se v děložní výstelce nazývané endometrium a začne těhotenství.

    Pro oba účastníky sexuálního styku je vhodné uvážit, že jejich aktivita může velmi pravděpodobně způsobit těhotenství, nepoužijí-li adekvátní antikoncepční prostředky. Ale i pak je nutno možnost těhotenství připustit, protože žádná antikoncepce není 100% efektivní. Přerušovaná soulož (coitus interruptus) neboli „vytažení“ penisu z vaginy před ejakulací za efektivní metodu antikoncepce považována být nemůže a nelze ji doporučit. Jediné zcela spolehlivě fungující metody vyhnutí se těhotenství jsou sexuální abstinence a sterilizace. Externí styk, tedy sexuální aktivita bez vložení penisu do vaginy, může být prováděna bez rizika těhotenství za předpokladu, že spermie nepřijdou do kontaktu s vulvou (ženským zevním pohlavním ústrojím).

    Někdy bývá za vhodnou antikoncepci považována také sexuální abstinence, avšak výchova k sexuální abstinenci může zvyšovat četnost těhotenství mezi nezletilými, je-li poskytována bez poučení o antikoncepci.[9][10]


    Zevní rodidla ženy:
    1: žalud pošťeváčku
    2: poštěváček
    3: levý malý stydký pysk
    4: vyústění ženské močové trubice
    5: vstup do pochvy
    6: hráz
    7: řiť
    Gynekologické modely penilně vaginálního styku
    Podrobnější informace naleznete v článku Gynekologické modely penilně vaginálního styku.
    Vědecké autority vytvořily dva modely fyziologie lidské reakce na sexuální podráždění při pohlavního styku. Jde o modely Masterse a Johnsonové a o model biopsychosociální. Vědecké práce Masterse a Johnsonové, jenž se zabývaly genitální anatomií a fyziologií pohlavního styku, pohlavní styk vyhodnotily jako zdravou a zcela přirozenou činnost, která je vhodným zdrojem potěšení a intimity. Podle jejich poznatků a lze pohlavní styk rozdělit na tři fáze, po doplnění Helen Kaplan Singerovou o fázi uvolnění na čtyři fáze:[11][12]

    sexuálního vzrušení (excitační),
    fáze plateau,
    vyvrcholení (orgasmus)
    uvolnění (rezoluce).
    Fyziologický model sexuální odezvy Masterse a Johnsonové je nadále upravován a kritizován.[12]

    Jiné formy sexuálního styku
    Sexuální styk může mít nebo v širším smyslu zahrnovat i další formy, včetně pregenitálních a negenitálních: společenské a citové sbližování, negenitální formy mazlení (viz petting, necking, polibek), dále orální, manuální či instrumentální dráždění genitálu či penilně-anální styk. Některé z těchto aktivit nabývají na významu při styku mezi osobami téhož pohlaví, zejména homosexuálně orientovanými, mezi nimiž zpravidla klasický koitus není možný. Při klasické souloži se třou pysky o předkožku. Některé z těchto aktivit jsou obecně často chápány jen jako přípravné, doplňkové či náhradní.

    Anální sex

    Podrobnější informace naleznete v článku Anální sex.
    Anální sex (sodomie) je sexuální aktivita, při které dochází buď k anální souloži, či k nejrůznějším formám dráždění řitního otvoru (prsty, jazykem, erotickými pomůckami, atp.). Z medicínsko-epidemiologického hlediska se řadí mezi rizikové sexuální praktiky, což je dané zranitelností příslušných orgánů a septickou povahou konečníku. Protože konečník na rozdíl od vaginy postrádá přirozenou vlhkost, je při této praktice obvykle používán lubrikační gel.[13]

    Petting

    Podrobnější informace naleznete v článcích Petting a Masturbace.
    Petting je výraz označující dotyk, mazlení, něžné laskání a hlazení partnera nebo partnerů. Smyslem je dráždit a vyvolat příjemné pocity u partnera, ale důvodem může být i zvědavost nebo snaha vyvolat touhu po pohlavním styku. Pouhý dotek na správném místě, správným způsobem je často dostačující k vybuzení sexuální touhy. Jsou osoby, které vzrušuje dotýkat se anonymní osoby, takové chování se označuje frotérství.

    Orální sex

    Podrobnější informace naleznete v článku Orální sex.
    Orální sex je sexuální aktivita, při níž jsou ústy, rty či jazykem stimulovány pohlavní orgány muže nebo ženy. Jde o tzv. orálně-genitální styk, který často slouží jako milostná předehra.


    Vzájemný orální sex v poloze označované jako 69.



    Dráždění penisu mezi ňadry.



    Stimulace penisu rukou



    Petting, dráždění partnera doteky.

    Statistika
    Statistikami pohlavního styku se zabývaly Kinseyho zprávy, statistické vědecké studie, zabývající se bez ohledu na atmosféru "mravnosti", všeobecné prudérnosti lidskou sexualitou. V souvislosti s propagací sexuální abstinence byly provedeny statistické průzkumy, podle kterých dvě procenta mladých lidí, kteří nikdy nepřijali „slib čistoty“ uvedla, že měla anální či orální sex ale ne pohlavní styk, v porovnání s 13 procenty, která „slib čistoty“ složila.[14]

    Statistika vaginálně penilního pohlavního styku
    Podrobnější informace naleznete v článku Statistika pohlavního styku.
    V ČR první schůzky a polibky podle statistiky u mužů a žen začínají okolo 15. roku. Petting je udáván okolo 17. roku. Skutečné partnerské vztahy navazují muži i ženy kolem 18. roku, což se shoduje s průměrný věkem v době první soulože.[15]

    Pouze 5 % žen má při prvním pohlavním styku orgasmus. Asi 11 % českých žen bylo někdy silou donuceno k pohlavnímu styku, 4% z tohoto množství cizím mužem. Promiskuita se nezvyšuje nebo klesá, muži v průměru 9,38 partnerek, ženy 5,11 partnerů. V ČR je se sexuálním životem spokojeno 72 % žen a a 68 % mužů, tendence je výrazně klesající. Asi 45 % mužů při prvním pohlavním styku nepoužilo antikoncepci. Významně se oproti konci 20. století zvýšilo používání hormonální antikoncepce u žen ve stálých vztazích, v roce 2008 používá pravidelně tuto antikoncepci již 52 % žen. Při náhodném pohlavním styku 88 % mužů používá kondom. Antikoncepci považuje za nepřípustnou 6 % žen a 5 % mužů.[15] Podle výzkumů z ČR je průměrný věk prvního pohlavního styku 18 let.[16]

    Udávaná frekvence orgasmu bývá u prvního styku dosti nízká, např. výzkum kanadské mládeže ukázal, že orgasmus mělo při prvním pohlavním styku jen 6 % žen a 62 % mužů. Velká většina (80 %) zažila svůj první pohlavní styk se svým dlouhodobějším přítelem či přítelkyní, 11 % s kamarádem/kamarádkou, 5 % se známým a 4 % s náhodnou osobou. Zkušenosti litovalo 26 % dotázaných, zvláště tehdy, pokud byla učiněna po posilnění alkoholem.[17]

    Za běžnou dobu trvání koitu se považuje 3-7 minut. Přesněji řečeno jde o dobu frikčních pohybů od zavedení penisu do pochvy až po výron semene. V dotazníkových šetřeních na české populaci odhadují muži i ženy délku soulože v průměru zhruba na 14 až 15 minut [18], ovšem v jiných studiích bylo porovnáním odhadů s reálnou dobou změřenou na stopkách zjištěno, že muži i ženy délku styku při odhadu nadsazují zhruba o jednu třetinu. Dotazníková studie na velkém reprezentativním vzorku 2469 mužů a 5120 žen z USA ukázala, že muži i ženy mezi 25 a 45 lety souloží průměrně zhruba 5× až 7× za měsíc (95% konfidenční interval).[16] Podle výzkumů sexuálního chování v ČR je to 8× za měsíc.[16]

    Zdravověda

    Nerozbalené kondomy.
    U mužů jsou v souvislosti s pohlavním stykem různými příčinami vyvolávané poruchy členěné podle příznaků:[19]

    Poruchy erekce
    Poruchy ejakulace
    Předčasná ejakulace
    Ejaculatio deficiens - neschopnost ejakulovat
    Ejaculatio retardata - nechtěná nebo nepřiměřeně dlouhá ejakulace[20]
    Bolesti genitálu nebo při pohlavním styku, vyvolané různými příčinami
    U žen jsou v souvislosti s pohlavním stykem různými příčinami vyvolávané poruchy členěné podle příznaků:[19]

    Dyspareunie a algopareunie, tedy bolest spojená se sexuálním stykem vyvolaná různými příčinami ale často infekcemi.
    Vaginismus, reflexní stažení svalstva poševního vchodu, které znemožňuje proniknutí penisu po pochvy. Jde o obranný reflex, obvykle v reakci na podnět.[21]
    U obou pohlaví jsou jako poruchy vnímány hypersexualita a frigidita, které jsou projevy chování vyznačujícími se v změněné (oproti jiným osobám) míře sexuální apetence. Bývají vyvolané různými příčinami od psychologických po intoxikace. Rovněž jsou u obou pohlaví zaznamenávány poruchy uspokojení (impotentia satisfactionis, anorgasmie), tedy poruchy prožívání slasti.[20]

    Farmakologie
    Podrobnější informace naleznete v článku Afrodisiakum.
    Některé léčiva a volně prodejné léky jsou používány v souvislosti s pohlavním stykem. Tyto látky mohou změnit normální sexuální reaktivitu člověka. Ačkoliv většina drog má výrazně negativní vliv, často tlumivý, na sexualitu, některé (např. kokain) mohou sexuální apetenci zvýšit.[11] Některé látky používané pro zlepšení schopnosti erekce zvyšují prokrvení tkání nebo zvyšují srdeční tep.

    Na léčení erektilní dysfunkce, tedy poruchy erekce penisu, jsou používány některá syntetická nebo přírodní léčiva. Tyto přípravky mohou mít vedlejší účinky a mohou být nebezpečné pro nezletilé, pro osoby které nejsou zcela zdrávy, při kontraindikacích nebo při nesprávném dávkování.[22][23] Použití takových léčiv je tedy nezbytné konzultovat s lékařem.


    Hnisavé léze na penisu, příznak napadení kapavkou (Gonorrhea)
    Imunologie
    Podrobnější informace naleznete v článku Imunologie.
    U osob praktikující pohlavní styk a pohlavní aktivity obecně byl zjištěn benefit ve formě zvýšené imunity produkcí protilátek a snížení krevního tlaku,[24][25] a snížení rizika rakoviny prostaty.[25] Sexuální intimita a orgasmy zvyšují hladinu hormonu oxytocinu, který může pomoci lidem vytvářet sociální vazby a budovat důvěru.[24] [26] Dlouhodobá studie 3500 lidí ve věku 18 až 102 let, provedená klinickým neuropsychologem Davidem Weeksem, zjistila na základě nestranného hodnocení fotografií subjektů, že osoby praktikující pravidelně sexuální aktivity, například pohlavní styk, vypadají výrazně mladistvěji.[27]

    Chirurgie
    Při znásilnění, méně obvyklé velikosti pochvy, neobvykle hlubokém vniknutí penisu, nebo při prvním styku může dojít k poranění pochvy. Poranění pochvy může mít velmi závažný charakter, může způsobit perforace a následné krvácení, šokové stavy a dokonce i smrt.[28] Rovněž může dojít k poranění vaječníků. Při poranění vnitřních rodidel následkem pohlavního styku je nezbytně třeba uvádět tuto okolnost, pohlavní styk, aby nedošlo k chybě a nevhodnému, nenapravitelnému, zákroku.[29] Poranění vnitřních rodidel v dětství i dospělosti mohou mít dlouhodobé fyziologické i psychologické následky.[30]

    Při felaci může být při vyvíjení podtlaku v ústech a vlivem opakovaných nárazů zraněno měkké horní patro úst (takzvaný syndrom felace), kdy dochází k zarudnutí a krvácení do sliznice úst. Nedojde li k infekci dojde k vymizení příznaků poškození bez léčby během sedmi až deseti dnů.[28] Krvácení při defloraci během prvního pohlavního styku, může vzácně být i velmi silné. Riziko poškození zvyšuje také zavádění různých předmětů do pochvy či jiné manipulace v oblasti pohlavního ústrojí. [28] Poškození močového měchýře, vaječníku, pochvy a vnitřních orgánů během soulože vyžadují lékařské ošetření.[28]

    Je-li do pochvy vefouknut vzduch při sexuální hře, může to vést ke pneumoperitoneu nebo dokonce ke vzduchové embolii. Vzduchovou embolii u těhotných žen (i v případě kdy o těhotenství žena ještě nevěděla), může způsobit již poměrně malý tlak vpraveného vzduchu. Proto je foukání vzduchu do pohlavních orgánů zakázáno.[28]

    Při análním styku může být poškozen konečník. Může dojít k zánětu sliznice konečníku, její povrchní poranění, roztržení řitního svěrače, zadržení cizího tělesa uvnitř konečníku a proděravění stěny konečníku s případným následným zánětem pobřišnice, který může vést k úmrtí.[28] Nejčastějšími předměty zadrženými v konečníku jsou vibrátory a další sexuální pomůcky. Tímto způsobem jsou zde nacházeny i šroubováky nebo kancelářská těžítka, rozmanité lahvičky či zkumavky, šišky salámu a některé druhy ovoce a zeleniny. Vzácně jsou vyjímány z konečníku zavařovací sklenice a násady z koštěte.[28]

    Používání nevhodných sexuálních pomůcek, nešetrné zavádění penisu do rekta, jindy zasouvání prstů, v krajním případě celé ruky, tj. smutně proslulý „fisting“, anebo manipulace cizím tělesem (dráždění sexuáními pomůckami) může být příčinou poškození vnitřních pohlavních orgánů nebo konečníku. Uvíznutí předmětu v konečníku v rektu je pro postiženou osobu riziko a mnohdy znamená obtížný úkol pro lékaře. Následkem vážného poškození může být i operativní vývod střeva mimo konečník (kolostomie).[28]

    Násilným zacházením s penisem může dojít k jeho poškození. Při prudkém pohlavním styku, nebo některých praktikách, může dojít k pohmožděninám varlat nebo otevřenému zranění, nebo otočení varlete. Tyto úrazy vyžadují lékařskou pomoc.[31]

    Hygiena, epidemiologie
    Podrobnější informace naleznete v článcích Sexuálně přenosná nemoc, Hygiena a Epidemiologie .
    Pohlavní styk a jiné sexuální aktivity, u nichž je možnost přenosu tělesných tekutin mezi osobami, je prostředkem šíření sexuálně přenosných nemocí. Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí je „nejjistějším způsobem jak se vyhnout se přenosu sexuálně přenosných nemocí, neprovádět sexuální styk vůbec, nebo být v trvalém vzájemně monogamním vztahu s partnerem, který byl testován a víte, že není infikován.“ Redukovat riziko přenosu infekce u osob, jejichž sexuální chování je vystavuje riziku infekce, může správné a při styku vždy praktikované použití mužského latexového kondomu.[32] Takové chování je bezpečnější pro oba partnery.

    Mezi nejběžnější rizika při pohlavním styku, zejména s neznámým partnerem a při promiskuitním chování patří sexuálně přenosné infekce způsobované bakteriemi, viry a parazity, které se přenáší z člověka na člověka při pohlavním styku. Gonokokové nebo chlamydiové infekce často nemají žádné příznaky. Neléčená infekce chlamydiemi může vést k ženské neplodnosti a mimoděložnímu těhotenství. Lidský papilomavirus může vést k rakovině děložního čípku a genitálií. Děti narozené matkám s neléčenou kapavkou nebo chlamydiemi mohou trpět neonatálním zánětem spojivek (závažná infekce očí), jenž může vést až k oslepnutí.[33] Syfilis kromě následků na dospělých může mít za následek úmrtí novorozenců a potraty. Neléčené gonokokové infekce mohou vést k potratům a předčasným porodům.

    Pohlavním stykem může být také přenášena žloutenka (hepatitida B).[34] Celosvětově je zaznamenáno asi 350 milionů chronicky nemocných nositelů žloutenky typu B.[35] Světová zdravotnická organizace odhaduje, že 448 000 000 lidí ve věku 15 až 49 let je infikováno ročně pohlavně přenosnými chorobami (jako například syfilis, kapavka a chlamydie)[33]

    Bezpečný sex, například používání mužského nebo ženského kondomu, může rovněž sloužit nejen jako prevence sexuálně přenosných infekcí ale i k omezení rizika těhotenství.

    Nejčastější infekce šířené pohlavním stykem:

    AIDS
    chlamydióza Lymfogranuloma venereum (Chlamydia trachomatis)
    trichomoniáza
    kapavka
    syfilis
    žloutenka - Hepatitida B
    lidský papilomavirus
    Herpes simplex virus
    genitální bradavice
    Granuloma inguinale
    měkký vřed
    Jednou z nejnebezpečnějších pohlavních chorob je AIDS. Do roku 2010 od počátku epidemie zemřelo přibližně 30 milionů osob.

    U všech případů pohlavních chorob je v případech, kdy je podezření na infekci, vhodné včasné lékařské vyšetření. CDC uvádí, že je menší riziko přenosu viru HIV z nakaženého partnera u orálního sexu u análního či vaginálního sexu," . Nicméně je obtížené zjistit, zda skutečně došlo k infekci v důsledku orálního sexu nebo jiných rizikovějších sexuální aktivit. Některé faktory mohu významně zvýšit riziko přenosu HIV - vředy, krvácení z dásní, genitální vředy, a přítomnost jiných pohlavně přenosných chorob.

    Pohlavní styk a psychiatrie a psychologie
    Provádění pohlavního styku má vliv na lidské chování a vnímání, především duševní vyrovnanost a vývoj duševních chorob, ale zřejmě i na zvýšení imunity.[36] Podobně neprovádění a způsob pohlavního styku může zvýšit pravděpodobnost rozvoje duševní choroby a zvýšit sebevražedné sklony. Ochrana při penilně vaginárním pohlavním styku pouze výrazně snižuje riziko otěhotnění a přenosu pohlavních chorob, spolehlivou ochranou je pouze sexuální abstinence.


    Zastírání a skrývání jako projev studu.
    Idealizace sexuality a snaha vyrovnat se ideálu vede k pocitu podobnému pocitu nedostatečnosti a chybnosti. Pohlavní stud je úmyslně vyvoláván ve výchově pohrdáním, ponižováním, výsměchem a dalšími způsoby. Osoba která se stydí, nebo která vyvolává pocit studu označuje předmět (pohlavní orgán, pohlavní styk nebo osobu) jako špinavý, slabý, nebo defektní.[37] Člověk, který trpí pocity studu, musel zažít situace, ve kterých se cítil pokořený ve své sebeúctě.[38]

    Pro stud jsou typické tyto základní prvky:

    Pozorovatelnost ve spojení se snahou o reciprocitu.
    Nevhodnost nebo prožitek nevhodnosti. Selhání při pokusech o přiblížení se sebeideálu.
    Obrácení se proti sobě a proti všem, kdo jsou nějak spojeni se studem.
    Není stoprocentně jisté, že schopnost stydět se je „výlučná vlastnost člověka“, hluboce se stydí i vycvičené zvíře, pokud se chová proti stanovené normě (například znečistí podlahu).

    Do 80. let psychoanalytici předpokládali, že stud vymizí budou -li analyzovány konflikty spojené s infantilní sexualitou nebo narcismem {Abraham 1913, Erikson 1951, Freud 1905, 1926 atd.}.[37] Kinston (1987) upozorňuje na to, že stud spouští masivnější popření reality, brání člověku myslet a vnímat realitu.[37]

    Pohlavní stud a vnímání vlastní chybnosti, odchylnosti od ideálu, obavy a strach z hanby vedou k zhroucení sebeúcty, později k protireakci nebo sebenenávisti, projevům agresivity, depresím a poddávání se omamným látkám, nebo sebevraždě. Pohlavní stud může vést ke vzniku poruch pohlavního styku.

    Anorgasmie je častější u žen, její vyřešení obvykle vyžaduje pozornost obou partnerů po delší dobu. Mnohé, zvláště mladší, ženy a ženy s relativně malou sexuální zkušeností mají problémy dosáhnout orgasmu nebo toho nejsou vůbec schopny.[39]

    Ztráta sexuální apetence tedy ztráta touhy po pohlavním styku u žen bývá spojena s vysokým stupněm těhotenství, porodem a kojením. U mužů s pocity frustrace a studu, například ze sexuální dysfunkce (zejména problémy s erekcí), ale i depresemi obecně, zaujetím prací a problémy, postupem věku nebo kariérou nebo nádorem hypofýzy. Muži i ženy ztrácí sexuální apetenci i v důsledku onemocnění a nežádoucích účinků léčby, s problémy ve vztahu, obezitou, podvýživou a anorexií, užíváním alkoholu a drog.[40]

    Nízká sexuální vzrušivost, sexuální chladnost, je spojena nejčastěji s poruchou emocí nebo je jinak ovlivněna psychicky. Sexuální averze, tedy odpor k pohlavnímu styku je obvykle způsobena prožitky z dětství nebo dospívání,[39] ale někdy je výrazem odporu nebo strachu v souvislosti s určitým partnerem.[40]

    Předčasná ejakulace je běžným problémem při pohlavním styku u většiny mladých nezkušených mužů. Je doporučována změna polohy nebo techniky.[39]

    Erektilní dysfunkce je porucha erekce která je, v případě jestliže jeden či oba partneři v této situací trpí frustrací, Poruchou v ČR trpí asi polovina mužů ve věku 35–65 let.[39]

    Hypersexualita a sexuální závislost

    Podrobnější informace naleznete v článku Hypersexualita.
    Hypersexualitou (nymfomanie, satyriasis), kterou je možné také označit podle projevů jako příznak projevující se zvýšenou sexuální apetencí, může být projevem některé psychiatrické poruchy a mánie (např bipolární porucha), ale i hormonální poruchy.[41] Hypersexualita při bipolární poruše se projevuje i u malých, tříletých dětí.[42] Hypersexualita není organickými změnami způsobená choroba, je příznakem, projevem choroby, je diagnostikována s označením "nadměrné sexuální nutkání".[43][44] Jedním z hlavních symptomů je neschopnost jednat jinak i přes důsledky chování.[45]

    Podle některých hypotéz může pravidelná sexuální aktivita zvýšit expresi genu odměny centru mozku[46][47] Příliš časté zapojení do sexuální aktivity (denně) pak může vést k hyperexpresi ΔFosB,[46][47] což může vyvolávat závislost na sexuální aktivitě, situaci, kterou někteří autoři nazývají „sexuální závislost“ nebo „závislost na sexu“.

    To co je nazýváno sexuální závislost nebo hypersexualita je podle těchto zdrojů poruchou osobnosti a sebekontroly. Jako léčba jsou obvykle předepisována psychofarmaka a odvykací terapie. Mezi prvními popisy sexuální závislosti je popis manželky, že její muž při pohlavním styku byl „divoký, chvěl se po celém těle a hlasitě supěl“.[48] Mezi postiženými jsou mediálně sledované osoby, jejichž případy postižení a léčby poutají pozornost, získávají účast veřejnosti, a jsou napodobovány.

    Podle názoru Radima Uzla závislost na sexu neexistuje, pouze vyšší nebo nižší apetence.[48] Ale i podle dalších sexuologů je sexuální závislost mýtus, výmysl médií a umělé vytváření trhu pro veřejné i soukromé ústavy, psychology, pedagogy a sexuální terapeuty. Většina všech diagnostických a léčebných postupů sexuální závislosti vychází z předpokladu, že lidská sexualita je něco špatného překročí-li jistou normu. Tato norma není přesně stanovena. Jeden z uznávaných terapeutů léčících nákladnou kůrou pacienty se sexuální závislostí uznává, že nejtěžší je rozeznat hranici mezi silně vyvinutým sexuálním pudem a závislým chováním, protože tito lidé se prý navenek nijak neodlišují od ostatních. Podle názoru Radima Uzla je hlavním faktorem schopnost platit nákladnou léčbu.[48]

    V souvislosti se svými celoživotními prioritami nebo nedostatkem atraktivnějších podnětů, jako únik před depresí či zmatením hodnot, z touhy po symbolickém důkazu své nadřazenosti a moci, tedy z různých důvodů, mohou některé osoby upřednostnit právě časté sexuální styky, promiskuitu, nebo alespoň zvýšenou sexuální apetenci. Sexuální závislost je často spojena i s depresemi, závislostí na alkoholu a jinými závislostmi. Zvýšená sexualita a promiskuita tak může být spíše jedním z příznaků celkového psychického stavu, nikoliv chorobou sama o sobě. Jako sexuální závislosti byly označovány i případy duševně chorých které se projevovaly zvýšenou sexuální apetencí.[48]

    Sexualita je podle Radima Uzla přirozenou lidskou potřebou a její kvantitativní vystupňování samo o sobě nemůže být považováno za nějakou závislost.[48]

    Neplánované těhotenství
    V roce 2005 Světová zdravotnická organizace (WH0) odhadla, že každý rok otěhotní na celém světě 123 miliónů žen. Z toho 87 milionů těchto těhotenství, tedy 70,7 % z uvedených, je neúmyslné. Přibližně 46 milionů těhotenství ročně končí vyvoláním umělého potratu.[49] Téměř 1 milion amerických dospívajících žen, 10 % všech žen ve věku 15 až 19 let a 19% z těch, které uvádějí, že měly pohlavní styk, otěhotní každý rok.[50] Ve Velké Británii je situace podobná.[51]

    Problémy s pohlavním stykem
    Vaginismus je nedobrovolná křeč svalstva pánevního dna (svalstva vaginy), dělající koitus stresujícím nebo nemožným. Dyspareunie je bolestivý nebo nepohodlný styk a může být způsobena mnoha příčinami.

    Předčasná ejakulace je běžným problémem při pohlavním styku u většiny mladých nezkušených mužů, ale může mít někdy i jiný než psychický původ. Za předčasnou ejakulaci považovat každý pohlavní styk, u nějž dojde k ejakulaci za kratší dobu, než jsou 2 minuty.

    Kromě obtíží způsobených organickými příčinami se mohou vyskytnout takové které jsou z oblasti psychologických obtíží nebo psychiatrických poruch.

    Bolestivý pohlavní styk (dyspareunie) a nepříjemné pocity při souloži mohou vyústit až ve fyzický odpor k pohlavnímu styku a fyzické nevolnosti při souloži a po ní. Bolestivost pohlavního styku bývá někdy způsobena přítomností infekce, nebo jindy nedostatečnou lubrikací, z psychologických důvodů, ale někdy i nevhodným výběrem partnera.[28] Bolestivý pohlavní styk je jednou z nejčastějších poruch u pohlavního styku a vyskytuje se v průběhu života u dvou třetin žen.[11]

    Smrt jako následek pohlavního styku
    Sexuální aktivita podle některých zdrojů může být přímou příčinou úmrtí, a to zejména v důsledku zablokování koronárního řečiště.[52][53] Toto riziko je nižší u osob s vyšší úrovní běžné fyzické aktivity.[53] Nicméně, úmrtí jsou opravdu vzácné.[52] U osob, zejména těch, které mají obvykle malou nebo žádnou fyzickou zátěž, je mírně zvýšené riziko infarktu nebo náhlého srdečního selhání při pohlavním styku ovšem také jakémkoliv jiném intenzivním fyzickém cvičení, kterou provádí zřídkakdy. Pravidelné cvičení nebo fyzická zátěž riziko výrazně omezuje, ale nevylučuje.[53] Zvýšené riziko je dočasné, je omezeno na několik hodin po pohlavním styku.[53]

    Smrt v souvislosti s pohlavním stykem je málo pravděpodobná, ale byla popsána jako důsledek použití některých psychotropních látek a afrodisiak.

    Antikoncepce

    Vhodný způsob nasazení kondomu před pohlavním stykem.
    Podrobnější informace naleznete v článcích Antikoncepce a Sterilizace.
    Antikoncepce zahrnuje metody a prostředky, které se používají k zabránění těhotenství. Zcela bezpečným, z hlediska nežádoucího těhotenství činí pohlavní styk kastrace. Přerušovaná soulož, soulož do konečníku, vzájemná masturbace a orální sex patří mezi metody, které snižují riziko těhotenství.

    Bezpečný sex, například používání mužského nebo ženského kondomu, může rovněž sloužit nejen jako prevence sexuálně přenosných infekcí ale i k omezení rizika těhotenství. Spermicidy jsou látky, které se používají s kondomy a dále omezují pravděpodobnost těhotenství.

    K nejspolehlivějším metodám antikoncepce patří sterilizace vasektomií u mužů a podvázáním vejcovodů u žen, nitroděložní tělíska (IUD) a implantovaná antikoncepce. Hormonální antikoncepce je aplikována například jako orálně podávané tablety nebo náplasti a jinými formami. K méně spolehlivým metodám patří bariérová antikoncepce - kondomy, poševní pesary a antikoncepční houbičky a různé metody sledování plodnosti. Sterilizace je sice vysoce spolehlivá metoda, obvykle je ale nevratná. Nouzová antikoncepce může zabránit početí ještě několik dnů po nechráněném pohlavním styku.

    Odhaduje se, že používání antikoncepce v rozvojových zemích snížilo počet mateřské úmrtnosti o 40 % (v roce 2008 antikoncepce zabránila úmrtí přibližně 270 000 žen) a mohlo by zabránit až 70 % úmrtí, pokud by byla poptávka po antikoncepci zcela uspokojena.[54][55] Tohoto příznivého výsledku je dosaženo snížením počtu neplánovaných otěhotnění, která následně vedou k nelegálně prováděným potratům, a prevencí otěhotnění u osob podléhajících vysokému riziku.[55] V rozvojových zemích antikoncepce rovněž zvyšuje pravděpodobnost přežití dítěte díky prodloužení doby mezi jednotlivými těhotenstvími.[55]

    Hormonální antikoncepce působí preventivně proti závažným chorobám, jako je například karcinom vaječníků a děložní sliznice, a má řadu dalších pozitivních efektů. Mezi negativní efekty, ačkoliv velmi vzácné nežádoucí účinky je zvýšení krevní srážlivosti a možnost tromboembolického onemocnění (TEN), arteriální komplikace a cévních mozkových příhod, které mají vážné dopady na zdraví některých uživatelek.[56] Dalšími efekty může být zvyšování hmotnosti uživatelky, migrény a deprese, onemocnění jater a další. Hormonální antikoncepce chrání pouze proti otěhotnění, není schopna zabránit přenosu infekcí. Hormonální antikoncepce má prokazatelně negativní dlouhodobý vliv na plodnost.[57]

    Někdy bývá za antikoncepci považována také sexuální abstinence, avšak výchova k sexuální abstinenci může zvyšovat četnost těhotenství mezi nezletilými, je-li poskytována bez poučení o antikoncepci.[9][10]


    Lubrikanty prodávané v Německu.
    Lubrikanty
    Lubrikační gel pomáhá zlepšovat pocit při vzájemném kontaktu tkání při pohlavním styku. Jednotlivé lubrikační gely se liší podle toho, na jaké bázi jsou vyrobeny a fungují. Lubrikanty na olejové bázi mohou narušovat latex a snižovat tak efektivitu kondomů, latexových rukavic a tím pádem snižovat účinnost tohoto druhu antikoncepce a ochrany před pohlavně přenosnými nemocemi. Z toho důvodu jsou doporučovány lubrikanty na vodní nebo silikonové bázi. Některé lubrikanty mohou působit dráždivě na pokožku citlivých osob.

    Vliv pohlavního styku na zdraví člověka
    Kromě nákazy pohlavními chorobami a jinými infekcemi a kromě nechtěno těhotenství jsou rizikem pohlavního styku poranění vzniklá úrazem v souvislosti se způsobem provedení styku nebo prostředím ve kterém je prováděn. Často je podceňována možnost psychické újmy při pohlavním styku.[58] Výčet zde uvedených chorob přenosných pohlavním stykem a rizik je zcela neúplný. Kromě rizik má pohlavní styk i přínosy, především v oblasti psychiky.

    Bezpečný sex
    Podrobnější informace naleznete v článcích Bezpečný sex a Kondom.
    Bezpečný sex je sada praktik určených pro redukci rozšíření AIDS a sexuálně přenosných infekcí. Bezpečnější sex je strategie snižování rizika infekce, úplné zamezení rizika přenosu pohlavního styku umožňuje pouze zabránění rizikovému sexuálnímu chování, tedy sexuální abstinence a zamezení kontaktu s infikovanými materiály.

    Za bezpečný sex je tak považován například sex po telefonu, tedy masturbace. Zvýšení bezpečnosti umožňuje sex s jediným partnerem, tedy dlouhodobá nebo celoživotní monogamie a používání kondomů.

    Humanitní vědy a pohlavní styk

    Pohlavní styk, anatomie, Leonardo da Vinci
    Podle názoru biologa Franse de Waala v knize Bonobo: The forgotten ape je „vliv kultury na pohlavní styk u lidí po miliardách let sexuální reprodukce nanejvýš zcela marginální […] sex je oblast lidského chování, v níž je kulturní experimentování omezeno právě tak, jako je omezeno dýchání“.[59]

    V širším právním i sexuologickém smyslu zahrnuje pojem sexuální styk i další orgasmické nebo genitální formy vzájemného fyzického kontaktu mezi dvěma nebo více jedinci stejného nebo různého pohlaví. V nejširším pojetí může termín pohlavní styk zahrnovat i negenitální a neorgasmické formy erotického kontaktu. Někdy se formy pohlavního styku rozdělují na penetrativní (kam bývá řazen koitus a penilně-anální styk) a nepenetrativní.

    Pohlavní styk a pohlavní pud jsou podle některých křesťanských publikací v podstatě něco posvátného a pohlavní spojení je jako výraz nejvyššího darování jednoho člověku druhému důkazem lásky a pochází od Boha. Mravní čistota, upřímná láska a nesobeckost je příklad Kristův, který je mocnou pobídkou k následování.[60]

    Jiné výrazy pro pohlavní styk
    Obecně jsou používána synonyma - soulož, milování, sexuální styk, sex. Odborně je lékaři pro vlastní akt soulože používáno označení koitus. Starší výrazy - obcování, pomilování, vstoupení, sdílet lože. Lidově - mrdání, šukání, jebání. Lidové výtrazy pro pohlavní styk jsou často používány jako vulgarismy, například ve formě nadávky.


    Sexualita a pohlavní styk jsou témata, jenž bývala v minulosti často předmětem humoru. (1905)
    Lexikální význam a sémantika
    Výrazem "pohlavní styk" je míněn obvykle kontakt mezi genitáliemi obvykle dvou partnerů, obvykle různého pohlaví. Nicméně pod výrazem "pohlavní styk" jsou označeny i jiné modely chování.

    Pohlavní styk může mít nejen rozmnožovací, ale i sociální (vztahovou) nebo rekreační funkci. Chutě, zvyky, potřeby a praktické provedení a uspokojení z pohlavního styku závisí často více na sociálních a psychologických okolnostech než na technických rozměrech partnerů, délce nebo frekvenci či způsobu provedení styku a tak pohlavní styk může mít poměrně velkou škálu podob.

    Podle některých autorů je rozdíl mezi pojetím sexuality u mužů a žen dán tím, že ženy mohou otěhotnět, kdežto muži nikoliv, což je důvodem odlišného pohledu na pohlavní styk.[61]

    Historie
    Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny lidské sexuality.
    Právní předpisy týkající se sexuality jsou zmiňovány v nejstarších asyrských zákonících. V starověkém Římě byl pohlavní styk zobrazován obrazy a popisován v literárních dílech. Během období středověku začal být pohlavní styk považován za hříšný a pošpiňující, ženy za prostopášnice vedené chtíčem. Během období humanismu se pohled na lidskou sexualitu změnil. Michel Foucault zdůrazňuje, že ještě na konci 17. století panovala značná sexuální otevřenost a tolerance.[62] Až křesťanská pastorace učinila ze sexu jakousi „znepokojivou záhadu“ a až moderní společnost sexu přikládá hodnotu tajemství.[63] V 18. století v rámci osvícenství došlo k další sexuální revoluci a uvolnění chování pojímaného jako mravné.

    Uvádí se, že byla frekvence pohlavních styků mezi manželi vyšší na venkově. Naproti tomu se ve městech dbalo hlavně na to, aby nevhodným sexuálním chováním nedošlo k újmě dobrého jména měšťanské rodiny.[64]

    Během 19. století změnili evropský pohled na pohlavní styk a lidskou sexualitu svými pracemi filosofové a lékaři. Na počátku 20. století došlo k sexuální revoluci po zveřejnění statistických a zdravotnických výzkumů. Největším přelomem ve vnímání sexuality byly v polovině 20. století celosvětově známé Kinseyho zprávy.

    V 60. letech 20. století došlo k společenské revoluci (hippies) v USA.

    Podle některých zdrojů však společnost v ČR v 21. století upouští od tradičních rodinných hodnot, které jsou nahrazovány jinými a omezením společenské kontroly dochází k porušování společensky přijatelných norem chování.[65]


    Fresky zachované z Pompejích



    Scéna z nádoby zhotovené okolo 470 př. n. l.



    Pohlavní styk na němž je zachycen císař Džahángír (1569 – 1627), Persie



    Japonsko asi 1789 - 1790



    Princ a dáma v noci na terase, 17. století, Indie

    Sexuologie a pohlavní styk
    Pohlavní styk a sexuální aktivity jsou z velké části závislé na sociálních a psychických zkušenostech a na prostředí v kterém jedinci vyrůstají. Jde o smyslové prožívání situace a reakce jsou dány nejen fyziologickými pochody, zvykovými pravidly, ale i momentálním psychickým rozpoložením. Zejména chování před a během pohlavního styku jsou dány zvykovými pravidly a individuálními sklony.

    Vzrušení před pohlavním stykem

    Podrobnější informace naleznete v článcích Sexuální vzrušení a Milostná předehra.
    Sexuální vzrušení může být nabuzeno třením pohlavních orgánů o sebe stejně jako manipulací rukou, ale i pouhým dotykem, vizuálním kontaktem, vokálními projevy nebo i myšlenkou.

    Vzrušení se může se projevovat i zrudnutím, třesem, koktáním, mdlobami v důsledku nervového vypětí. V některých komplikovaných případech se může sexuální vzrušení projevovat neurotickými a hysterickými reakcemi, pasivní nebo aktivní agresivitou, zejména jejím vybitím. Takové chování může být spojeno například s pocity studu a v takovém případě jde o afekt podobný úzkosti nebo zlosti. Pohlavnímu studu a souvislostem je věnováno málo pozornosti. Podle některých domněnek proto, že se stud jako afekt ponížení, zostuzení, pohrdání, trapnosti se velmi obtížně vyjadřuje, pacient se stydí nejen za svou sexualitu za problémy s ní spojené ovlivňující průběh pohlavního styku, ale i za svůj stud.[37]


    Příjemné pocity vzbuzuje často již držení za ruku a společná procházka nebo práce.



    Významné nebo opětované pohledy do očí jsou signálem pozornosti nebo zájmu o sblížení.



    Milostný tanec může velmi sblížit, zejména je spojen s doteky a polibky.



    Obvyklým rituálem savců je společné přijímání potravy.



    Podle některých názorů musí prvnímu pohlavnímu styku předcházet sňatek.

    Milostná předehra

    Podrobnější informace naleznete v článku Milostná předehra.
    K sexuálnímu vzrušení a oboustranně uspokojujícímu pohlavnímu styku mezi jedinci není třeba milostná předehra. "Předehra je stejně důležitá jako stlaní postelí na Titaniku" tvrdí někteří autoři věnující se sexuologii.[66] Dochází k závěru, že myšlenka důležitosti předehry je založena na názoru že ženy jsou duševně retardované a je třeba je "nažhavit". Autor dochází po průzkumu mezi běžně sexuálně aktivními osobami, včetně žen, k přesvědčení, že předehra není nezbytností.

    Milostná předehra však může vést k vystupňování sexuální touhy a být oboustranně vnímána jako žádoucí a zábavná součást pohlavního styku. Součástí předehry nebo pohlavního styku mohou být zábavné aktivity, doplňky od společného jídla a pití přes předem vybrané oděvy a doplňky po sexuální pomůcky, nebo použití určitých symbolických artefaktů a vyhledání vhodného prostředí. Často je za vhodnou milostnou předehru považováno vzájemné svlékání mezi partnery.[66]


    Milostná předehra múže být pojata jako prozkoumávání.



    Polibky mnohé dvojice dokáží silně vzrušovat. Orální slastí se zabýval i Freud.



    Vzájemná objetí nabudí pocit porozumění a souladu.



    Doteky před pohlavním stykem stimulují smysly partnerů.



    Některé ženy mají v oblibě dráždění bradavek.

    Pohlavní styk

    Mnoho autorů jak vědecké tak krásné literatury se snaží ukázat jako úspěšný pohlavní styk takový, při němž dojde k sexuálními uspokojení obou nebo všech zúčastněných partnerů, nejlépe současně, s tím že neuspokojení partnera znamená blamáž. Podle jiných autorů taková představa není ani pravdivá.[66] Je zřejmé že hodnocení úspěšnosti, uspokojivosti pohlavního styku je záležitost hluboce emocionální a osobní, protože pohlavní styk je způsobem komunikace mezi partnery, nikoliv důkazem schopnosti vykonávat frikční pohyby.[66] Je vhodné připomenout, že klasická misionářská poloha může být vnímána jako značně fyzicky náročná[66] a pro méně fyzicky zdatné osoby jsou vhodné jiné přirozené pozice (např. zezadu).

    Sexuology jsou popsány případy, že byly vlivem vštěpovaných "morálních" zásad natolik deformovány představy sexuality, že se dívka odmítala líbat, aby nezhřešila, nicméně při pohlavním styku byla velmi aktivní. Takovou dezinformací, možná původně lží rodičů, byla u případů (v USA 20. století) popisovaných A. Ch. Kinseyem, představa, že se dítě narodí, pokud se dvě osoby líbají. Výsledkem bylo, že se když se osvícený pár poradil se sexuologem s tím, že žena nemůže otěhotnět, zjistil, že nemají penetrativní pohlavní styk. Podobnou situací byla představa že pohlavní styk může být proveden po svatbě, v posteli, žena má strnule ležet, muž na ní tiše v misionářské poloze "vykonává soulož" a snaží se nepotit a nefunět.

    Významnou roli pro vniknutí penisu do vaginy má poloha nohou ženy. Pokud má partnerka například při misionářské poloze nohy napjaté a spojené, dochází spíše k dráždění vnějších částí genitálií. Hlouběji partner vniká do vaginy, pokud jsou nohy rozevřeny nebo pokrčeny v kolenou. Pokud má partnerka nohy zvednuty, nebo pokrčeny v kolenou a parter vsouvá penis do vaginy zezadu, dochází k podstatně hlubší penetraci.[67] Hloubka vnikání do partnerky a dráždění jednotlivých částí vaginy je podle některých autorů ovšem záležitostí osobních preferencí partnerů a jejich aktuálních možností. Mladé dívky údajně preferují spíše dráždění zevních genitálií než hluboké vnikání, kdy se vytváří pocity libosti až po dlouhodobějších sexuálních zkušenostech. Důležitá je hloubka vaginy a délka penisu, ale při dlouhodobějším vztahu se rozměry přizpůsobí, nejsou li rozdíly obzvláště velké.

    I v případě, že jsou oba partneři vzrušeni a vagina u ženy má znaky zvlhnutí je doporučováno použít lubrikantu, ale přinejmenším naslinění penisu, které usnadní první vniknutí do vaginy. Při homosexuálním styku mezi muži, před vniknutím penisu do análního otvoru, je dostatečné použití lubrikantu zcela nezbytné.

    Po vniknutí penisu do vaginy je doporučeno krátkou dobu posečkat než ihned přistupovat vzájemným pohybům a dráždění. Není obvykle třeba nikam spěchat a je vhodné věnovat se partnerovi a vnímání jeho blízkosti svými smysly. I po započetí vzájemných pohybů, jejichž účelem je vzájemné dráždění citlivých orgánů, je doporučováno partnera sexuálně stimulovat a aktivita i přístup obou partnerů může to velmi zpestřit a zpříjemnit akt. Takovými doporučenými aktivitami jsou například líbání, olizování, kousání, škrábání, štípání, dráždění prsty, pevné držení nebo pokusy o dobývání (které však musí být poměrně brzy úspěšné). Tyto postupy a mnoho poloh a způsobů podrobně popisuje kniha Kámasutra ze 4.-6. století n l.

    Podobně jako vzájemné polohy partnerů byly důkladně studovány kopulační pohyby a jejich rytmus a hloubka vnikání. Podle některých autorů kontrast mezi hloubkou vnikání při jednotlivých pohybech může působit dráždivěji, ovšem nejcitlivější část vaginy je poměrně mělce okolo ústí.[68] Způsob kopulačních pohybů, může ovlivňovat zejména šíři drážděné oblasti uvnitř i na vnějších částech genitálií.[69] Roli při dráždění má i tření pokožky a tlak. Je doporučováno, aby partneři otevřeně hovořili o svých touhách a pocitech i během styku.

    Je doporučováno hluboké dýchání a křik nebo alespoň vzdechy, s tím, že pomáhají rozvádět vzrušení do celého těla a prožívat je.[70] Za optimální dobu od vniknutí penisu do pochvy do doby orgasmu se považuje asi 7 -13 minut.[71]

    Někteří muži ovšem ztrácejí schopnost emocionálního kontaktu se ženou v okamžiku spojení a žena se cítí jako objekt na kterém je prováděna masturbace partnera (umělá vagína).[66] Důvodem výrazného sexuální chování tak může být pouze touha muže exhibovat před partnerkou a udržet si požadovanou úroveň sebeúcty.[66] Žena je schopna prožívat mnohačetné orgasmy, na rozdíl od muže. Muž však dosažení orgasmu u ženy často pokládá za důkaz svého mužství.[66]

    K posílení prožitku orgasmu je doporučováno povolení sevření řitního svěrače. Naopak stažení řitního svěrače může být příčinou předčasné ejakuace.[72]


    Heterosexuální pohlavní styk, koitus, detail spojení pohlavních orgánů penisu a pochvy.
    Orgasmus

    Podrobnější informace naleznete v článku Orgasmus.
    Orgasmus neboli vyvrcholení je výsledkem fáze plató (plateau) sexuálního reakčního cyklu. Orgasmus se vyznačuje intenzivní fyzickou rozkoší, kontrolovanou autonomním nervovým systémem. Je doprovázen rychlými cykly svalových kontrakcí (stahy) v dolních pánevních svalech, které obklopují primární pohlavní orgány a anus (řitní otvor). Orgasmy u mužů i žen mohou být spojeny s jinými mimovolnými reakcemi, např. se svalovými stahy v jiných částech těla a s vydáváním zvuků. Při mužském orgasmu většinou dojde k výronu semene ejakulace, ale ejakulace není podmínkou k dosažení orgasmu. Orgasmus též zpravidla provází euforické vnímání. Představa, že pohlavní styk musí být vždy zakončen společným orgasmem, aby byl pohlavní styk uspokojivý je šířena zkreslenými příběhy a výklady. Současný orgasmus obou nebo více partnerů při milování patří mezi erotické touhy mnoha lidí, z nichž někteří o něm sní a mnohdy se o něj i zoufale snaží. Představy lidí o společném orgasmu vycházejí z romantických filmů a knih, kde se s ním opravdu lze často setkat.[73]

    Penis s kondomem musí být po orgasmu vyjmut z vaginy. To musí být podle dostupné literatury provedeno dříve než dojde ke ztrátě erekce. Autor zmiňuje, že jinak může kondom zůstat ve vagíně a je problém jej vytáhnout.

    Ejakulace a mokrý orgasmus u ženy

    Podrobnější informace naleznete v článcích Ejakulace a Ženská ejakulace.
    Některé ženy mohou vnímat ejakuaci na své tělo jako něco příjemného, jiné jako nepříjemnou a znečišťující. Některé ženy vnímají polykání ejakuátu jako nechutné a nepříjemně chutnající, pro jiné je příjemné.[74] V případě, že muž ejakuluje při orálním sexu ve chvíli, kdy má penis hluboko v ústech partnera, může dojít k infekci dutin. Při ejakulaci je vhodné, aby se penis nenacházel hluboko v ústech.[75] Pro některé muže je stimulující ejakulovat ženě do vlasů nebo na obličej a to i ve skupině (mužů). Ejakulát ve vlasech ovšem nepatří k něčemu co by ženu nadchlo.[76] Ejakulace na tělo a ochutnávání ejakulátu a podobné hrátky jsou často předváděny v pornografii. [77] Nějak zvláště pozitivní účinky spermatu na pleť, dietu, růst vlasů nejsou prokázány, ale rovněž hodnoty testosteronu v spermiích neovlivní nijak hormonální rovnováhu u žen.[78] Podle některých informací může sperma na pokožce způsobit vyrážku.[79] Největším rizikem při kontaktu s ejakulátem je přenos pohlavních chorob.

    Ženská ejakulace, neboli mokrý orgasmus, je při pohlavním styku nebo dráždění pohlavních orgánů ženy projev, kdy se ze žláz poblíž vyústění močové trubice uvolňuje tekutina. Tento projev je různý a různě intenzivní u různých žen. Při sexuálním vzrušení se podle průzkumů projevuje jen u menší části žen.

    Postkoitální dysforie

    Ačkoliv je obvyklý pocitem po sexu euforie, je známa a popisována i postkoitální dysforie ( PCT, post-coital tristesse, „Post-Sex Blues“), což je pocit melancholie, deprese a plačtivosti[80] objevující se po pohlavním styku (souloži). Název pochází z latinského úsloví "Post coitum anima tristis est". Někdy PCT vykazuje silné pocity úzkosti objevující se nejpozději do 2 hodin po styku.

    Postkoitální dysforie je připisována hormonu prolaktinu, který je vylučován k vyrovnání hormonální hladiny.[81] Po pohlavním styku, hladina stoupne výše než po masturbaci, asi o 400 procent. Interpretuje se to tak, že pohlavní styk je intenzivnější zážitek než masturbace.[82]

    Vokální projevy při pohlavním styku Vokální projevy u žen jsou podobné jako u samic primátů. Souvisejí se sexuální aktivitou a vyjadřováním sexuálního potěšení. Obvykle vzrušují jejich sexuální partnery a potenciální sexuální partnery. Muži vokální projevy mají méně často než ženy. Vokální projevy mohou mít verbální a neverbální formy, včetně hlubokého dýchání, sténání, křiku, vulgarit, pláče a smíchu.

    Podle některých studií vokální projevy nesouvisí s orgasmem ženy, ale spíše s ejakulací jejich partnera. Studie ukázaly, že muži obvykle vnímají ženskou vokalizaci jako sexuálně velmi vzrušující projev, a že si je toho žena i sama vědoma. Většina žen uvedla, že vokalizace při pohlavním styku vedla k lepšímu prožitku u partnera a zvýšení jeho sebevědomí, nebo obojímu.[83]

    Pozice při pohlavním styku

    Podrobnější informace naleznete v článku Seznam sexuálních pozic.
    Sexuální styk se dá provozovat v různých pozicích, pro obvyklé oplodnění je důležitý pouze akt zasunutí penisu do pochvy a úspěšné vyvrcholení v pochvě. Lidé si pro zpestření pohlavního styku vytvořili řadu různých sexuálních pozic, které jsou různě fyzicky náročné a vyžadují různé polohy obou či více partnerů.

    Mezi nejrozšířenější pozice patří základní, tzv. „misionářská pozice“, kdy žena leží na zádech a muž leží na ní přivrácený tváří. Tato pozice umožňuje hlubokou penetraci pochvy, malou fyzickou náročnost a pohled obou partnerů vůči sobě.
    Další pozice je například tzv. pozice „na koníčka“, kdy je muž na zádech nebo sedící, žena klečí nebo sedí na něm, a
    „boční pozice“, „lžička“, kdy jsou oba partneři položeni na boku.
    Mimo těchto pozic existuje celá řada dalších, které jsou popsány např. v indické kamasutře.

    Styk mezi více partnery je nazýván skupinový (lidově "gruppen sex" podle němčiny).


    Pozici zezadu oceňují obvykle zralé ženy pro hloubku vniknutí a intenzitu pocitů.



    Pozice žena nahoře je vhodná pro kontrolu míry vnikání penisu do pochvy, tedy při obtížích při styku.



    V 21. století nejobvyklejší, misionářská pozice.



    Ačkoliv je popsáno mnoho různých poloh, většina složitých nebo fyzicky náročných je spíše esteticky zajímavá než příjemná a praktická.

    První penilně vaginální styk
    Podle křesťanské mravouky mimo řádné manželství před Bohem nemá člověk práva užívat pohlavního života.[60]

    Ačkoliv i pohlavní styk po krátkodobém vztahu může být nejen příjemný, ale i vzrušující zážitek, který se vryje do paměti,[84] první pohlavní styk je statisticky oboustranně podle osobních zkušeností účastníků výzkumu uspokojivější, pokud k němu dochází po dlouhodobé známosti. První pohlavní styk je subjektivně účastníky vnímán jako uspokojivější pokud je doprovázen citovým poutem a vzájemnou oddaností, láskou.[66] Osoby s delší známostí se také cítily po sexuálním styku méně často provinile ale byli si při první pohlavním styku méně jisti. Větší pocit jistoty měly osoby, které použily nějaký antikoncepční prostředek. Silný pocit viny měly osoby, které požily alkohol a zážitek vnímaly málo pozitivně.[66] První sexuální zkušenosti litovalo 26 % dotázaných. Orgasmus bývá u prvního styku dost vzácný, především u ženy, někdy se však nedostaví i u muže.[71] Důvodem pohlavního styku bývá vyhledávání nového, „silného zážitku". [85] Takovým novým, ale nikoliv vždy příjemným zážitkem první pohlavní styk, zvláště u osob bez silných vzájemných vztahů, tedy být může.

    Někteří autoři varují před prvním pohlavním stykem bez osobního vztahu, s tím, že může být takový "zafixován" a především pokud se sexem začínají partneři příliš brzy a ze zvědavosti.[86] Ačkoliv neuvádí, kdy je příliš brzy, je zřejmé duševní zralost není přímo odvislá od věku. Zákon uvádí hranici 14 let, většina dětí, ačkoliv se aktivně oddávají autoerotice, začíná s pohlavním životem s jiným partnerem okolo osmnáctého roku života, ale mnozí i daleko později, aniž by utrpěli újmu zmeškáním pravého okamžiku. Někteří jedinci pohlavní život nezačnou (oficiálně) nikdy, žijí v celibátu. Ohledně varování začínat sexuální život se zvědavosti, nelze pominout zřejmý fakt, že první pohlavní styk, není li z podvolení se násilí nebo ze soucitu, je vždy také ze zvědavosti. A to i v případě, že je z lásky. Některé rady a především "zásady" a zákazy a jejich porušování ohledně pohlavního styku, mohou znejistit nezkušené a vyvolat zbytečná traumata, obavy, pocity viny a studu, nebo vést až k sebevraždě.

    Dívky mívají o prvním pohlavním styku romantické představy a prvním sexuálním stykem tak bývají podle statistik ještě více zklamány než chlapci. Největší obavou chlapců je strach z neúspěchu, možné fyzické nedostatečnosti, neschopnosti vyvolat a udržet erekci nebo dosáhnout orgasmu, jenž nakonec může i ovlivnit schopnost erekce. Zde platí, že největší obavu lze mít především z vlastních obav.[86] Někteří chlapci se cítí nejistí z důvodu, že neví co a jak mají dělat nebo jsou překvapeni značným rozdílem mezi romantickými filmy nebo pornografií a realitou. Obranou je zvýšení přirozené sebejistoty ve spojení s vlastní nahotou, odstranění některých zbytečných zábran. Významnou pomocí může být otevřená společnost, rodinná výchova zahrnující vzájemnou komunikaci bez tabuizace a studu ze sexuality a tělesnosti, pozitivní vztah k vlastnímu tělu a přirozené sexualitě, dostatek informací, saunování (bez oblečení) v dětství s rodiči nebo později s partnerem, neskrývání nahoty v domácím prostředí nebo i pravidelné navštěvování nudistických pláží či středisek, a studium filosofie a výtvarného umění. Je prokázáno, že otevřený přístup k sexualitě, sice oddaluje první pohlavní styk, ale rozvíjí osobnost a prodlužuje život.[66]


    Vakuová pumpa sloužící jako pomůcka při dosažení erekce.
    Sexuologie dalších forem pohlavního styku
    Podrobnější informace naleznete v článcích Anální sex a Orální sex.
    Anální sex (sodomie) je sexuální aktivita, při které dochází buď k anální souloži, či k nejrůznějším formám dráždění řitního otvoru Při tomto způsobu pohlavního styku je třeba používat prezervativ a dodržovat hygienu. Nedoporučuje se provozujte anální sex, pokud není parter zdravý. V mnoha zemích světa je anální sex trestný čin.

    Někdy partneři anální a orální sex praktikují místo penilně vaginárního, aby nedošlo u ženy k ztrátě panenství, což je před manželstvím hřích, nebo aby bylo u ženy podstatně sníženo riziko otěhotnění. Otěhotnění u žen často způsobuje sociální problémy, děti jsou příčinou významného snížení životní úrovně. To je častým důvodem proč používat praktiky, které nezpůsobí těhotenství. Podle některých zdrojů jsou páry, které preferují anální styk právě proto, že je zakázaný v některých zemích.

    Při tomto způsobu pohlavního styku je třeba používat prezervativ a dodržovat hygienu. Neprovozujte anální sex, pokud není parter zdravý. V mnoha zemích světa je anální sex trestný čin.

    Tuto sexuální praktiku lze provozovat v heterosexuálním páru, kdy zpravidla nejsou používány žádné pomůcky (v případě peggingu naopak jsou), a lze říci, že pak jde o doplňkovou sexuální praktiku. Podle průzkumů vyzkoušela anální sex třetina heterosexuálních párů.[87] Muž při homosexuálním styku prožívá uspokojení díky dráždění prostaty.[13][88] Lesbické páry využívají při análním sexu pomůcek, podobně je tomu při penetraci muže ženou.

    Orální sex je sexuální aktivita, při níž jsou ústy, rty či jazykem stimulovány pohlavní orgány muže nebo ženy. Jde o tzv. orálně-genitální styk, který často slouží jako milostná předehra. Studie Kinsey Institute, která v roce 1999 proběhla mezi vysokoškolskými studenty v USA ukázala, že přibližně 60% z nich nepovažuje orální sex vůbec za pohlavní styk.[89][90] Pro většinu dospívajících je pod výrazem pohlavní styk míněna pouze vaginální penetrace penisem, s tím že jiné způsoby se mezi pohlavní styk nepočítají. "Můžete mít orální sex a zůstat panna."[91] Orální sex tak může být způsob jak bez rizika těhotenství sexuálně uspokojit partnera a v mysli zůstat stále čistá "panna" nebo "panic" pro "toho pravého". Orální sex s sebou nese rizika přenosu běžných pohlavních chorob včetně HIV [92].

    Sexuální orientace
    Podrobnější informace naleznete v článku Sexuální orientace.
    Sexuální orientace obvykle označuje trvalé zaměření na druh objektů sexuální touhy, specifikované například i věkovým pásmem či kombinací věku a pohlaví přitažlivých osob nebo typem jiných objektů sexuální touhy. Obecně jde i o sociální sebeidentifikaci, odchylky od stanovené normy pohlavního styku jsou někdy označeny jako choroby, deviace (nekrofilie, pedofilie, zoofilie, atp.) jindy jako alternativy (homosexualita). Lidé se mohou, ale nemusí chovat podle své sexuální orientace. Pohlavní styk zakázaným způsobem může být trestným činem nebo přestupkem.

    Ohledně pohlavního styku je jen velmi málo lidí je zcela vyhraněných. V případě frustrace z nedostatku pohlavního styku se může docházet ke změnám chování ohledně pohlavního styku, sexuální chování se tak může lišit od preferencí.[93] Podle některých názorů se mohou upřednostňované preference měnit.[94] Někteří terapeuti se pokoušeli změnit sexuální orientaci pacientů (homosexuální na heterosexuální), avšak uvedené úspěchy byly zpochybněny jako ideologicky ovlivněné informace. Podle odlišných názorů nedochází ke změně sexuálních preferencí, ale sexuálního chování. „Léčení homosexuality“ je tak jen změna chování, přizpůsobení se osoby s homosexuální preferencí jiné, heterosexuální roli. [93] [95] „ …mnozí silně religiozní gejové a lesby raději přijmou naordinovaný kříž a žijí po „terapii“ v manželství pro ně nepřirozeným způsobem, než aby přijali sebe sama a oprostili se od manipulačních technik církevního společenství. Tzv. terapie homosexuality může učit z homosexuálů heteros


  • Anonymní 26.06.2018 v 10:23 Pohlavní styk (příklad)
    Pohlavní styk (též milování, sexuální styk nebo obecně sex) je v užším smyslu označení pro penilně-vaginální styk (soulož čili koitus), tedy úkon vložení ztopořeného penisu muže do vaginy ženy. Do užšího významu se někdy počítá i penilně-anální styk.

    Termíny „pohlavní styk“ nebo „soulož“ se pro „koitus“ používají především v souvislosti s lidmi. Termín pro vyšší obratlovce (např. lvy) a některá jiná zvířata je „kopulace“. Mnoho vyšších obratlovců (plazi, většina ptáků, některé ryby) se reprodukuje interně, ale jejich fertilizace (oplodnění) je kloakální.[zdroj?]

    Podobně jako u mnoha druhů zvířat má pohlavní styk význam nejen při množení druhu ale i jako společenský akt, přestože je v 21. století vnímán jako ryze intimní záležitost. Schopnost vykonávat pohlavní styk, jeho vykonávání, nevykonávání, způsob, místo, frekvence, úspěšnost jeho provedení je společností, ale především samotnými aktéry velmi často nadhodnoceno až ke krajnosti a bývá historicky důvodem či záminkou k absurdnímu a někdy i hromadnému násilí a politizován.[1][2][3][4][5]

    Obsah
    1 Biologie a fyziologie
    1.1 Biologie pohlavního styku
    1.1.1 Lubrikace při pohlavním styku
    1.2 Biologie oplodnění
    1.3 Gynekologické modely penilně vaginálního styku
    1.4 Jiné formy sexuálního styku
    2 Statistika
    2.1 Statistika vaginálně penilního pohlavního styku
    3 Zdravověda
    3.1 Farmakologie
    3.2 Imunologie
    3.3 Chirurgie
    3.4 Hygiena, epidemiologie
    3.5 Pohlavní styk a psychiatrie a psychologie
    3.6 Neplánované těhotenství
    3.7 Problémy s pohlavním stykem
    3.8 Smrt jako následek pohlavního styku
    3.9 Antikoncepce
    3.10 Lubrikanty
    3.11 Vliv pohlavního styku na zdraví člověka
    3.12 Bezpečný sex
    4 Humanitní vědy a pohlavní styk
    4.1 Jiné výrazy pro pohlavní styk
    4.2 Lexikální význam a sémantika
    4.3 Historie
    4.4 Sexuologie a pohlavní styk
    4.4.1 První penilně vaginální styk
    4.4.2 Sexuologie dalších forem pohlavního styku
    4.4.3 Sexuální orientace
    4.4.4 Některé sexuální praktiky
    4.4.5 Lubrikace při pohlavním styku
    4.4.6 Antikoncepce
    4.4.7 Poruchy sexuálního chování
    4.4.8 Homosexualita jako choroba
    4.4.9 Pohlavní styk na veřejnosti
    4.5 Filosofie a teologie
    4.6 Estetika
    4.7 Pohlavní styk a mytologie
    5 Umění a pohlavní styk
    5.1 Literatura
    5.2 Výtvarné umění
    6 Hospodářství
    6.1 Pornografie
    6.2 Prostituce
    7 Vzdělávání a informace
    8 Pravidla
    9 Odmítání pohlavního styku
    10 Mezidruhové a mezirasové pohlavní styky
    10.1 Pohlavní styky s mimozemštany
    11 Rekordy
    12 Odkazy
    12.1 Reference
    12.2 Související články
    12.3 Externí odkazy
    Biologie a fyziologie
    Biologie pohlavního styku
    Sexuální styk je pro jeho účastníky z evolučních důvodů zpravidla značně příjemný. Obvykle jej předchází milostná předehra, která navodí sexuální vzrušení partnerů a způsobí erekci (ztopoření) penisu a přirozenou lubrikaci (zvlhčení) vaginy. Ztopořený penis poté muž vsune do vaginy a jeden nebo oba partneři se doteky dále stimulují k dosažení ejakulace a orgasmu. Z pohledu oplodnění ženy není dosažení orgasmu podstatné, pro oplodnění vajíčka dostačuje pouze výron semene do oblasti pochvy a poté následné úspěšné spojení spermie s vajíčkem.


    Mužské zevní pohlavní orgány. Na fotografii penis a šourek s varlaty.



    Lidský ejakulát se spermiemi



    Během fáze vzrušení se z mužského penisu uvolňuje vazká tekutina, jež rovněž napomáhá lubrikaci.



    Lubrikace vulvy při vzrušení.



    Vazká tekutina uvolněná při lubrikaci vulvy.

    Lubrikace při pohlavním styku
    Podrobnější informace naleznete v článku Vaginální lubrikace.
    Přirozená lubrikace vulvy omezuje nepříjemné pocity při tření během pohlavního styku. Na tvorbě lubrikace se podílí párové Bartholiniho žlázy, které jsou umístěny po levé a pravé straně pod poševním vchodem. Během fáze vzrušení se z mužského penisu uvolňuje vazká tekutina, která rovněž napomáhá lubrikaci. Anus nereaguje na podráždění lubrikací, při dráždění řitního otvoru je třeba používat umělé lubrikanty.


    A – sekundární oocyt (II. řádu)
    1. corona radiata; 2.zona pellucida; 3. polární tělísko; 4. perivitellinní prostor; 5. cytoplazmatická membrána (oolemma); 6. cytoplazma; 7. jádro;
    B – oplodnění
    8. spermie
    Biologie oplodnění
    Podrobnější informace naleznete v článku Oplodnění.
    Koitus je základní reprodukční metoda druhu Homo sapiens, stejně jako savců. Během ejakulace, která obyčejně provází mužský orgasmus, série svalových stahů (kontrakcí) dopraví semeno obsahující mužské gamety nazývané spermiové buňky nebo spermie do vaginy. Následuje cesta spermií z vaginy přes děložní hrdlo (cervix) do dělohy a odtud do vejcovodů. Spermiové buňky mohou přežít v ženském těle 2-3 dny, podle některých autorů i více.[6][7][8] Když se plodné ženské vajíčko nachází ve vejcovodech, spermie do něj pronikne a způsobí oplodnění (fertilizaci) a formaci nového embrya. Když oplodněné vajíčko dosáhne dělohy, zahnízdí se v děložní výstelce nazývané endometrium a začne těhotenství.

    Pro oba účastníky sexuálního styku je vhodné uvážit, že jejich aktivita může velmi pravděpodobně způsobit těhotenství, nepoužijí-li adekvátní antikoncepční prostředky. Ale i pak je nutno možnost těhotenství připustit, protože žádná antikoncepce není 100% efektivní. Přerušovaná soulož (coitus interruptus) neboli „vytažení“ penisu z vaginy před ejakulací za efektivní metodu antikoncepce považována být nemůže a nelze ji doporučit. Jediné zcela spolehlivě fungující metody vyhnutí se těhotenství jsou sexuální abstinence a sterilizace. Externí styk, tedy sexuální aktivita bez vložení penisu do vaginy, může být prováděna bez rizika těhotenství za předpokladu, že spermie nepřijdou do kontaktu s vulvou (ženským zevním pohlavním ústrojím).

    Někdy bývá za vhodnou antikoncepci považována také sexuální abstinence, avšak výchova k sexuální abstinenci může zvyšovat četnost těhotenství mezi nezletilými, je-li poskytována bez poučení o antikoncepci.[9][10]


    Zevní rodidla ženy:
    1: žalud pošťeváčku
    2: poštěváček
    3: levý malý stydký pysk
    4: vyústění ženské močové trubice
    5: vstup do pochvy
    6: hráz
    7: řiť
    Gynekologické modely penilně vaginálního styku
    Podrobnější informace naleznete v článku Gynekologické modely penilně vaginálního styku.
    Vědecké autority vytvořily dva modely fyziologie lidské reakce na sexuální podráždění při pohlavního styku. Jde o modely Masterse a Johnsonové a o model biopsychosociální. Vědecké práce Masterse a Johnsonové, jenž se zabývaly genitální anatomií a fyziologií pohlavního styku, pohlavní styk vyhodnotily jako zdravou a zcela přirozenou činnost, která je vhodným zdrojem potěšení a intimity. Podle jejich poznatků a lze pohlavní styk rozdělit na tři fáze, po doplnění Helen Kaplan Singerovou o fázi uvolnění na čtyři fáze:[11][12]

    sexuálního vzrušení (excitační),
    fáze plateau,
    vyvrcholení (orgasmus)
    uvolnění (rezoluce).
    Fyziologický model sexuální odezvy Masterse a Johnsonové je nadále upravován a kritizován.[12]

    Jiné formy sexuálního styku
    Sexuální styk může mít nebo v širším smyslu zahrnovat i další formy, včetně pregenitálních a negenitálních: společenské a citové sbližování, negenitální formy mazlení (viz petting, necking, polibek), dále orální, manuální či instrumentální dráždění genitálu či penilně-anální styk. Některé z těchto aktivit nabývají na významu při styku mezi osobami téhož pohlaví, zejména homosexuálně orientovanými, mezi nimiž zpravidla klasický koitus není možný. Při klasické souloži se třou pysky o předkožku. Některé z těchto aktivit jsou obecně často chápány jen jako přípravné, doplňkové či náhradní.

    Anální sex

    Podrobnější informace naleznete v článku Anální sex.
    Anální sex (sodomie) je sexuální aktivita, při které dochází buď k anální souloži, či k nejrůznějším formám dráždění řitního otvoru (prsty, jazykem, erotickými pomůckami, atp.). Z medicínsko-epidemiologického hlediska se řadí mezi rizikové sexuální praktiky, což je dané zranitelností příslušných orgánů a septickou povahou konečníku. Protože konečník na rozdíl od vaginy postrádá přirozenou vlhkost, je při této praktice obvykle používán lubrikační gel.[13]

    Petting

    Podrobnější informace naleznete v článcích Petting a Masturbace.
    Petting je výraz označující dotyk, mazlení, něžné laskání a hlazení partnera nebo partnerů. Smyslem je dráždit a vyvolat příjemné pocity u partnera, ale důvodem může být i zvědavost nebo snaha vyvolat touhu po pohlavním styku. Pouhý dotek na správném místě, správným způsobem je často dostačující k vybuzení sexuální touhy. Jsou osoby, které vzrušuje dotýkat se anonymní osoby, takové chování se označuje frotérství.

    Orální sex

    Podrobnější informace naleznete v článku Orální sex.
    Orální sex je sexuální aktivita, při níž jsou ústy, rty či jazykem stimulovány pohlavní orgány muže nebo ženy. Jde o tzv. orálně-genitální styk, který často slouží jako milostná předehra.


    Vzájemný orální sex v poloze označované jako 69.



    Dráždění penisu mezi ňadry.



    Stimulace penisu rukou



    Petting, dráždění partnera doteky.

    Statistika
    Statistikami pohlavního styku se zabývaly Kinseyho zprávy, statistické vědecké studie, zabývající se bez ohledu na atmosféru "mravnosti", všeobecné prudérnosti lidskou sexualitou. V souvislosti s propagací sexuální abstinence byly provedeny statistické průzkumy, podle kterých dvě procenta mladých lidí, kteří nikdy nepřijali „slib čistoty“ uvedla, že měla anální či orální sex ale ne pohlavní styk, v porovnání s 13 procenty, která „slib čistoty“ složila.[14]

    Statistika vaginálně penilního pohlavního styku
    Podrobnější informace naleznete v článku Statistika pohlavního styku.
    V ČR první schůzky a polibky podle statistiky u mužů a žen začínají okolo 15. roku. Petting je udáván okolo 17. roku. Skutečné partnerské vztahy navazují muži i ženy kolem 18. roku, což se shoduje s průměrný věkem v době první soulože.[15]

    Pouze 5 % žen má při prvním pohlavním styku orgasmus. Asi 11 % českých žen bylo někdy silou donuceno k pohlavnímu styku, 4% z tohoto množství cizím mužem. Promiskuita se nezvyšuje nebo klesá, muži v průměru 9,38 partnerek, ženy 5,11 partnerů. V ČR je se sexuálním životem spokojeno 72 % žen a a 68 % mužů, tendence je výrazně klesající. Asi 45 % mužů při prvním pohlavním styku nepoužilo antikoncepci. Významně se oproti konci 20. století zvýšilo používání hormonální antikoncepce u žen ve stálých vztazích, v roce 2008 používá pravidelně tuto antikoncepci již 52 % žen. Při náhodném pohlavním styku 88 % mužů používá kondom. Antikoncepci považuje za nepřípustnou 6 % žen a 5 % mužů.[15] Podle výzkumů z ČR je průměrný věk prvního pohlavního styku 18 let.[16]

    Udávaná frekvence orgasmu bývá u prvního styku dosti nízká, např. výzkum kanadské mládeže ukázal, že orgasmus mělo při prvním pohlavním styku jen 6 % žen a 62 % mužů. Velká většina (80 %) zažila svůj první pohlavní styk se svým dlouhodobějším přítelem či přítelkyní, 11 % s kamarádem/kamarádkou, 5 % se známým a 4 % s náhodnou osobou. Zkušenosti litovalo 26 % dotázaných, zvláště tehdy, pokud byla učiněna po posilnění alkoholem.[17]

    Za běžnou dobu trvání koitu se považuje 3-7 minut. Přesněji řečeno jde o dobu frikčních pohybů od zavedení penisu do pochvy až po výron semene. V dotazníkových šetřeních na české populaci odhadují muži i ženy délku soulože v průměru zhruba na 14 až 15 minut [18], ovšem v jiných studiích bylo porovnáním odhadů s reálnou dobou změřenou na stopkách zjištěno, že muži i ženy délku styku při odhadu nadsazují zhruba o jednu třetinu. Dotazníková studie na velkém reprezentativním vzorku 2469 mužů a 5120 žen z USA ukázala, že muži i ženy mezi 25 a 45 lety souloží průměrně zhruba 5× až 7× za měsíc (95% konfidenční interval).[16] Podle výzkumů sexuálního chování v ČR je to 8× za měsíc.[16]

    Zdravověda

    Nerozbalené kondomy.
    U mužů jsou v souvislosti s pohlavním stykem různými příčinami vyvolávané poruchy členěné podle příznaků:[19]

    Poruchy erekce
    Poruchy ejakulace
    Předčasná ejakulace
    Ejaculatio deficiens - neschopnost ejakulovat
    Ejaculatio retardata - nechtěná nebo nepřiměřeně dlouhá ejakulace[20]
    Bolesti genitálu nebo při pohlavním styku, vyvolané různými příčinami
    U žen jsou v souvislosti s pohlavním stykem různými příčinami vyvolávané poruchy členěné podle příznaků:[19]

    Dyspareunie a algopareunie, tedy bolest spojená se sexuálním stykem vyvolaná různými příčinami ale často infekcemi.
    Vaginismus, reflexní stažení svalstva poševního vchodu, které znemožňuje proniknutí penisu po pochvy. Jde o obranný reflex, obvykle v reakci na podnět.[21]
    U obou pohlaví jsou jako poruchy vnímány hypersexualita a frigidita, které jsou projevy chování vyznačujícími se v změněné (oproti jiným osobám) míře sexuální apetence. Bývají vyvolané různými příčinami od psychologických po intoxikace. Rovněž jsou u obou pohlaví zaznamenávány poruchy uspokojení (impotentia satisfactionis, anorgasmie), tedy poruchy prožívání slasti.[20]

    Farmakologie
    Podrobnější informace naleznete v článku Afrodisiakum.
    Některé léčiva a volně prodejné léky jsou používány v souvislosti s pohlavním stykem. Tyto látky mohou změnit normální sexuální reaktivitu člověka. Ačkoliv většina drog má výrazně negativní vliv, často tlumivý, na sexualitu, některé (např. kokain) mohou sexuální apetenci zvýšit.[11] Některé látky používané pro zlepšení schopnosti erekce zvyšují prokrvení tkání nebo zvyšují srdeční tep.

    Na léčení erektilní dysfunkce, tedy poruchy erekce penisu, jsou používány některá syntetická nebo přírodní léčiva. Tyto přípravky mohou mít vedlejší účinky a mohou být nebezpečné pro nezletilé, pro osoby které nejsou zcela zdrávy, při kontraindikacích nebo při nesprávném dávkování.[22][23] Použití takových léčiv je tedy nezbytné konzultovat s lékařem.


    Hnisavé léze na penisu, příznak napadení kapavkou (Gonorrhea)
    Imunologie
    Podrobnější informace naleznete v článku Imunologie.
    U osob praktikující pohlavní styk a pohlavní aktivity obecně byl zjištěn benefit ve formě zvýšené imunity produkcí protilátek a snížení krevního tlaku,[24][25] a snížení rizika rakoviny prostaty.[25] Sexuální intimita a orgasmy zvyšují hladinu hormonu oxytocinu, který může pomoci lidem vytvářet sociální vazby a budovat důvěru.[24] [26] Dlouhodobá studie 3500 lidí ve věku 18 až 102 let, provedená klinickým neuropsychologem Davidem Weeksem, zjistila na základě nestranného hodnocení fotografií subjektů, že osoby praktikující pravidelně sexuální aktivity, například pohlavní styk, vypadají výrazně mladistvěji.[27]

    Chirurgie
    Při znásilnění, méně obvyklé velikosti pochvy, neobvykle hlubokém vniknutí penisu, nebo při prvním styku může dojít k poranění pochvy. Poranění pochvy může mít velmi závažný charakter, může způsobit perforace a následné krvácení, šokové stavy a dokonce i smrt.[28] Rovněž může dojít k poranění vaječníků. Při poranění vnitřních rodidel následkem pohlavního styku je nezbytně třeba uvádět tuto okolnost, pohlavní styk, aby nedošlo k chybě a nevhodnému, nenapravitelnému, zákroku.[29] Poranění vnitřních rodidel v dětství i dospělosti mohou mít dlouhodobé fyziologické i psychologické následky.[30]

    Při felaci může být při vyvíjení podtlaku v ústech a vlivem opakovaných nárazů zraněno měkké horní patro úst (takzvaný syndrom felace), kdy dochází k zarudnutí a krvácení do sliznice úst. Nedojde li k infekci dojde k vymizení příznaků poškození bez léčby během sedmi až deseti dnů.[28] Krvácení při defloraci během prvního pohlavního styku, může vzácně být i velmi silné. Riziko poškození zvyšuje také zavádění různých předmětů do pochvy či jiné manipulace v oblasti pohlavního ústrojí. [28] Poškození močového měchýře, vaječníku, pochvy a vnitřních orgánů během soulože vyžadují lékařské ošetření.[28]

    Je-li do pochvy vefouknut vzduch při sexuální hře, může to vést ke pneumoperitoneu nebo dokonce ke vzduchové embolii. Vzduchovou embolii u těhotných žen (i v případě kdy o těhotenství žena ještě nevěděla), může způsobit již poměrně malý tlak vpraveného vzduchu. Proto je foukání vzduchu do pohlavních orgánů zakázáno.[28]

    Při análním styku může být poškozen konečník. Může dojít k zánětu sliznice konečníku, její povrchní poranění, roztržení řitního svěrače, zadržení cizího tělesa uvnitř konečníku a proděravění stěny konečníku s případným následným zánětem pobřišnice, který může vést k úmrtí.[28] Nejčastějšími předměty zadrženými v konečníku jsou vibrátory a další sexuální pomůcky. Tímto způsobem jsou zde nacházeny i šroubováky nebo kancelářská těžítka, rozmanité lahvičky či zkumavky, šišky salámu a některé druhy ovoce a zeleniny. Vzácně jsou vyjímány z konečníku zavařovací sklenice a násady z koštěte.[28]

    Používání nevhodných sexuálních pomůcek, nešetrné zavádění penisu do rekta, jindy zasouvání prstů, v krajním případě celé ruky, tj. smutně proslulý „fisting“, anebo manipulace cizím tělesem (dráždění sexuáními pomůckami) může být příčinou poškození vnitřních pohlavních orgánů nebo konečníku. Uvíznutí předmětu v konečníku v rektu je pro postiženou osobu riziko a mnohdy znamená obtížný úkol pro lékaře. Následkem vážného poškození může být i operativní vývod střeva mimo konečník (kolostomie).[28]

    Násilným zacházením s penisem může dojít k jeho poškození. Při prudkém pohlavním styku, nebo některých praktikách, může dojít k pohmožděninám varlat nebo otevřenému zranění, nebo otočení varlete. Tyto úrazy vyžadují lékařskou pomoc.[31]

    Hygiena, epidemiologie
    Podrobnější informace naleznete v článcích Sexuálně přenosná nemoc, Hygiena a Epidemiologie .
    Pohlavní styk a jiné sexuální aktivity, u nichž je možnost přenosu tělesných tekutin mezi osobami, je prostředkem šíření sexuálně přenosných nemocí. Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí je „nejjistějším způsobem jak se vyhnout se přenosu sexuálně přenosných nemocí, neprovádět sexuální styk vůbec, nebo být v trvalém vzájemně monogamním vztahu s partnerem, který byl testován a víte, že není infikován.“ Redukovat riziko přenosu infekce u osob, jejichž sexuální chování je vystavuje riziku infekce, může správné a při styku vždy praktikované použití mužského latexového kondomu.[32] Takové chování je bezpečnější pro oba partnery.

    Mezi nejběžnější rizika při pohlavním styku, zejména s neznámým partnerem a při promiskuitním chování patří sexuálně přenosné infekce způsobované bakteriemi, viry a parazity, které se přenáší z člověka na člověka při pohlavním styku. Gonokokové nebo chlamydiové infekce často nemají žádné příznaky. Neléčená infekce chlamydiemi může vést k ženské neplodnosti a mimoděložnímu těhotenství. Lidský papilomavirus může vést k rakovině děložního čípku a genitálií. Děti narozené matkám s neléčenou kapavkou nebo chlamydiemi mohou trpět neonatálním zánětem spojivek (závažná infekce očí), jenž může vést až k oslepnutí.[33] Syfilis kromě následků na dospělých může mít za následek úmrtí novorozenců a potraty. Neléčené gonokokové infekce mohou vést k potratům a předčasným porodům.

    Pohlavním stykem může být také přenášena žloutenka (hepatitida B).[34] Celosvětově je zaznamenáno asi 350 milionů chronicky nemocných nositelů žloutenky typu B.[35] Světová zdravotnická organizace odhaduje, že 448 000 000 lidí ve věku 15 až 49 let je infikováno ročně pohlavně přenosnými chorobami (jako například syfilis, kapavka a chlamydie)[33]

    Bezpečný sex, například používání mužského nebo ženského kondomu, může rovněž sloužit nejen jako prevence sexuálně přenosných infekcí ale i k omezení rizika těhotenství.

    Nejčastější infekce šířené pohlavním stykem:

    AIDS
    chlamydióza Lymfogranuloma venereum (Chlamydia trachomatis)
    trichomoniáza
    kapavka
    syfilis
    žloutenka - Hepatitida B
    lidský papilomavirus
    Herpes simplex virus
    genitální bradavice
    Granuloma inguinale
    měkký vřed
    Jednou z nejnebezpečnějších pohlavních chorob je AIDS. Do roku 2010 od počátku epidemie zemřelo přibližně 30 milionů osob.

    U všech případů pohlavních chorob je v případech, kdy je podezření na infekci, vhodné včasné lékařské vyšetření. CDC uvádí, že je menší riziko přenosu viru HIV z nakaženého partnera u orálního sexu u análního či vaginálního sexu," . Nicméně je obtížené zjistit, zda skutečně došlo k infekci v důsledku orálního sexu nebo jiných rizikovějších sexuální aktivit. Některé faktory mohu významně zvýšit riziko přenosu HIV - vředy, krvácení z dásní, genitální vředy, a přítomnost jiných pohlavně přenosných chorob.

    Pohlavní styk a psychiatrie a psychologie
    Provádění pohlavního styku má vliv na lidské chování a vnímání, především duševní vyrovnanost a vývoj duševních chorob, ale zřejmě i na zvýšení imunity.[36] Podobně neprovádění a způsob pohlavního styku může zvýšit pravděpodobnost rozvoje duševní choroby a zvýšit sebevražedné sklony. Ochrana při penilně vaginárním pohlavním styku pouze výrazně snižuje riziko otěhotnění a přenosu pohlavních chorob, spolehlivou ochranou je pouze sexuální abstinence.


    Zastírání a skrývání jako projev studu.
    Idealizace sexuality a snaha vyrovnat se ideálu vede k pocitu podobnému pocitu nedostatečnosti a chybnosti. Pohlavní stud je úmyslně vyvoláván ve výchově pohrdáním, ponižováním, výsměchem a dalšími způsoby. Osoba která se stydí, nebo která vyvolává pocit studu označuje předmět (pohlavní orgán, pohlavní styk nebo osobu) jako špinavý, slabý, nebo defektní.[37] Člověk, který trpí pocity studu, musel zažít situace, ve kterých se cítil pokořený ve své sebeúctě.[38]

    Pro stud jsou typické tyto základní prvky:

    Pozorovatelnost ve spojení se snahou o reciprocitu.
    Nevhodnost nebo prožitek nevhodnosti. Selhání při pokusech o přiblížení se sebeideálu.
    Obrácení se proti sobě a proti všem, kdo jsou nějak spojeni se studem.
    Není stoprocentně jisté, že schopnost stydět se je „výlučná vlastnost člověka“, hluboce se stydí i vycvičené zvíře, pokud se chová proti stanovené normě (například znečistí podlahu).

    Do 80. let psychoanalytici předpokládali, že stud vymizí budou -li analyzovány konflikty spojené s infantilní sexualitou nebo narcismem {Abraham 1913, Erikson 1951, Freud 1905, 1926 atd.}.[37] Kinston (1987) upozorňuje na to, že stud spouští masivnější popření reality, brání člověku myslet a vnímat realitu.[37]

    Pohlavní stud a vnímání vlastní chybnosti, odchylnosti od ideálu, obavy a strach z hanby vedou k zhroucení sebeúcty, později k protireakci nebo sebenenávisti, projevům agresivity, depresím a poddávání se omamným látkám, nebo sebevraždě. Pohlavní stud může vést ke vzniku poruch pohlavního styku.

    Anorgasmie je častější u žen, její vyřešení obvykle vyžaduje pozornost obou partnerů po delší dobu. Mnohé, zvláště mladší, ženy a ženy s relativně malou sexuální zkušeností mají problémy dosáhnout orgasmu nebo toho nejsou vůbec schopny.[39]

    Ztráta sexuální apetence tedy ztráta touhy po pohlavním styku u žen bývá spojena s vysokým stupněm těhotenství, porodem a kojením. U mužů s pocity frustrace a studu, například ze sexuální dysfunkce (zejména problémy s erekcí), ale i depresemi obecně, zaujetím prací a problémy, postupem věku nebo kariérou nebo nádorem hypofýzy. Muži i ženy ztrácí sexuální apetenci i v důsledku onemocnění a nežádoucích účinků léčby, s problémy ve vztahu, obezitou, podvýživou a anorexií, užíváním alkoholu a drog.[40]

    Nízká sexuální vzrušivost, sexuální chladnost, je spojena nejčastěji s poruchou emocí nebo je jinak ovlivněna psychicky. Sexuální averze, tedy odpor k pohlavnímu styku je obvykle způsobena prožitky z dětství nebo dospívání,[39] ale někdy je výrazem odporu nebo strachu v souvislosti s určitým partnerem.[40]

    Předčasná ejakulace je běžným problémem při pohlavním styku u většiny mladých nezkušených mužů. Je doporučována změna polohy nebo techniky.[39]

    Erektilní dysfunkce je porucha erekce která je, v případě jestliže jeden či oba partneři v této situací trpí frustrací, Poruchou v ČR trpí asi polovina mužů ve věku 35–65 let.[39]

    Hypersexualita a sexuální závislost

    Podrobnější informace naleznete v článku Hypersexualita.
    Hypersexualitou (nymfomanie, satyriasis), kterou je možné také označit podle projevů jako příznak projevující se zvýšenou sexuální apetencí, může být projevem některé psychiatrické poruchy a mánie (např bipolární porucha), ale i hormonální poruchy.[41] Hypersexualita při bipolární poruše se projevuje i u malých, tříletých dětí.[42] Hypersexualita není organickými změnami způsobená choroba, je příznakem, projevem choroby, je diagnostikována s označením "nadměrné sexuální nutkání".[43][44] Jedním z hlavních symptomů je neschopnost jednat jinak i přes důsledky chování.[45]

    Podle některých hypotéz může pravidelná sexuální aktivita zvýšit expresi genu odměny centru mozku[46][47] Příliš časté zapojení do sexuální aktivity (denně) pak může vést k hyperexpresi ΔFosB,[46][47] což může vyvolávat závislost na sexuální aktivitě, situaci, kterou někteří autoři nazývají „sexuální závislost“ nebo „závislost na sexu“.

    To co je nazýváno sexuální závislost nebo hypersexualita je podle těchto zdrojů poruchou osobnosti a sebekontroly. Jako léčba jsou obvykle předepisována psychofarmaka a odvykací terapie. Mezi prvními popisy sexuální závislosti je popis manželky, že její muž při pohlavním styku byl „divoký, chvěl se po celém těle a hlasitě supěl“.[48] Mezi postiženými jsou mediálně sledované osoby, jejichž případy postižení a léčby poutají pozornost, získávají účast veřejnosti, a jsou napodobovány.

    Podle názoru Radima Uzla závislost na sexu neexistuje, pouze vyšší nebo nižší apetence.[48] Ale i podle dalších sexuologů je sexuální závislost mýtus, výmysl médií a umělé vytváření trhu pro veřejné i soukromé ústavy, psychology, pedagogy a sexuální terapeuty. Většina všech diagnostických a léčebných postupů sexuální závislosti vychází z předpokladu, že lidská sexualita je něco špatného překročí-li jistou normu. Tato norma není přesně stanovena. Jeden z uznávaných terapeutů léčících nákladnou kůrou pacienty se sexuální závislostí uznává, že nejtěžší je rozeznat hranici mezi silně vyvinutým sexuálním pudem a závislým chováním, protože tito lidé se prý navenek nijak neodlišují od ostatních. Podle názoru Radima Uzla je hlavním faktorem schopnost platit nákladnou léčbu.[48]

    V souvislosti se svými celoživotními prioritami nebo nedostatkem atraktivnějších podnětů, jako únik před depresí či zmatením hodnot, z touhy po symbolickém důkazu své nadřazenosti a moci, tedy z různých důvodů, mohou některé osoby upřednostnit právě časté sexuální styky, promiskuitu, nebo alespoň zvýšenou sexuální apetenci. Sexuální závislost je často spojena i s depresemi, závislostí na alkoholu a jinými závislostmi. Zvýšená sexualita a promiskuita tak může být spíše jedním z příznaků celkového psychického stavu, nikoliv chorobou sama o sobě. Jako sexuální závislosti byly označovány i případy duševně chorých které se projevovaly zvýšenou sexuální apetencí.[48]

    Sexualita je podle Radima Uzla přirozenou lidskou potřebou a její kvantitativní vystupňování samo o sobě nemůže být považováno za nějakou závislost.[48]

    Neplánované těhotenství
    V roce 2005 Světová zdravotnická organizace (WH0) odhadla, že každý rok otěhotní na celém světě 123 miliónů žen. Z toho 87 milionů těchto těhotenství, tedy 70,7 % z uvedených, je neúmyslné. Přibližně 46 milionů těhotenství ročně končí vyvoláním umělého potratu.[49] Téměř 1 milion amerických dospívajících žen, 10 % všech žen ve věku 15 až 19 let a 19% z těch, které uvádějí, že měly pohlavní styk, otěhotní každý rok.[50] Ve Velké Británii je situace podobná.[51]

    Problémy s pohlavním stykem
    Vaginismus je nedobrovolná křeč svalstva pánevního dna (svalstva vaginy), dělající koitus stresujícím nebo nemožným. Dyspareunie je bolestivý nebo nepohodlný styk a může být způsobena mnoha příčinami.

    Předčasná ejakulace je běžným problémem při pohlavním styku u většiny mladých nezkušených mužů, ale může mít někdy i jiný než psychický původ. Za předčasnou ejakulaci považovat každý pohlavní styk, u nějž dojde k ejakulaci za kratší dobu, než jsou 2 minuty.

    Kromě obtíží způsobených organickými příčinami se mohou vyskytnout takové které jsou z oblasti psychologických obtíží nebo psychiatrických poruch.

    Bolestivý pohlavní styk (dyspareunie) a nepříjemné pocity při souloži mohou vyústit až ve fyzický odpor k pohlavnímu styku a fyzické nevolnosti při souloži a po ní. Bolestivost pohlavního styku bývá někdy způsobena přítomností infekce, nebo jindy nedostatečnou lubrikací, z psychologických důvodů, ale někdy i nevhodným výběrem partnera.[28] Bolestivý pohlavní styk je jednou z nejčastějších poruch u pohlavního styku a vyskytuje se v průběhu života u dvou třetin žen.[11]

    Smrt jako následek pohlavního styku
    Sexuální aktivita podle některých zdrojů může být přímou příčinou úmrtí, a to zejména v důsledku zablokování koronárního řečiště.[52][53] Toto riziko je nižší u osob s vyšší úrovní běžné fyzické aktivity.[53] Nicméně, úmrtí jsou opravdu vzácné.[52] U osob, zejména těch, které mají obvykle malou nebo žádnou fyzickou zátěž, je mírně zvýšené riziko infarktu nebo náhlého srdečního selhání při pohlavním styku ovšem také jakémkoliv jiném intenzivním fyzickém cvičení, kterou provádí zřídkakdy. Pravidelné cvičení nebo fyzická zátěž riziko výrazně omezuje, ale nevylučuje.[53] Zvýšené riziko je dočasné, je omezeno na několik hodin po pohlavním styku.[53]

    Smrt v souvislosti s pohlavním stykem je málo pravděpodobná, ale byla popsána jako důsledek použití některých psychotropních látek a afrodisiak.

    Antikoncepce

    Vhodný způsob nasazení kondomu před pohlavním stykem.
    Podrobnější informace naleznete v článcích Antikoncepce a Sterilizace.
    Antikoncepce zahrnuje metody a prostředky, které se používají k zabránění těhotenství. Zcela bezpečným, z hlediska nežádoucího těhotenství činí pohlavní styk kastrace. Přerušovaná soulož, soulož do konečníku, vzájemná masturbace a orální sex patří mezi metody, které snižují riziko těhotenství.

    Bezpečný sex, například používání mužského nebo ženského kondomu, může rovněž sloužit nejen jako prevence sexuálně přenosných infekcí ale i k omezení rizika těhotenství. Spermicidy jsou látky, které se používají s kondomy a dále omezují pravděpodobnost těhotenství.

    K nejspolehlivějším metodám antikoncepce patří sterilizace vasektomií u mužů a podvázáním vejcovodů u žen, nitroděložní tělíska (IUD) a implantovaná antikoncepce. Hormonální antikoncepce je aplikována například jako orálně podávané tablety nebo náplasti a jinými formami. K méně spolehlivým metodám patří bariérová antikoncepce - kondomy, poševní pesary a antikoncepční houbičky a různé metody sledování plodnosti. Sterilizace je sice vysoce spolehlivá metoda, obvykle je ale nevratná. Nouzová antikoncepce může zabránit početí ještě několik dnů po nechráněném pohlavním styku.

    Odhaduje se, že používání antikoncepce v rozvojových zemích snížilo počet mateřské úmrtnosti o 40 % (v roce 2008 antikoncepce zabránila úmrtí přibližně 270 000 žen) a mohlo by zabránit až 70 % úmrtí, pokud by byla poptávka po antikoncepci zcela uspokojena.[54][55] Tohoto příznivého výsledku je dosaženo snížením počtu neplánovaných otěhotnění, která následně vedou k nelegálně prováděným potratům, a prevencí otěhotnění u osob podléhajících vysokému riziku.[55] V rozvojových zemích antikoncepce rovněž zvyšuje pravděpodobnost přežití dítěte díky prodloužení doby mezi jednotlivými těhotenstvími.[55]

    Hormonální antikoncepce působí preventivně proti závažným chorobám, jako je například karcinom vaječníků a děložní sliznice, a má řadu dalších pozitivních efektů. Mezi negativní efekty, ačkoliv velmi vzácné nežádoucí účinky je zvýšení krevní srážlivosti a možnost tromboembolického onemocnění (TEN), arteriální komplikace a cévních mozkových příhod, které mají vážné dopady na zdraví některých uživatelek.[56] Dalšími efekty může být zvyšování hmotnosti uživatelky, migrény a deprese, onemocnění jater a další. Hormonální antikoncepce chrání pouze proti otěhotnění, není schopna zabránit přenosu infekcí. Hormonální antikoncepce má prokazatelně negativní dlouhodobý vliv na plodnost.[57]

    Někdy bývá za antikoncepci považována také sexuální abstinence, avšak výchova k sexuální abstinenci může zvyšovat četnost těhotenství mezi nezletilými, je-li poskytována bez poučení o antikoncepci.[9][10]


    Lubrikanty prodávané v Německu.
    Lubrikanty
    Lubrikační gel pomáhá zlepšovat pocit při vzájemném kontaktu tkání při pohlavním styku. Jednotlivé lubrikační gely se liší podle toho, na jaké bázi jsou vyrobeny a fungují. Lubrikanty na olejové bázi mohou narušovat latex a snižovat tak efektivitu kondomů, latexových rukavic a tím pádem snižovat účinnost tohoto druhu antikoncepce a ochrany před pohlavně přenosnými nemocemi. Z toho důvodu jsou doporučovány lubrikanty na vodní nebo silikonové bázi. Některé lubrikanty mohou působit dráždivě na pokožku citlivých osob.

    Vliv pohlavního styku na zdraví člověka
    Kromě nákazy pohlavními chorobami a jinými infekcemi a kromě nechtěno těhotenství jsou rizikem pohlavního styku poranění vzniklá úrazem v souvislosti se způsobem provedení styku nebo prostředím ve kterém je prováděn. Často je podceňována možnost psychické újmy při pohlavním styku.[58] Výčet zde uvedených chorob přenosných pohlavním stykem a rizik je zcela neúplný. Kromě rizik má pohlavní styk i přínosy, především v oblasti psychiky.

    Bezpečný sex
    Podrobnější informace naleznete v článcích Bezpečný sex a Kondom.
    Bezpečný sex je sada praktik určených pro redukci rozšíření AIDS a sexuálně přenosných infekcí. Bezpečnější sex je strategie snižování rizika infekce, úplné zamezení rizika přenosu pohlavního styku umožňuje pouze zabránění rizikovému sexuálnímu chování, tedy sexuální abstinence a zamezení kontaktu s infikovanými materiály.

    Za bezpečný sex je tak považován například sex po telefonu, tedy masturbace. Zvýšení bezpečnosti umožňuje sex s jediným partnerem, tedy dlouhodobá nebo celoživotní monogamie a používání kondomů.

    Humanitní vědy a pohlavní styk

    Pohlavní styk, anatomie, Leonardo da Vinci
    Podle názoru biologa Franse de Waala v knize Bonobo: The forgotten ape je „vliv kultury na pohlavní styk u lidí po miliardách let sexuální reprodukce nanejvýš zcela marginální […] sex je oblast lidského chování, v níž je kulturní experimentování omezeno právě tak, jako je omezeno dýchání“.[59]

    V širším právním i sexuologickém smyslu zahrnuje pojem sexuální styk i další orgasmické nebo genitální formy vzájemného fyzického kontaktu mezi dvěma nebo více jedinci stejného nebo různého pohlaví. V nejširším pojetí může termín pohlavní styk zahrnovat i negenitální a neorgasmické formy erotického kontaktu. Někdy se formy pohlavního styku rozdělují na penetrativní (kam bývá řazen koitus a penilně-anální styk) a nepenetrativní.

    Pohlavní styk a pohlavní pud jsou podle některých křesťanských publikací v podstatě něco posvátného a pohlavní spojení je jako výraz nejvyššího darování jednoho člověku druhému důkazem lásky a pochází od Boha. Mravní čistota, upřímná láska a nesobeckost je příklad Kristův, který je mocnou pobídkou k následování.[60]

    Jiné výrazy pro pohlavní styk
    Obecně jsou používána synonyma - soulož, milování, sexuální styk, sex. Odborně je lékaři pro vlastní akt soulože používáno označení koitus. Starší výrazy - obcování, pomilování, vstoupení, sdílet lože. Lidově - mrdání, šukání, jebání. Lidové výtrazy pro pohlavní styk jsou často používány jako vulgarismy, například ve formě nadávky.


    Sexualita a pohlavní styk jsou témata, jenž bývala v minulosti často předmětem humoru. (1905)
    Lexikální význam a sémantika
    Výrazem "pohlavní styk" je míněn obvykle kontakt mezi genitáliemi obvykle dvou partnerů, obvykle různého pohlaví. Nicméně pod výrazem "pohlavní styk" jsou označeny i jiné modely chování.

    Pohlavní styk může mít nejen rozmnožovací, ale i sociální (vztahovou) nebo rekreační funkci. Chutě, zvyky, potřeby a praktické provedení a uspokojení z pohlavního styku závisí často více na sociálních a psychologických okolnostech než na technických rozměrech partnerů, délce nebo frekvenci či způsobu provedení styku a tak pohlavní styk může mít poměrně velkou škálu podob.

    Podle některých autorů je rozdíl mezi pojetím sexuality u mužů a žen dán tím, že ženy mohou otěhotnět, kdežto muži nikoliv, což je důvodem odlišného pohledu na pohlavní styk.[61]

    Historie
    Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny lidské sexuality.
    Právní předpisy týkající se sexuality jsou zmiňovány v nejstarších asyrských zákonících. V starověkém Římě byl pohlavní styk zobrazován obrazy a popisován v literárních dílech. Během období středověku začal být pohlavní styk považován za hříšný a pošpiňující, ženy za prostopášnice vedené chtíčem. Během období humanismu se pohled na lidskou sexualitu změnil. Michel Foucault zdůrazňuje, že ještě na konci 17. století panovala značná sexuální otevřenost a tolerance.[62] Až křesťanská pastorace učinila ze sexu jakousi „znepokojivou záhadu“ a až moderní společnost sexu přikládá hodnotu tajemství.[63] V 18. století v rámci osvícenství došlo k další sexuální revoluci a uvolnění chování pojímaného jako mravné.

    Uvádí se, že byla frekvence pohlavních styků mezi manželi vyšší na venkově. Naproti tomu se ve městech dbalo hlavně na to, aby nevhodným sexuálním chováním nedošlo k újmě dobrého jména měšťanské rodiny.[64]

    Během 19. století změnili evropský pohled na pohlavní styk a lidskou sexualitu svými pracemi filosofové a lékaři. Na počátku 20. století došlo k sexuální revoluci po zveřejnění statistických a zdravotnických výzkumů. Největším přelomem ve vnímání sexuality byly v polovině 20. století celosvětově známé Kinseyho zprávy.

    V 60. letech 20. století došlo k společenské revoluci (hippies) v USA.

    Podle některých zdrojů však společnost v ČR v 21. století upouští od tradičních rodinných hodnot, které jsou nahrazovány jinými a omezením společenské kontroly dochází k porušování společensky přijatelných norem chování.[65]


    Fresky zachované z Pompejích



    Scéna z nádoby zhotovené okolo 470 př. n. l.



    Pohlavní styk na němž je zachycen císař Džahángír (1569 – 1627), Persie



    Japonsko asi 1789 - 1790



    Princ a dáma v noci na terase, 17. století, Indie

    Sexuologie a pohlavní styk
    Pohlavní styk a sexuální aktivity jsou z velké části závislé na sociálních a psychických zkušenostech a na prostředí v kterém jedinci vyrůstají. Jde o smyslové prožívání situace a reakce jsou dány nejen fyziologickými pochody, zvykovými pravidly, ale i momentálním psychickým rozpoložením. Zejména chování před a během pohlavního styku jsou dány zvykovými pravidly a individuálními sklony.

    Vzrušení před pohlavním stykem

    Podrobnější informace naleznete v článcích Sexuální vzrušení a Milostná předehra.
    Sexuální vzrušení může být nabuzeno třením pohlavních orgánů o sebe stejně jako manipulací rukou, ale i pouhým dotykem, vizuálním kontaktem, vokálními projevy nebo i myšlenkou.

    Vzrušení se může se projevovat i zrudnutím, třesem, koktáním, mdlobami v důsledku nervového vypětí. V některých komplikovaných případech se může sexuální vzrušení projevovat neurotickými a hysterickými reakcemi, pasivní nebo aktivní agresivitou, zejména jejím vybitím. Takové chování může být spojeno například s pocity studu a v takovém případě jde o afekt podobný úzkosti nebo zlosti. Pohlavnímu studu a souvislostem je věnováno málo pozornosti. Podle některých domněnek proto, že se stud jako afekt ponížení, zostuzení, pohrdání, trapnosti se velmi obtížně vyjadřuje, pacient se stydí nejen za svou sexualitu za problémy s ní spojené ovlivňující průběh pohlavního styku, ale i za svůj stud.[37]


    Příjemné pocity vzbuzuje často již držení za ruku a společná procházka nebo práce.



    Významné nebo opětované pohledy do očí jsou signálem pozornosti nebo zájmu o sblížení.



    Milostný tanec může velmi sblížit, zejména je spojen s doteky a polibky.



    Obvyklým rituálem savců je společné přijímání potravy.



    Podle některých názorů musí prvnímu pohlavnímu styku předcházet sňatek.

    Milostná předehra

    Podrobnější informace naleznete v článku Milostná předehra.
    K sexuálnímu vzrušení a oboustranně uspokojujícímu pohlavnímu styku mezi jedinci není třeba milostná předehra. "Předehra je stejně důležitá jako stlaní postelí na Titaniku" tvrdí někteří autoři věnující se sexuologii.[66] Dochází k závěru, že myšlenka důležitosti předehry je založena na názoru že ženy jsou duševně retardované a je třeba je "nažhavit". Autor dochází po průzkumu mezi běžně sexuálně aktivními osobami, včetně žen, k přesvědčení, že předehra není nezbytností.

    Milostná předehra však může vést k vystupňování sexuální touhy a být oboustranně vnímána jako žádoucí a zábavná součást pohlavního styku. Součástí předehry nebo pohlavního styku mohou být zábavné aktivity, doplňky od společného jídla a pití přes předem vybrané oděvy a doplňky po sexuální pomůcky, nebo použití určitých symbolických artefaktů a vyhledání vhodného prostředí. Často je za vhodnou milostnou předehru považováno vzájemné svlékání mezi partnery.[66]


    Milostná předehra múže být pojata jako prozkoumávání.



    Polibky mnohé dvojice dokáží silně vzrušovat. Orální slastí se zabýval i Freud.



    Vzájemná objetí nabudí pocit porozumění a souladu.



    Doteky před pohlavním stykem stimulují smysly partnerů.



    Některé ženy mají v oblibě dráždění bradavek.

    Pohlavní styk

    Mnoho autorů jak vědecké tak krásné literatury se snaží ukázat jako úspěšný pohlavní styk takový, při němž dojde k sexuálními uspokojení obou nebo všech zúčastněných partnerů, nejlépe současně, s tím že neuspokojení partnera znamená blamáž. Podle jiných autorů taková představa není ani pravdivá.[66] Je zřejmé že hodnocení úspěšnosti, uspokojivosti pohlavního styku je záležitost hluboce emocionální a osobní, protože pohlavní styk je způsobem komunikace mezi partnery, nikoliv důkazem schopnosti vykonávat frikční pohyby.[66] Je vhodné připomenout, že klasická misionářská poloha může být vnímána jako značně fyzicky náročná[66] a pro méně fyzicky zdatné osoby jsou vhodné jiné přirozené pozice (např. zezadu).

    Sexuology jsou popsány případy, že byly vlivem vštěpovaných "morálních" zásad natolik deformovány představy sexuality, že se dívka odmítala líbat, aby nezhřešila, nicméně při pohlavním styku byla velmi aktivní. Takovou dezinformací, možná původně lží rodičů, byla u případů (v USA 20. století) popisovaných A. Ch. Kinseyem, představa, že se dítě narodí, pokud se dvě osoby líbají. Výsledkem bylo, že se když se osvícený pár poradil se sexuologem s tím, že žena nemůže otěhotnět, zjistil, že nemají penetrativní pohlavní styk. Podobnou situací byla představa že pohlavní styk může být proveden po svatbě, v posteli, žena má strnule ležet, muž na ní tiše v misionářské poloze "vykonává soulož" a snaží se nepotit a nefunět.

    Významnou roli pro vniknutí penisu do vaginy má poloha nohou ženy. Pokud má partnerka například při misionářské poloze nohy napjaté a spojené, dochází spíše k dráždění vnějších částí genitálií. Hlouběji partner vniká do vaginy, pokud jsou nohy rozevřeny nebo pokrčeny v kolenou. Pokud má partnerka nohy zvednuty, nebo pokrčeny v kolenou a parter vsouvá penis do vaginy zezadu, dochází k podstatně hlubší penetraci.[67] Hloubka vnikání do partnerky a dráždění jednotlivých částí vaginy je podle některých autorů ovšem záležitostí osobních preferencí partnerů a jejich aktuálních možností. Mladé dívky údajně preferují spíše dráždění zevních genitálií než hluboké vnikání, kdy se vytváří pocity libosti až po dlouhodobějších sexuálních zkušenostech. Důležitá je hloubka vaginy a délka penisu, ale při dlouhodobějším vztahu se rozměry přizpůsobí, nejsou li rozdíly obzvláště velké.

    I v případě, že jsou oba partneři vzrušeni a vagina u ženy má znaky zvlhnutí je doporučováno použít lubrikantu, ale přinejmenším naslinění penisu, které usnadní první vniknutí do vaginy. Při homosexuálním styku mezi muži, před vniknutím penisu do análního otvoru, je dostatečné použití lubrikantu zcela nezbytné.

    Po vniknutí penisu do vaginy je doporučeno krátkou dobu posečkat než ihned přistupovat vzájemným pohybům a dráždění. Není obvykle třeba nikam spěchat a je vhodné věnovat se partnerovi a vnímání jeho blízkosti svými smysly. I po započetí vzájemných pohybů, jejichž účelem je vzájemné dráždění citlivých orgánů, je doporučováno partnera sexuálně stimulovat a aktivita i přístup obou partnerů může to velmi zpestřit a zpříjemnit akt. Takovými doporučenými aktivitami jsou například líbání, olizování, kousání, škrábání, štípání, dráždění prsty, pevné držení nebo pokusy o dobývání (které však musí být poměrně brzy úspěšné). Tyto postupy a mnoho poloh a způsobů podrobně popisuje kniha Kámasutra ze 4.-6. století n l.

    Podobně jako vzájemné polohy partnerů byly důkladně studovány kopulační pohyby a jejich rytmus a hloubka vnikání. Podle některých autorů kontrast mezi hloubkou vnikání při jednotlivých pohybech může působit dráždivěji, ovšem nejcitlivější část vaginy je poměrně mělce okolo ústí.[68] Způsob kopulačních pohybů, může ovlivňovat zejména šíři drážděné oblasti uvnitř i na vnějších částech genitálií.[69] Roli při dráždění má i tření pokožky a tlak. Je doporučováno, aby partneři otevřeně hovořili o svých touhách a pocitech i během styku.

    Je doporučováno hluboké dýchání a křik nebo alespoň vzdechy, s tím, že pomáhají rozvádět vzrušení do celého těla a prožívat je.[70] Za optimální dobu od vniknutí penisu do pochvy do doby orgasmu se považuje asi 7 -13 minut.[71]

    Někteří muži ovšem ztrácejí schopnost emocionálního kontaktu se ženou v okamžiku spojení a žena se cítí jako objekt na kterém je prováděna masturbace partnera (umělá vagína).[66] Důvodem výrazného sexuální chování tak může být pouze touha muže exhibovat před partnerkou a udržet si požadovanou úroveň sebeúcty.[66] Žena je schopna prožívat mnohačetné orgasmy, na rozdíl od muže. Muž však dosažení orgasmu u ženy často pokládá za důkaz svého mužství.[66]

    K posílení prožitku orgasmu je doporučováno povolení sevření řitního svěrače. Naopak stažení řitního svěrače může být příčinou předčasné ejakuace.[72]


    Heterosexuální pohlavní styk, koitus, detail spojení pohlavních orgánů penisu a pochvy.
    Orgasmus

    Podrobnější informace naleznete v článku Orgasmus.
    Orgasmus neboli vyvrcholení je výsledkem fáze plató (plateau) sexuálního reakčního cyklu. Orgasmus se vyznačuje intenzivní fyzickou rozkoší, kontrolovanou autonomním nervovým systémem. Je doprovázen rychlými cykly svalových kontrakcí (stahy) v dolních pánevních svalech, které obklopují primární pohlavní orgány a anus (řitní otvor). Orgasmy u mužů i žen mohou být spojeny s jinými mimovolnými reakcemi, např. se svalovými stahy v jiných částech těla a s vydáváním zvuků. Při mužském orgasmu většinou dojde k výronu semene ejakulace, ale ejakulace není podmínkou k dosažení orgasmu. Orgasmus též zpravidla provází euforické vnímání. Představa, že pohlavní styk musí být vždy zakončen společným orgasmem, aby byl pohlavní styk uspokojivý je šířena zkreslenými příběhy a výklady. Současný orgasmus obou nebo více partnerů při milování patří mezi erotické touhy mnoha lidí, z nichž někteří o něm sní a mnohdy se o něj i zoufale snaží. Představy lidí o společném orgasmu vycházejí z romantických filmů a knih, kde se s ním opravdu lze často setkat.[73]

    Penis s kondomem musí být po orgasmu vyjmut z vaginy. To musí být podle dostupné literatury provedeno dříve než dojde ke ztrátě erekce. Autor zmiňuje, že jinak může kondom zůstat ve vagíně a je problém jej vytáhnout.

    Ejakulace a mokrý orgasmus u ženy

    Podrobnější informace naleznete v článcích Ejakulace a Ženská ejakulace.
    Některé ženy mohou vnímat ejakuaci na své tělo jako něco příjemného, jiné jako nepříjemnou a znečišťující. Některé ženy vnímají polykání ejakuátu jako nechutné a nepříjemně chutnající, pro jiné je příjemné.[74] V případě, že muž ejakuluje při orálním sexu ve chvíli, kdy má penis hluboko v ústech partnera, může dojít k infekci dutin. Při ejakulaci je vhodné, aby se penis nenacházel hluboko v ústech.[75] Pro některé muže je stimulující ejakulovat ženě do vlasů nebo na obličej a to i ve skupině (mužů). Ejakulát ve vlasech ovšem nepatří k něčemu co by ženu nadchlo.[76] Ejakulace na tělo a ochutnávání ejakulátu a podobné hrátky jsou často předváděny v pornografii. [77] Nějak zvláště pozitivní účinky spermatu na pleť, dietu, růst vlasů nejsou prokázány, ale rovněž hodnoty testosteronu v spermiích neovlivní nijak hormonální rovnováhu u žen.[78] Podle některých informací může sperma na pokožce způsobit vyrážku.[79] Největším rizikem při kontaktu s ejakulátem je přenos pohlavních chorob.

    Ženská ejakulace, neboli mokrý orgasmus, je při pohlavním styku nebo dráždění pohlavních orgánů ženy projev, kdy se ze žláz poblíž vyústění močové trubice uvolňuje tekutina. Tento projev je různý a různě intenzivní u různých žen. Při sexuálním vzrušení se podle průzkumů projevuje jen u menší části žen.

    Postkoitální dysforie

    Ačkoliv je obvyklý pocitem po sexu euforie, je známa a popisována i postkoitální dysforie ( PCT, post-coital tristesse, „Post-Sex Blues“), což je pocit melancholie, deprese a plačtivosti[80] objevující se po pohlavním styku (souloži). Název pochází z latinského úsloví "Post coitum anima tristis est". Někdy PCT vykazuje silné pocity úzkosti objevující se nejpozději do 2 hodin po styku.

    Postkoitální dysforie je připisována hormonu prolaktinu, který je vylučován k vyrovnání hormonální hladiny.[81] Po pohlavním styku, hladina stoupne výše než po masturbaci, asi o 400 procent. Interpretuje se to tak, že pohlavní styk je intenzivnější zážitek než masturbace.[82]

    Vokální projevy při pohlavním styku Vokální projevy u žen jsou podobné jako u samic primátů. Souvisejí se sexuální aktivitou a vyjadřováním sexuálního potěšení. Obvykle vzrušují jejich sexuální partnery a potenciální sexuální partnery. Muži vokální projevy mají méně často než ženy. Vokální projevy mohou mít verbální a neverbální formy, včetně hlubokého dýchání, sténání, křiku, vulgarit, pláče a smíchu.

    Podle některých studií vokální projevy nesouvisí s orgasmem ženy, ale spíše s ejakulací jejich partnera. Studie ukázaly, že muži obvykle vnímají ženskou vokalizaci jako sexuálně velmi vzrušující projev, a že si je toho žena i sama vědoma. Většina žen uvedla, že vokalizace při pohlavním styku vedla k lepšímu prožitku u partnera a zvýšení jeho sebevědomí, nebo obojímu.[83]

    Pozice při pohlavním styku

    Podrobnější informace naleznete v článku Seznam sexuálních pozic.
    Sexuální styk se dá provozovat v různých pozicích, pro obvyklé oplodnění je důležitý pouze akt zasunutí penisu do pochvy a úspěšné vyvrcholení v pochvě. Lidé si pro zpestření pohlavního styku vytvořili řadu různých sexuálních pozic, které jsou různě fyzicky náročné a vyžadují různé polohy obou či více partnerů.

    Mezi nejrozšířenější pozice patří základní, tzv. „misionářská pozice“, kdy žena leží na zádech a muž leží na ní přivrácený tváří. Tato pozice umožňuje hlubokou penetraci pochvy, malou fyzickou náročnost a pohled obou partnerů vůči sobě.
    Další pozice je například tzv. pozice „na koníčka“, kdy je muž na zádech nebo sedící, žena klečí nebo sedí na něm, a
    „boční pozice“, „lžička“, kdy jsou oba partneři položeni na boku.
    Mimo těchto pozic existuje celá řada dalších, které jsou popsány např. v indické kamasutře.

    Styk mezi více partnery je nazýván skupinový (lidově "gruppen sex" podle němčiny).


    Pozici zezadu oceňují obvykle zralé ženy pro hloubku vniknutí a intenzitu pocitů.



    Pozice žena nahoře je vhodná pro kontrolu míry vnikání penisu do pochvy, tedy při obtížích při styku.



    V 21. století nejobvyklejší, misionářská pozice.



    Ačkoliv je popsáno mnoho různých poloh, většina složitých nebo fyzicky náročných je spíše esteticky zajímavá než příjemná a praktická.

    První penilně vaginální styk
    Podle křesťanské mravouky mimo řádné manželství před Bohem nemá člověk práva užívat pohlavního života.[60]

    Ačkoliv i pohlavní styk po krátkodobém vztahu může být nejen příjemný, ale i vzrušující zážitek, který se vryje do paměti,[84] první pohlavní styk je statisticky oboustranně podle osobních zkušeností účastníků výzkumu uspokojivější, pokud k němu dochází po dlouhodobé známosti. První pohlavní styk je subjektivně účastníky vnímán jako uspokojivější pokud je doprovázen citovým poutem a vzájemnou oddaností, láskou.[66] Osoby s delší známostí se také cítily po sexuálním styku méně často provinile ale byli si při první pohlavním styku méně jisti. Větší pocit jistoty měly osoby, které použily nějaký antikoncepční prostředek. Silný pocit viny měly osoby, které požily alkohol a zážitek vnímaly málo pozitivně.[66] První sexuální zkušenosti litovalo 26 % dotázaných. Orgasmus bývá u prvního styku dost vzácný, především u ženy, někdy se však nedostaví i u muže.[71] Důvodem pohlavního styku bývá vyhledávání nového, „silného zážitku". [85] Takovým novým, ale nikoliv vždy příjemným zážitkem první pohlavní styk, zvláště u osob bez silných vzájemných vztahů, tedy být může.

    Někteří autoři varují před prvním pohlavním stykem bez osobního vztahu, s tím, že může být takový "zafixován" a především pokud se sexem začínají partneři příliš brzy a ze zvědavosti.[86] Ačkoliv neuvádí, kdy je příliš brzy, je zřejmé duševní zralost není přímo odvislá od věku. Zákon uvádí hranici 14 let, většina dětí, ačkoliv se aktivně oddávají autoerotice, začíná s pohlavním životem s jiným partnerem okolo osmnáctého roku života, ale mnozí i daleko později, aniž by utrpěli újmu zmeškáním pravého okamžiku. Někteří jedinci pohlavní život nezačnou (oficiálně) nikdy, žijí v celibátu. Ohledně varování začínat sexuální život se zvědavosti, nelze pominout zřejmý fakt, že první pohlavní styk, není li z podvolení se násilí nebo ze soucitu, je vždy také ze zvědavosti. A to i v případě, že je z lásky. Některé rady a především "zásady" a zákazy a jejich porušování ohledně pohlavního styku, mohou znejistit nezkušené a vyvolat zbytečná traumata, obavy, pocity viny a studu, nebo vést až k sebevraždě.

    Dívky mívají o prvním pohlavním styku romantické představy a prvním sexuálním stykem tak bývají podle statistik ještě více zklamány než chlapci. Největší obavou chlapců je strach z neúspěchu, možné fyzické nedostatečnosti, neschopnosti vyvolat a udržet erekci nebo dosáhnout orgasmu, jenž nakonec může i ovlivnit schopnost erekce. Zde platí, že největší obavu lze mít především z vlastních obav.[86] Někteří chlapci se cítí nejistí z důvodu, že neví co a jak mají dělat nebo jsou překvapeni značným rozdílem mezi romantickými filmy nebo pornografií a realitou. Obranou je zvýšení přirozené sebejistoty ve spojení s vlastní nahotou, odstranění některých zbytečných zábran. Významnou pomocí může být otevřená společnost, rodinná výchova zahrnující vzájemnou komunikaci bez tabuizace a studu ze sexuality a tělesnosti, pozitivní vztah k vlastnímu tělu a přirozené sexualitě, dostatek informací, saunování (bez oblečení) v dětství s rodiči nebo později s partnerem, neskrývání nahoty v domácím prostředí nebo i pravidelné navštěvování nudistických pláží či středisek, a studium filosofie a výtvarného umění. Je prokázáno, že otevřený přístup k sexualitě, sice oddaluje první pohlavní styk, ale rozvíjí osobnost a prodlužuje život.[66]


    Vakuová pumpa sloužící jako pomůcka při dosažení erekce.
    Sexuologie dalších forem pohlavního styku
    Podrobnější informace naleznete v článcích Anální sex a Orální sex.
    Anální sex (sodomie) je sexuální aktivita, při které dochází buď k anální souloži, či k nejrůznějším formám dráždění řitního otvoru Při tomto způsobu pohlavního styku je třeba používat prezervativ a dodržovat hygienu. Nedoporučuje se provozujte anální sex, pokud není parter zdravý. V mnoha zemích světa je anální sex trestný čin.

    Někdy partneři anální a orální sex praktikují místo penilně vaginárního, aby nedošlo u ženy k ztrátě panenství, což je před manželstvím hřích, nebo aby bylo u ženy podstatně sníženo riziko otěhotnění. Otěhotnění u žen často způsobuje sociální problémy, děti jsou příčinou významného snížení životní úrovně. To je častým důvodem proč používat praktiky, které nezpůsobí těhotenství. Podle některých zdrojů jsou páry, které preferují anální styk právě proto, že je zakázaný v některých zemích.

    Při tomto způsobu pohlavního styku je třeba používat prezervativ a dodržovat hygienu. Neprovozujte anální sex, pokud není parter zdravý. V mnoha zemích světa je anální sex trestný čin.

    Tuto sexuální praktiku lze provozovat v heterosexuálním páru, kdy zpravidla nejsou používány žádné pomůcky (v případě peggingu naopak jsou), a lze říci, že pak jde o doplňkovou sexuální praktiku. Podle průzkumů vyzkoušela anální sex třetina heterosexuálních párů.[87] Muž při homosexuálním styku prožívá uspokojení díky dráždění prostaty.[13][88] Lesbické páry využívají při análním sexu pomůcek, podobně je tomu při penetraci muže ženou.

    Orální sex je sexuální aktivita, při níž jsou ústy, rty či jazykem stimulovány pohlavní orgány muže nebo ženy. Jde o tzv. orálně-genitální styk, který často slouží jako milostná předehra. Studie Kinsey Institute, která v roce 1999 proběhla mezi vysokoškolskými studenty v USA ukázala, že přibližně 60% z nich nepovažuje orální sex vůbec za pohlavní styk.[89][90] Pro většinu dospívajících je pod výrazem pohlavní styk míněna pouze vaginální penetrace penisem, s tím že jiné způsoby se mezi pohlavní styk nepočítají. "Můžete mít orální sex a zůstat panna."[91] Orální sex tak může být způsob jak bez rizika těhotenství sexuálně uspokojit partnera a v mysli zůstat stále čistá "panna" nebo "panic" pro "toho pravého". Orální sex s sebou nese rizika přenosu běžných pohlavních chorob včetně HIV [92].

    Sexuální orientace
    Podrobnější informace naleznete v článku Sexuální orientace.
    Sexuální orientace obvykle označuje trvalé zaměření na druh objektů sexuální touhy, specifikované například i věkovým pásmem či kombinací věku a pohlaví přitažlivých osob nebo typem jiných objektů sexuální touhy. Obecně jde i o sociální sebeidentifikaci, odchylky od stanovené normy pohlavního styku jsou někdy označeny jako choroby, deviace (nekrofilie, pedofilie, zoofilie, atp.) jindy jako alternativy (homosexualita). Lidé se mohou, ale nemusí chovat podle své sexuální orientace. Pohlavní styk zakázaným způsobem může být trestným činem nebo přestupkem.

    Ohledně pohlavního styku je jen velmi málo lidí je zcela vyhraněných. V případě frustrace z nedostatku pohlavního styku se může docházet ke změnám chování ohledně pohlavního styku, sexuální chování se tak může lišit od preferencí.[93] Podle některých názorů se mohou upřednostňované preference měnit.[94] Někteří terapeuti se pokoušeli změnit sexuální orientaci pacientů (homosexuální na heterosexuální), avšak uvedené úspěchy byly zpochybněny jako ideologicky ovlivněné informace. Podle odlišných názorů nedochází ke změně sexuálních preferencí, ale sexuálního chování. „Léčení homosexuality“ je tak jen změna chování, přizpůsobení se osoby s homosexuální preferencí jiné, heterosexuální roli. [93] [95] „ …mnozí silně religiozní gejové a lesby raději přijmou naordinovaný kříž a žijí po „terapii“ v manželství pro ně nepřirozeným způsobem, než aby přijali sebe sama a oprostili se od manipulačních technik církevního společenství. Tzv. terapie homosexuality může učit z homosexuálů heteros


  • Anonymní 26.06.2018 v 10:24 Pohlavní styk (příklad)
    Pohlavní styk (též milování, sexuální styk nebo obecně sex) je v užším smyslu označení pro penilně-vaginální styk (soulož čili koitus), tedy úkon vložení ztopořeného penisu muže do vaginy ženy. Do užšího významu se někdy počítá i penilně-anální styk.

    Termíny „pohlavní styk“ nebo „soulož“ se pro „koitus“ používají především v souvislosti s lidmi. Termín pro vyšší obratlovce (např. lvy) a některá jiná zvířata je „kopulace“. Mnoho vyšších obratlovců (plazi, většina ptáků, některé ryby) se reprodukuje interně, ale jejich fertilizace (oplodnění) je kloakální.[zdroj?]

    Podobně jako u mnoha druhů zvířat má pohlavní styk význam nejen při množení druhu ale i jako společenský akt, přestože je v 21. století vnímán jako ryze intimní záležitost. Schopnost vykonávat pohlavní styk, jeho vykonávání, nevykonávání, způsob, místo, frekvence, úspěšnost jeho provedení je společností, ale především samotnými aktéry velmi často nadhodnoceno až ke krajnosti a bývá historicky důvodem či záminkou k absurdnímu a někdy i hromadnému násilí a politizován.[1][2][3][4][5]

    Obsah
    1 Biologie a fyziologie
    1.1 Biologie pohlavního styku
    1.1.1 Lubrikace při pohlavním styku
    1.2 Biologie oplodnění
    1.3 Gynekologické modely penilně vaginálního styku
    1.4 Jiné formy sexuálního styku
    2 Statistika
    2.1 Statistika vaginálně penilního pohlavního styku
    3 Zdravověda
    3.1 Farmakologie
    3.2 Imunologie
    3.3 Chirurgie
    3.4 Hygiena, epidemiologie
    3.5 Pohlavní styk a psychiatrie a psychologie
    3.6 Neplánované těhotenství
    3.7 Problémy s pohlavním stykem
    3.8 Smrt jako následek pohlavního styku
    3.9 Antikoncepce
    3.10 Lubrikanty
    3.11 Vliv pohlavního styku na zdraví člověka
    3.12 Bezpečný sex
    4 Humanitní vědy a pohlavní styk
    4.1 Jiné výrazy pro pohlavní styk
    4.2 Lexikální význam a sémantika
    4.3 Historie
    4.4 Sexuologie a pohlavní styk
    4.4.1 První penilně vaginální styk
    4.4.2 Sexuologie dalších forem pohlavního styku
    4.4.3 Sexuální orientace
    4.4.4 Některé sexuální praktiky
    4.4.5 Lubrikace při pohlavním styku
    4.4.6 Antikoncepce
    4.4.7 Poruchy sexuálního chování
    4.4.8 Homosexualita jako choroba
    4.4.9 Pohlavní styk na veřejnosti
    4.5 Filosofie a teologie
    4.6 Estetika
    4.7 Pohlavní styk a mytologie
    5 Umění a pohlavní styk
    5.1 Literatura
    5.2 Výtvarné umění
    6 Hospodářství
    6.1 Pornografie
    6.2 Prostituce
    7 Vzdělávání a informace
    8 Pravidla
    9 Odmítání pohlavního styku
    10 Mezidruhové a mezirasové pohlavní styky
    10.1 Pohlavní styky s mimozemštany
    11 Rekordy
    12 Odkazy
    12.1 Reference
    12.2 Související články
    12.3 Externí odkazy
    Biologie a fyziologie
    Biologie pohlavního styku
    Sexuální styk je pro jeho účastníky z evolučních důvodů zpravidla značně příjemný. Obvykle jej předchází milostná předehra, která navodí sexuální vzrušení partnerů a způsobí erekci (ztopoření) penisu a přirozenou lubrikaci (zvlhčení) vaginy. Ztopořený penis poté muž vsune do vaginy a jeden nebo oba partneři se doteky dále stimulují k dosažení ejakulace a orgasmu. Z pohledu oplodnění ženy není dosažení orgasmu podstatné, pro oplodnění vajíčka dostačuje pouze výron semene do oblasti pochvy a poté následné úspěšné spojení spermie s vajíčkem.


    Mužské zevní pohlavní orgány. Na fotografii penis a šourek s varlaty.



    Lidský ejakulát se spermiemi



    Během fáze vzrušení se z mužského penisu uvolňuje vazká tekutina, jež rovněž napomáhá lubrikaci.



    Lubrikace vulvy při vzrušení.



    Vazká tekutina uvolněná při lubrikaci vulvy.

    Lubrikace při pohlavním styku
    Podrobnější informace naleznete v článku Vaginální lubrikace.
    Přirozená lubrikace vulvy omezuje nepříjemné pocity při tření během pohlavního styku. Na tvorbě lubrikace se podílí párové Bartholiniho žlázy, které jsou umístěny po levé a pravé straně pod poševním vchodem. Během fáze vzrušení se z mužského penisu uvolňuje vazká tekutina, která rovněž napomáhá lubrikaci. Anus nereaguje na podráždění lubrikací, při dráždění řitního otvoru je třeba používat umělé lubrikanty.


    A – sekundární oocyt (II. řádu)
    1. corona radiata; 2.zona pellucida; 3. polární tělísko; 4. perivitellinní prostor; 5. cytoplazmatická membrána (oolemma); 6. cytoplazma; 7. jádro;
    B – oplodnění
    8. spermie
    Biologie oplodnění
    Podrobnější informace naleznete v článku Oplodnění.
    Koitus je základní reprodukční metoda druhu Homo sapiens, stejně jako savců. Během ejakulace, která obyčejně provází mužský orgasmus, série svalových stahů (kontrakcí) dopraví semeno obsahující mužské gamety nazývané spermiové buňky nebo spermie do vaginy. Následuje cesta spermií z vaginy přes děložní hrdlo (cervix) do dělohy a odtud do vejcovodů. Spermiové buňky mohou přežít v ženském těle 2-3 dny, podle některých autorů i více.[6][7][8] Když se plodné ženské vajíčko nachází ve vejcovodech, spermie do něj pronikne a způsobí oplodnění (fertilizaci) a formaci nového embrya. Když oplodněné vajíčko dosáhne dělohy, zahnízdí se v děložní výstelce nazývané endometrium a začne těhotenství.

    Pro oba účastníky sexuálního styku je vhodné uvážit, že jejich aktivita může velmi pravděpodobně způsobit těhotenství, nepoužijí-li adekvátní antikoncepční prostředky. Ale i pak je nutno možnost těhotenství připustit, protože žádná antikoncepce není 100% efektivní. Přerušovaná soulož (coitus interruptus) neboli „vytažení“ penisu z vaginy před ejakulací za efektivní metodu antikoncepce považována být nemůže a nelze ji doporučit. Jediné zcela spolehlivě fungující metody vyhnutí se těhotenství jsou sexuální abstinence a sterilizace. Externí styk, tedy sexuální aktivita bez vložení penisu do vaginy, může být prováděna bez rizika těhotenství za předpokladu, že spermie nepřijdou do kontaktu s vulvou (ženským zevním pohlavním ústrojím).

    Někdy bývá za vhodnou antikoncepci považována také sexuální abstinence, avšak výchova k sexuální abstinenci může zvyšovat četnost těhotenství mezi nezletilými, je-li poskytována bez poučení o antikoncepci.[9][10]


    Zevní rodidla ženy:
    1: žalud pošťeváčku
    2: poštěváček
    3: levý malý stydký pysk
    4: vyústění ženské močové trubice
    5: vstup do pochvy
    6: hráz
    7: řiť
    Gynekologické modely penilně vaginálního styku
    Podrobnější informace naleznete v článku Gynekologické modely penilně vaginálního styku.
    Vědecké autority vytvořily dva modely fyziologie lidské reakce na sexuální podráždění při pohlavního styku. Jde o modely Masterse a Johnsonové a o model biopsychosociální. Vědecké práce Masterse a Johnsonové, jenž se zabývaly genitální anatomií a fyziologií pohlavního styku, pohlavní styk vyhodnotily jako zdravou a zcela přirozenou činnost, která je vhodným zdrojem potěšení a intimity. Podle jejich poznatků a lze pohlavní styk rozdělit na tři fáze, po doplnění Helen Kaplan Singerovou o fázi uvolnění na čtyři fáze:[11][12]

    sexuálního vzrušení (excitační),
    fáze plateau,
    vyvrcholení (orgasmus)
    uvolnění (rezoluce).
    Fyziologický model sexuální odezvy Masterse a Johnsonové je nadále upravován a kritizován.[12]

    Jiné formy sexuálního styku
    Sexuální styk může mít nebo v širším smyslu zahrnovat i další formy, včetně pregenitálních a negenitálních: společenské a citové sbližování, negenitální formy mazlení (viz petting, necking, polibek), dále orální, manuální či instrumentální dráždění genitálu či penilně-anální styk. Některé z těchto aktivit nabývají na významu při styku mezi osobami téhož pohlaví, zejména homosexuálně orientovanými, mezi nimiž zpravidla klasický koitus není možný. Při klasické souloži se třou pysky o předkožku. Některé z těchto aktivit jsou obecně často chápány jen jako přípravné, doplňkové či náhradní.

    Anální sex

    Podrobnější informace naleznete v článku Anální sex.
    Anální sex (sodomie) je sexuální aktivita, při které dochází buď k anální souloži, či k nejrůznějším formám dráždění řitního otvoru (prsty, jazykem, erotickými pomůckami, atp.). Z medicínsko-epidemiologického hlediska se řadí mezi rizikové sexuální praktiky, což je dané zranitelností příslušných orgánů a septickou povahou konečníku. Protože konečník na rozdíl od vaginy postrádá přirozenou vlhkost, je při této praktice obvykle používán lubrikační gel.[13]

    Petting

    Podrobnější informace naleznete v článcích Petting a Masturbace.
    Petting je výraz označující dotyk, mazlení, něžné laskání a hlazení partnera nebo partnerů. Smyslem je dráždit a vyvolat příjemné pocity u partnera, ale důvodem může být i zvědavost nebo snaha vyvolat touhu po pohlavním styku. Pouhý dotek na správném místě, správným způsobem je často dostačující k vybuzení sexuální touhy. Jsou osoby, které vzrušuje dotýkat se anonymní osoby, takové chování se označuje frotérství.

    Orální sex

    Podrobnější informace naleznete v článku Orální sex.
    Orální sex je sexuální aktivita, při níž jsou ústy, rty či jazykem stimulovány pohlavní orgány muže nebo ženy. Jde o tzv. orálně-genitální styk, který často slouží jako milostná předehra.


    Vzájemný orální sex v poloze označované jako 69.



    Dráždění penisu mezi ňadry.



    Stimulace penisu rukou



    Petting, dráždění partnera doteky.

    Statistika
    Statistikami pohlavního styku se zabývaly Kinseyho zprávy, statistické vědecké studie, zabývající se bez ohledu na atmosféru "mravnosti", všeobecné prudérnosti lidskou sexualitou. V souvislosti s propagací sexuální abstinence byly provedeny statistické průzkumy, podle kterých dvě procenta mladých lidí, kteří nikdy nepřijali „slib čistoty“ uvedla, že měla anální či orální sex ale ne pohlavní styk, v porovnání s 13 procenty, která „slib čistoty“ složila.[14]

    Statistika vaginálně penilního pohlavního styku
    Podrobnější informace naleznete v článku Statistika pohlavního styku.
    V ČR první schůzky a polibky podle statistiky u mužů a žen začínají okolo 15. roku. Petting je udáván okolo 17. roku. Skutečné partnerské vztahy navazují muži i ženy kolem 18. roku, což se shoduje s průměrný věkem v době první soulože.[15]

    Pouze 5 % žen má při prvním pohlavním styku orgasmus. Asi 11 % českých žen bylo někdy silou donuceno k pohlavnímu styku, 4% z tohoto množství cizím mužem. Promiskuita se nezvyšuje nebo klesá, muži v průměru 9,38 partnerek, ženy 5,11 partnerů. V ČR je se sexuálním životem spokojeno 72 % žen a a 68 % mužů, tendence je výrazně klesající. Asi 45 % mužů při prvním pohlavním styku nepoužilo antikoncepci. Významně se oproti konci 20. století zvýšilo používání hormonální antikoncepce u žen ve stálých vztazích, v roce 2008 používá pravidelně tuto antikoncepci již 52 % žen. Při náhodném pohlavním styku 88 % mužů používá kondom. Antikoncepci považuje za nepřípustnou 6 % žen a 5 % mužů.[15] Podle výzkumů z ČR je průměrný věk prvního pohlavního styku 18 let.[16]

    Udávaná frekvence orgasmu bývá u prvního styku dosti nízká, např. výzkum kanadské mládeže ukázal, že orgasmus mělo při prvním pohlavním styku jen 6 % žen a 62 % mužů. Velká většina (80 %) zažila svůj první pohlavní styk se svým dlouhodobějším přítelem či přítelkyní, 11 % s kamarádem/kamarádkou, 5 % se známým a 4 % s náhodnou osobou. Zkušenosti litovalo 26 % dotázaných, zvláště tehdy, pokud byla učiněna po posilnění alkoholem.[17]

    Za běžnou dobu trvání koitu se považuje 3-7 minut. Přesněji řečeno jde o dobu frikčních pohybů od zavedení penisu do pochvy až po výron semene. V dotazníkových šetřeních na české populaci odhadují muži i ženy délku soulože v průměru zhruba na 14 až 15 minut [18], ovšem v jiných studiích bylo porovnáním odhadů s reálnou dobou změřenou na stopkách zjištěno, že muži i ženy délku styku při odhadu nadsazují zhruba o jednu třetinu. Dotazníková studie na velkém reprezentativním vzorku 2469 mužů a 5120 žen z USA ukázala, že muži i ženy mezi 25 a 45 lety souloží průměrně zhruba 5× až 7× za měsíc (95% konfidenční interval).[16] Podle výzkumů sexuálního chování v ČR je to 8× za měsíc.[16]

    Zdravověda

    Nerozbalené kondomy.
    U mužů jsou v souvislosti s pohlavním stykem různými příčinami vyvolávané poruchy členěné podle příznaků:[19]

    Poruchy erekce
    Poruchy ejakulace
    Předčasná ejakulace
    Ejaculatio deficiens - neschopnost ejakulovat
    Ejaculatio retardata - nechtěná nebo nepřiměřeně dlouhá ejakulace[20]
    Bolesti genitálu nebo při pohlavním styku, vyvolané různými příčinami
    U žen jsou v souvislosti s pohlavním stykem různými příčinami vyvolávané poruchy členěné podle příznaků:[19]

    Dyspareunie a algopareunie, tedy bolest spojená se sexuálním stykem vyvolaná různými příčinami ale často infekcemi.
    Vaginismus, reflexní stažení svalstva poševního vchodu, které znemožňuje proniknutí penisu po pochvy. Jde o obranný reflex, obvykle v reakci na podnět.[21]
    U obou pohlaví jsou jako poruchy vnímány hypersexualita a frigidita, které jsou projevy chování vyznačujícími se v změněné (oproti jiným osobám) míře sexuální apetence. Bývají vyvolané různými příčinami od psychologických po intoxikace. Rovněž jsou u obou pohlaví zaznamenávány poruchy uspokojení (impotentia satisfactionis, anorgasmie), tedy poruchy prožívání slasti.[20]

    Farmakologie
    Podrobnější informace naleznete v článku Afrodisiakum.
    Některé léčiva a volně prodejné léky jsou používány v souvislosti s pohlavním stykem. Tyto látky mohou změnit normální sexuální reaktivitu člověka. Ačkoliv většina drog má výrazně negativní vliv, často tlumivý, na sexualitu, některé (např. kokain) mohou sexuální apetenci zvýšit.[11] Některé látky používané pro zlepšení schopnosti erekce zvyšují prokrvení tkání nebo zvyšují srdeční tep.

    Na léčení erektilní dysfunkce, tedy poruchy erekce penisu, jsou používány některá syntetická nebo přírodní léčiva. Tyto přípravky mohou mít vedlejší účinky a mohou být nebezpečné pro nezletilé, pro osoby které nejsou zcela zdrávy, při kontraindikacích nebo při nesprávném dávkování.[22][23] Použití takových léčiv je tedy nezbytné konzultovat s lékařem.


    Hnisavé léze na penisu, příznak napadení kapavkou (Gonorrhea)
    Imunologie
    Podrobnější informace naleznete v článku Imunologie.
    U osob praktikující pohlavní styk a pohlavní aktivity obecně byl zjištěn benefit ve formě zvýšené imunity produkcí protilátek a snížení krevního tlaku,[24][25] a snížení rizika rakoviny prostaty.[25] Sexuální intimita a orgasmy zvyšují hladinu hormonu oxytocinu, který může pomoci lidem vytvářet sociální vazby a budovat důvěru.[24] [26] Dlouhodobá studie 3500 lidí ve věku 18 až 102 let, provedená klinickým neuropsychologem Davidem Weeksem, zjistila na základě nestranného hodnocení fotografií subjektů, že osoby praktikující pravidelně sexuální aktivity, například pohlavní styk, vypadají výrazně mladistvěji.[27]

    Chirurgie
    Při znásilnění, méně obvyklé velikosti pochvy, neobvykle hlubokém vniknutí penisu, nebo při prvním styku může dojít k poranění pochvy. Poranění pochvy může mít velmi závažný charakter, může způsobit perforace a následné krvácení, šokové stavy a dokonce i smrt.[28] Rovněž může dojít k poranění vaječníků. Při poranění vnitřních rodidel následkem pohlavního styku je nezbytně třeba uvádět tuto okolnost, pohlavní styk, aby nedošlo k chybě a nevhodnému, nenapravitelnému, zákroku.[29] Poranění vnitřních rodidel v dětství i dospělosti mohou mít dlouhodobé fyziologické i psychologické následky.[30]

    Při felaci může být při vyvíjení podtlaku v ústech a vlivem opakovaných nárazů zraněno měkké horní patro úst (takzvaný syndrom felace), kdy dochází k zarudnutí a krvácení do sliznice úst. Nedojde li k infekci dojde k vymizení příznaků poškození bez léčby během sedmi až deseti dnů.[28] Krvácení při defloraci během prvního pohlavního styku, může vzácně být i velmi silné. Riziko poškození zvyšuje také zavádění různých předmětů do pochvy či jiné manipulace v oblasti pohlavního ústrojí. [28] Poškození močového měchýře, vaječníku, pochvy a vnitřních orgánů během soulože vyžadují lékařské ošetření.[28]

    Je-li do pochvy vefouknut vzduch při sexuální hře, může to vést ke pneumoperitoneu nebo dokonce ke vzduchové embolii. Vzduchovou embolii u těhotných žen (i v případě kdy o těhotenství žena ještě nevěděla), může způsobit již poměrně malý tlak vpraveného vzduchu. Proto je foukání vzduchu do pohlavních orgánů zakázáno.[28]

    Při análním styku může být poškozen konečník. Může dojít k zánětu sliznice konečníku, její povrchní poranění, roztržení řitního svěrače, zadržení cizího tělesa uvnitř konečníku a proděravění stěny konečníku s případným následným zánětem pobřišnice, který může vést k úmrtí.[28] Nejčastějšími předměty zadrženými v konečníku jsou vibrátory a další sexuální pomůcky. Tímto způsobem jsou zde nacházeny i šroubováky nebo kancelářská těžítka, rozmanité lahvičky či zkumavky, šišky salámu a některé druhy ovoce a zeleniny. Vzácně jsou vyjímány z konečníku zavařovací sklenice a násady z koštěte.[28]

    Používání nevhodných sexuálních pomůcek, nešetrné zavádění penisu do rekta, jindy zasouvání prstů, v krajním případě celé ruky, tj. smutně proslulý „fisting“, anebo manipulace cizím tělesem (dráždění sexuáními pomůckami) může být příčinou poškození vnitřních pohlavních orgánů nebo konečníku. Uvíznutí předmětu v konečníku v rektu je pro postiženou osobu riziko a mnohdy znamená obtížný úkol pro lékaře. Následkem vážného poškození může být i operativní vývod střeva mimo konečník (kolostomie).[28]

    Násilným zacházením s penisem může dojít k jeho poškození. Při prudkém pohlavním styku, nebo některých praktikách, může dojít k pohmožděninám varlat nebo otevřenému zranění, nebo otočení varlete. Tyto úrazy vyžadují lékařskou pomoc.[31]

    Hygiena, epidemiologie
    Podrobnější informace naleznete v článcích Sexuálně přenosná nemoc, Hygiena a Epidemiologie .
    Pohlavní styk a jiné sexuální aktivity, u nichž je možnost přenosu tělesných tekutin mezi osobami, je prostředkem šíření sexuálně přenosných nemocí. Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí je „nejjistějším způsobem jak se vyhnout se přenosu sexuálně přenosných nemocí, neprovádět sexuální styk vůbec, nebo být v trvalém vzájemně monogamním vztahu s partnerem, který byl testován a víte, že není infikován.“ Redukovat riziko přenosu infekce u osob, jejichž sexuální chování je vystavuje riziku infekce, může správné a při styku vždy praktikované použití mužského latexového kondomu.[32] Takové chování je bezpečnější pro oba partnery.

    Mezi nejběžnější rizika při pohlavním styku, zejména s neznámým partnerem a při promiskuitním chování patří sexuálně přenosné infekce způsobované bakteriemi, viry a parazity, které se přenáší z člověka na člověka při pohlavním styku. Gonokokové nebo chlamydiové infekce často nemají žádné příznaky. Neléčená infekce chlamydiemi může vést k ženské neplodnosti a mimoděložnímu těhotenství. Lidský papilomavirus může vést k rakovině děložního čípku a genitálií. Děti narozené matkám s neléčenou kapavkou nebo chlamydiemi mohou trpět neonatálním zánětem spojivek (závažná infekce očí), jenž může vést až k oslepnutí.[33] Syfilis kromě následků na dospělých může mít za následek úmrtí novorozenců a potraty. Neléčené gonokokové infekce mohou vést k potratům a předčasným porodům.

    Pohlavním stykem může být také přenášena žloutenka (hepatitida B).[34] Celosvětově je zaznamenáno asi 350 milionů chronicky nemocných nositelů žloutenky typu B.[35] Světová zdravotnická organizace odhaduje, že 448 000 000 lidí ve věku 15 až 49 let je infikováno ročně pohlavně přenosnými chorobami (jako například syfilis, kapavka a chlamydie)[33]

    Bezpečný sex, například používání mužského nebo ženského kondomu, může rovněž sloužit nejen jako prevence sexuálně přenosných infekcí ale i k omezení rizika těhotenství.

    Nejčastější infekce šířené pohlavním stykem:

    AIDS
    chlamydióza Lymfogranuloma venereum (Chlamydia trachomatis)
    trichomoniáza
    kapavka
    syfilis
    žloutenka - Hepatitida B
    lidský papilomavirus
    Herpes simplex virus
    genitální bradavice
    Granuloma inguinale
    měkký vřed
    Jednou z nejnebezpečnějších pohlavních chorob je AIDS. Do roku 2010 od počátku epidemie zemřelo přibližně 30 milionů osob.

    U všech případů pohlavních chorob je v případech, kdy je podezření na infekci, vhodné včasné lékařské vyšetření. CDC uvádí, že je menší riziko přenosu viru HIV z nakaženého partnera u orálního sexu u análního či vaginálního sexu," . Nicméně je obtížené zjistit, zda skutečně došlo k infekci v důsledku orálního sexu nebo jiných rizikovějších sexuální aktivit. Některé faktory mohu významně zvýšit riziko přenosu HIV - vředy, krvácení z dásní, genitální vředy, a přítomnost jiných pohlavně přenosných chorob.

    Pohlavní styk a psychiatrie a psychologie
    Provádění pohlavního styku má vliv na lidské chování a vnímání, především duševní vyrovnanost a vývoj duševních chorob, ale zřejmě i na zvýšení imunity.[36] Podobně neprovádění a způsob pohlavního styku může zvýšit pravděpodobnost rozvoje duševní choroby a zvýšit sebevražedné sklony. Ochrana při penilně vaginárním pohlavním styku pouze výrazně snižuje riziko otěhotnění a přenosu pohlavních chorob, spolehlivou ochranou je pouze sexuální abstinence.


    Zastírání a skrývání jako projev studu.
    Idealizace sexuality a snaha vyrovnat se ideálu vede k pocitu podobnému pocitu nedostatečnosti a chybnosti. Pohlavní stud je úmyslně vyvoláván ve výchově pohrdáním, ponižováním, výsměchem a dalšími způsoby. Osoba která se stydí, nebo která vyvolává pocit studu označuje předmět (pohlavní orgán, pohlavní styk nebo osobu) jako špinavý, slabý, nebo defektní.[37] Člověk, který trpí pocity studu, musel zažít situace, ve kterých se cítil pokořený ve své sebeúctě.[38]

    Pro stud jsou typické tyto základní prvky:

    Pozorovatelnost ve spojení se snahou o reciprocitu.
    Nevhodnost nebo prožitek nevhodnosti. Selhání při pokusech o přiblížení se sebeideálu.
    Obrácení se proti sobě a proti všem, kdo jsou nějak spojeni se studem.
    Není stoprocentně jisté, že schopnost stydět se je „výlučná vlastnost člověka“, hluboce se stydí i vycvičené zvíře, pokud se chová proti stanovené normě (například znečistí podlahu).

    Do 80. let psychoanalytici předpokládali, že stud vymizí budou -li analyzovány konflikty spojené s infantilní sexualitou nebo narcismem {Abraham 1913, Erikson 1951, Freud 1905, 1926 atd.}.[37] Kinston (1987) upozorňuje na to, že stud spouští masivnější popření reality, brání člověku myslet a vnímat realitu.[37]

    Pohlavní stud a vnímání vlastní chybnosti, odchylnosti od ideálu, obavy a strach z hanby vedou k zhroucení sebeúcty, později k protireakci nebo sebenenávisti, projevům agresivity, depresím a poddávání se omamným látkám, nebo sebevraždě. Pohlavní stud může vést ke vzniku poruch pohlavního styku.

    Anorgasmie je častější u žen, její vyřešení obvykle vyžaduje pozornost obou partnerů po delší dobu. Mnohé, zvláště mladší, ženy a ženy s relativně malou sexuální zkušeností mají problémy dosáhnout orgasmu nebo toho nejsou vůbec schopny.[39]

    Ztráta sexuální apetence tedy ztráta touhy po pohlavním styku u žen bývá spojena s vysokým stupněm těhotenství, porodem a kojením. U mužů s pocity frustrace a studu, například ze sexuální dysfunkce (zejména problémy s erekcí), ale i depresemi obecně, zaujetím prací a problémy, postupem věku nebo kariérou nebo nádorem hypofýzy. Muži i ženy ztrácí sexuální apetenci i v důsledku onemocnění a nežádoucích účinků léčby, s problémy ve vztahu, obezitou, podvýživou a anorexií, užíváním alkoholu a drog.[40]

    Nízká sexuální vzrušivost, sexuální chladnost, je spojena nejčastěji s poruchou emocí nebo je jinak ovlivněna psychicky. Sexuální averze, tedy odpor k pohlavnímu styku je obvykle způsobena prožitky z dětství nebo dospívání,[39] ale někdy je výrazem odporu nebo strachu v souvislosti s určitým partnerem.[40]

    Předčasná ejakulace je běžným problémem při pohlavním styku u většiny mladých nezkušených mužů. Je doporučována změna polohy nebo techniky.[39]

    Erektilní dysfunkce je porucha erekce která je, v případě jestliže jeden či oba partneři v této situací trpí frustrací, Poruchou v ČR trpí asi polovina mužů ve věku 35–65 let.[39]

    Hypersexualita a sexuální závislost

    Podrobnější informace naleznete v článku Hypersexualita.
    Hypersexualitou (nymfomanie, satyriasis), kterou je možné také označit podle projevů jako příznak projevující se zvýšenou sexuální apetencí, může být projevem některé psychiatrické poruchy a mánie (např bipolární porucha), ale i hormonální poruchy.[41] Hypersexualita při bipolární poruše se projevuje i u malých, tříletých dětí.[42] Hypersexualita není organickými změnami způsobená choroba, je příznakem, projevem choroby, je diagnostikována s označením "nadměrné sexuální nutkání".[43][44] Jedním z hlavních symptomů je neschopnost jednat jinak i přes důsledky chování.[45]

    Podle některých hypotéz může pravidelná sexuální aktivita zvýšit expresi genu odměny centru mozku[46][47] Příliš časté zapojení do sexuální aktivity (denně) pak může vést k hyperexpresi ΔFosB,[46][47] což může vyvolávat závislost na sexuální aktivitě, situaci, kterou někteří autoři nazývají „sexuální závislost“ nebo „závislost na sexu“.

    To co je nazýváno sexuální závislost nebo hypersexualita je podle těchto zdrojů poruchou osobnosti a sebekontroly. Jako léčba jsou obvykle předepisována psychofarmaka a odvykací terapie. Mezi prvními popisy sexuální závislosti je popis manželky, že její muž při pohlavním styku byl „divoký, chvěl se po celém těle a hlasitě supěl“.[48] Mezi postiženými jsou mediálně sledované osoby, jejichž případy postižení a léčby poutají pozornost, získávají účast veřejnosti, a jsou napodobovány.

    Podle názoru Radima Uzla závislost na sexu neexistuje, pouze vyšší nebo nižší apetence.[48] Ale i podle dalších sexuologů je sexuální závislost mýtus, výmysl médií a umělé vytváření trhu pro veřejné i soukromé ústavy, psychology, pedagogy a sexuální terapeuty. Většina všech diagnostických a léčebných postupů sexuální závislosti vychází z předpokladu, že lidská sexualita je něco špatného překročí-li jistou normu. Tato norma není přesně stanovena. Jeden z uznávaných terapeutů léčících nákladnou kůrou pacienty se sexuální závislostí uznává, že nejtěžší je rozeznat hranici mezi silně vyvinutým sexuálním pudem a závislým chováním, protože tito lidé se prý navenek nijak neodlišují od ostatních. Podle názoru Radima Uzla je hlavním faktorem schopnost platit nákladnou léčbu.[48]

    V souvislosti se svými celoživotními prioritami nebo nedostatkem atraktivnějších podnětů, jako únik před depresí či zmatením hodnot, z touhy po symbolickém důkazu své nadřazenosti a moci, tedy z různých důvodů, mohou některé osoby upřednostnit právě časté sexuální styky, promiskuitu, nebo alespoň zvýšenou sexuální apetenci. Sexuální závislost je často spojena i s depresemi, závislostí na alkoholu a jinými závislostmi. Zvýšená sexualita a promiskuita tak může být spíše jedním z příznaků celkového psychického stavu, nikoliv chorobou sama o sobě. Jako sexuální závislosti byly označovány i případy duševně chorých které se projevovaly zvýšenou sexuální apetencí.[48]

    Sexualita je podle Radima Uzla přirozenou lidskou potřebou a její kvantitativní vystupňování samo o sobě nemůže být považováno za nějakou závislost.[48]

    Neplánované těhotenství
    V roce 2005 Světová zdravotnická organizace (WH0) odhadla, že každý rok otěhotní na celém světě 123 miliónů žen. Z toho 87 milionů těchto těhotenství, tedy 70,7 % z uvedených, je neúmyslné. Přibližně 46 milionů těhotenství ročně končí vyvoláním umělého potratu.[49] Téměř 1 milion amerických dospívajících žen, 10 % všech žen ve věku 15 až 19 let a 19% z těch, které uvádějí, že měly pohlavní styk, otěhotní každý rok.[50] Ve Velké Británii je situace podobná.[51]

    Problémy s pohlavním stykem
    Vaginismus je nedobrovolná křeč svalstva pánevního dna (svalstva vaginy), dělající koitus stresujícím nebo nemožným. Dyspareunie je bolestivý nebo nepohodlný styk a může být způsobena mnoha příčinami.

    Předčasná ejakulace je běžným problémem při pohlavním styku u většiny mladých nezkušených mužů, ale může mít někdy i jiný než psychický původ. Za předčasnou ejakulaci považovat každý pohlavní styk, u nějž dojde k ejakulaci za kratší dobu, než jsou 2 minuty.

    Kromě obtíží způsobených organickými příčinami se mohou vyskytnout takové které jsou z oblasti psychologických obtíží nebo psychiatrických poruch.

    Bolestivý pohlavní styk (dyspareunie) a nepříjemné pocity při souloži mohou vyústit až ve fyzický odpor k pohlavnímu styku a fyzické nevolnosti při souloži a po ní. Bolestivost pohlavního styku bývá někdy způsobena přítomností infekce, nebo jindy nedostatečnou lubrikací, z psychologických důvodů, ale někdy i nevhodným výběrem partnera.[28] Bolestivý pohlavní styk je jednou z nejčastějších poruch u pohlavního styku a vyskytuje se v průběhu života u dvou třetin žen.[11]

    Smrt jako následek pohlavního styku
    Sexuální aktivita podle některých zdrojů může být přímou příčinou úmrtí, a to zejména v důsledku zablokování koronárního řečiště.[52][53] Toto riziko je nižší u osob s vyšší úrovní běžné fyzické aktivity.[53] Nicméně, úmrtí jsou opravdu vzácné.[52] U osob, zejména těch, které mají obvykle malou nebo žádnou fyzickou zátěž, je mírně zvýšené riziko infarktu nebo náhlého srdečního selhání při pohlavním styku ovšem také jakémkoliv jiném intenzivním fyzickém cvičení, kterou provádí zřídkakdy. Pravidelné cvičení nebo fyzická zátěž riziko výrazně omezuje, ale nevylučuje.[53] Zvýšené riziko je dočasné, je omezeno na několik hodin po pohlavním styku.[53]

    Smrt v souvislosti s pohlavním stykem je málo pravděpodobná, ale byla popsána jako důsledek použití některých psychotropních látek a afrodisiak.

    Antikoncepce

    Vhodný způsob nasazení kondomu před pohlavním stykem.
    Podrobnější informace naleznete v článcích Antikoncepce a Sterilizace.
    Antikoncepce zahrnuje metody a prostředky, které se používají k zabránění těhotenství. Zcela bezpečným, z hlediska nežádoucího těhotenství činí pohlavní styk kastrace. Přerušovaná soulož, soulož do konečníku, vzájemná masturbace a orální sex patří mezi metody, které snižují riziko těhotenství.

    Bezpečný sex, například používání mužského nebo ženského kondomu, může rovněž sloužit nejen jako prevence sexuálně přenosných infekcí ale i k omezení rizika těhotenství. Spermicidy jsou látky, které se používají s kondomy a dále omezují pravděpodobnost těhotenství.

    K nejspolehlivějším metodám antikoncepce patří sterilizace vasektomií u mužů a podvázáním vejcovodů u žen, nitroděložní tělíska (IUD) a implantovaná antikoncepce. Hormonální antikoncepce je aplikována například jako orálně podávané tablety nebo náplasti a jinými formami. K méně spolehlivým metodám patří bariérová antikoncepce - kondomy, poševní pesary a antikoncepční houbičky a různé metody sledování plodnosti. Sterilizace je sice vysoce spolehlivá metoda, obvykle je ale nevratná. Nouzová antikoncepce může zabránit početí ještě několik dnů po nechráněném pohlavním styku.

    Odhaduje se, že používání antikoncepce v rozvojových zemích snížilo počet mateřské úmrtnosti o 40 % (v roce 2008 antikoncepce zabránila úmrtí přibližně 270 000 žen) a mohlo by zabránit až 70 % úmrtí, pokud by byla poptávka po antikoncepci zcela uspokojena.[54][55] Tohoto příznivého výsledku je dosaženo snížením počtu neplánovaných otěhotnění, která následně vedou k nelegálně prováděným potratům, a prevencí otěhotnění u osob podléhajících vysokému riziku.[55] V rozvojových zemích antikoncepce rovněž zvyšuje pravděpodobnost přežití dítěte díky prodloužení doby mezi jednotlivými těhotenstvími.[55]

    Hormonální antikoncepce působí preventivně proti závažným chorobám, jako je například karcinom vaječníků a děložní sliznice, a má řadu dalších pozitivních efektů. Mezi negativní efekty, ačkoliv velmi vzácné nežádoucí účinky je zvýšení krevní srážlivosti a možnost tromboembolického onemocnění (TEN), arteriální komplikace a cévních mozkových příhod, které mají vážné dopady na zdraví některých uživatelek.[56] Dalšími efekty může být zvyšování hmotnosti uživatelky, migrény a deprese, onemocnění jater a další. Hormonální antikoncepce chrání pouze proti otěhotnění, není schopna zabránit přenosu infekcí. Hormonální antikoncepce má prokazatelně negativní dlouhodobý vliv na plodnost.[57]

    Někdy bývá za antikoncepci považována také sexuální abstinence, avšak výchova k sexuální abstinenci může zvyšovat četnost těhotenství mezi nezletilými, je-li poskytována bez poučení o antikoncepci.[9][10]


    Lubrikanty prodávané v Německu.
    Lubrikanty
    Lubrikační gel pomáhá zlepšovat pocit při vzájemném kontaktu tkání při pohlavním styku. Jednotlivé lubrikační gely se liší podle toho, na jaké bázi jsou vyrobeny a fungují. Lubrikanty na olejové bázi mohou narušovat latex a snižovat tak efektivitu kondomů, latexových rukavic a tím pádem snižovat účinnost tohoto druhu antikoncepce a ochrany před pohlavně přenosnými nemocemi. Z toho důvodu jsou doporučovány lubrikanty na vodní nebo silikonové bázi. Některé lubrikanty mohou působit dráždivě na pokožku citlivých osob.

    Vliv pohlavního styku na zdraví člověka
    Kromě nákazy pohlavními chorobami a jinými infekcemi a kromě nechtěno těhotenství jsou rizikem pohlavního styku poranění vzniklá úrazem v souvislosti se způsobem provedení styku nebo prostředím ve kterém je prováděn. Často je podceňována možnost psychické újmy při pohlavním styku.[58] Výčet zde uvedených chorob přenosných pohlavním stykem a rizik je zcela neúplný. Kromě rizik má pohlavní styk i přínosy, především v oblasti psychiky.

    Bezpečný sex
    Podrobnější informace naleznete v článcích Bezpečný sex a Kondom.
    Bezpečný sex je sada praktik určených pro redukci rozšíření AIDS a sexuálně přenosných infekcí. Bezpečnější sex je strategie snižování rizika infekce, úplné zamezení rizika přenosu pohlavního styku umožňuje pouze zabránění rizikovému sexuálnímu chování, tedy sexuální abstinence a zamezení kontaktu s infikovanými materiály.

    Za bezpečný sex je tak považován například sex po telefonu, tedy masturbace. Zvýšení bezpečnosti umožňuje sex s jediným partnerem, tedy dlouhodobá nebo celoživotní monogamie a používání kondomů.

    Humanitní vědy a pohlavní styk

    Pohlavní styk, anatomie, Leonardo da Vinci
    Podle názoru biologa Franse de Waala v knize Bonobo: The forgotten ape je „vliv kultury na pohlavní styk u lidí po miliardách let sexuální reprodukce nanejvýš zcela marginální […] sex je oblast lidského chování, v níž je kulturní experimentování omezeno právě tak, jako je omezeno dýchání“.[59]

    V širším právním i sexuologickém smyslu zahrnuje pojem sexuální styk i další orgasmické nebo genitální formy vzájemného fyzického kontaktu mezi dvěma nebo více jedinci stejného nebo různého pohlaví. V nejširším pojetí může termín pohlavní styk zahrnovat i negenitální a neorgasmické formy erotického kontaktu. Někdy se formy pohlavního styku rozdělují na penetrativní (kam bývá řazen koitus a penilně-anální styk) a nepenetrativní.

    Pohlavní styk a pohlavní pud jsou podle některých křesťanských publikací v podstatě něco posvátného a pohlavní spojení je jako výraz nejvyššího darování jednoho člověku druhému důkazem lásky a pochází od Boha. Mravní čistota, upřímná láska a nesobeckost je příklad Kristův, který je mocnou pobídkou k následování.[60]

    Jiné výrazy pro pohlavní styk
    Obecně jsou používána synonyma - soulož, milování, sexuální styk, sex. Odborně je lékaři pro vlastní akt soulože používáno označení koitus. Starší výrazy - obcování, pomilování, vstoupení, sdílet lože. Lidově - mrdání, šukání, jebání. Lidové výtrazy pro pohlavní styk jsou často používány jako vulgarismy, například ve formě nadávky.


    Sexualita a pohlavní styk jsou témata, jenž bývala v minulosti často předmětem humoru. (1905)
    Lexikální význam a sémantika
    Výrazem "pohlavní styk" je míněn obvykle kontakt mezi genitáliemi obvykle dvou partnerů, obvykle různého pohlaví. Nicméně pod výrazem "pohlavní styk" jsou označeny i jiné modely chování.

    Pohlavní styk může mít nejen rozmnožovací, ale i sociální (vztahovou) nebo rekreační funkci. Chutě, zvyky, potřeby a praktické provedení a uspokojení z pohlavního styku závisí často více na sociálních a psychologických okolnostech než na technických rozměrech partnerů, délce nebo frekvenci či způsobu provedení styku a tak pohlavní styk může mít poměrně velkou škálu podob.

    Podle některých autorů je rozdíl mezi pojetím sexuality u mužů a žen dán tím, že ženy mohou otěhotnět, kdežto muži nikoliv, což je důvodem odlišného pohledu na pohlavní styk.[61]

    Historie
    Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny lidské sexuality.
    Právní předpisy týkající se sexuality jsou zmiňovány v nejstarších asyrských zákonících. V starověkém Římě byl pohlavní styk zobrazován obrazy a popisován v literárních dílech. Během období středověku začal být pohlavní styk považován za hříšný a pošpiňující, ženy za prostopášnice vedené chtíčem. Během období humanismu se pohled na lidskou sexualitu změnil. Michel Foucault zdůrazňuje, že ještě na konci 17. století panovala značná sexuální otevřenost a tolerance.[62] Až křesťanská pastorace učinila ze sexu jakousi „znepokojivou záhadu“ a až moderní společnost sexu přikládá hodnotu tajemství.[63] V 18. století v rámci osvícenství došlo k další sexuální revoluci a uvolnění chování pojímaného jako mravné.

    Uvádí se, že byla frekvence pohlavních styků mezi manželi vyšší na venkově. Naproti tomu se ve městech dbalo hlavně na to, aby nevhodným sexuálním chováním nedošlo k újmě dobrého jména měšťanské rodiny.[64]

    Během 19. století změnili evropský pohled na pohlavní styk a lidskou sexualitu svými pracemi filosofové a lékaři. Na počátku 20. století došlo k sexuální revoluci po zveřejnění statistických a zdravotnických výzkumů. Největším přelomem ve vnímání sexuality byly v polovině 20. století celosvětově známé Kinseyho zprávy.

    V 60. letech 20. století došlo k společenské revoluci (hippies) v USA.

    Podle některých zdrojů však společnost v ČR v 21. století upouští od tradičních rodinných hodnot, které jsou nahrazovány jinými a omezením společenské kontroly dochází k porušování společensky přijatelných norem chování.[65]


    Fresky zachované z Pompejích



    Scéna z nádoby zhotovené okolo 470 př. n. l.



    Pohlavní styk na němž je zachycen císař Džahángír (1569 – 1627), Persie



    Japonsko asi 1789 - 1790



    Princ a dáma v noci na terase, 17. století, Indie

    Sexuologie a pohlavní styk
    Pohlavní styk a sexuální aktivity jsou z velké části závislé na sociálních a psychických zkušenostech a na prostředí v kterém jedinci vyrůstají. Jde o smyslové prožívání situace a reakce jsou dány nejen fyziologickými pochody, zvykovými pravidly, ale i momentálním psychickým rozpoložením. Zejména chování před a během pohlavního styku jsou dány zvykovými pravidly a individuálními sklony.

    Vzrušení před pohlavním stykem

    Podrobnější informace naleznete v článcích Sexuální vzrušení a Milostná předehra.
    Sexuální vzrušení může být nabuzeno třením pohlavních orgánů o sebe stejně jako manipulací rukou, ale i pouhým dotykem, vizuálním kontaktem, vokálními projevy nebo i myšlenkou.

    Vzrušení se může se projevovat i zrudnutím, třesem, koktáním, mdlobami v důsledku nervového vypětí. V některých komplikovaných případech se může sexuální vzrušení projevovat neurotickými a hysterickými reakcemi, pasivní nebo aktivní agresivitou, zejména jejím vybitím. Takové chování může být spojeno například s pocity studu a v takovém případě jde o afekt podobný úzkosti nebo zlosti. Pohlavnímu studu a souvislostem je věnováno málo pozornosti. Podle některých domněnek proto, že se stud jako afekt ponížení, zostuzení, pohrdání, trapnosti se velmi obtížně vyjadřuje, pacient se stydí nejen za svou sexualitu za problémy s ní spojené ovlivňující průběh pohlavního styku, ale i za svůj stud.[37]


    Příjemné pocity vzbuzuje často již držení za ruku a společná procházka nebo práce.



    Významné nebo opětované pohledy do očí jsou signálem pozornosti nebo zájmu o sblížení.



    Milostný tanec může velmi sblížit, zejména je spojen s doteky a polibky.



    Obvyklým rituálem savců je společné přijímání potravy.



    Podle některých názorů musí prvnímu pohlavnímu styku předcházet sňatek.

    Milostná předehra

    Podrobnější informace naleznete v článku Milostná předehra.
    K sexuálnímu vzrušení a oboustranně uspokojujícímu pohlavnímu styku mezi jedinci není třeba milostná předehra. "Předehra je stejně důležitá jako stlaní postelí na Titaniku" tvrdí někteří autoři věnující se sexuologii.[66] Dochází k závěru, že myšlenka důležitosti předehry je založena na názoru že ženy jsou duševně retardované a je třeba je "nažhavit". Autor dochází po průzkumu mezi běžně sexuálně aktivními osobami, včetně žen, k přesvědčení, že předehra není nezbytností.

    Milostná předehra však může vést k vystupňování sexuální touhy a být oboustranně vnímána jako žádoucí a zábavná součást pohlavního styku. Součástí předehry nebo pohlavního styku mohou být zábavné aktivity, doplňky od společného jídla a pití přes předem vybrané oděvy a doplňky po sexuální pomůcky, nebo použití určitých symbolických artefaktů a vyhledání vhodného prostředí. Často je za vhodnou milostnou předehru považováno vzájemné svlékání mezi partnery.[66]


    Milostná předehra múže být pojata jako prozkoumávání.



    Polibky mnohé dvojice dokáží silně vzrušovat. Orální slastí se zabýval i Freud.



    Vzájemná objetí nabudí pocit porozumění a souladu.



    Doteky před pohlavním stykem stimulují smysly partnerů.



    Některé ženy mají v oblibě dráždění bradavek.

    Pohlavní styk

    Mnoho autorů jak vědecké tak krásné literatury se snaží ukázat jako úspěšný pohlavní styk takový, při němž dojde k sexuálními uspokojení obou nebo všech zúčastněných partnerů, nejlépe současně, s tím že neuspokojení partnera znamená blamáž. Podle jiných autorů taková představa není ani pravdivá.[66] Je zřejmé že hodnocení úspěšnosti, uspokojivosti pohlavního styku je záležitost hluboce emocionální a osobní, protože pohlavní styk je způsobem komunikace mezi partnery, nikoliv důkazem schopnosti vykonávat frikční pohyby.[66] Je vhodné připomenout, že klasická misionářská poloha může být vnímána jako značně fyzicky náročná[66] a pro méně fyzicky zdatné osoby jsou vhodné jiné přirozené pozice (např. zezadu).

    Sexuology jsou popsány případy, že byly vlivem vštěpovaných "morálních" zásad natolik deformovány představy sexuality, že se dívka odmítala líbat, aby nezhřešila, nicméně při pohlavním styku byla velmi aktivní. Takovou dezinformací, možná původně lží rodičů, byla u případů (v USA 20. století) popisovaných A. Ch. Kinseyem, představa, že se dítě narodí, pokud se dvě osoby líbají. Výsledkem bylo, že se když se osvícený pár poradil se sexuologem s tím, že žena nemůže otěhotnět, zjistil, že nemají penetrativní pohlavní styk. Podobnou situací byla představa že pohlavní styk může být proveden po svatbě, v posteli, žena má strnule ležet, muž na ní tiše v misionářské poloze "vykonává soulož" a snaží se nepotit a nefunět.

    Významnou roli pro vniknutí penisu do vaginy má poloha nohou ženy. Pokud má partnerka například při misionářské poloze nohy napjaté a spojené, dochází spíše k dráždění vnějších částí genitálií. Hlouběji partner vniká do vaginy, pokud jsou nohy rozevřeny nebo pokrčeny v kolenou. Pokud má partnerka nohy zvednuty, nebo pokrčeny v kolenou a parter vsouvá penis do vaginy zezadu, dochází k podstatně hlubší penetraci.[67] Hloubka vnikání do partnerky a dráždění jednotlivých částí vaginy je podle některých autorů ovšem záležitostí osobních preferencí partnerů a jejich aktuálních možností. Mladé dívky údajně preferují spíše dráždění zevních genitálií než hluboké vnikání, kdy se vytváří pocity libosti až po dlouhodobějších sexuálních zkušenostech. Důležitá je hloubka vaginy a délka penisu, ale při dlouhodobějším vztahu se rozměry přizpůsobí, nejsou li rozdíly obzvláště velké.

    I v případě, že jsou oba partneři vzrušeni a vagina u ženy má znaky zvlhnutí je doporučováno použít lubrikantu, ale přinejmenším naslinění penisu, které usnadní první vniknutí do vaginy. Při homosexuálním styku mezi muži, před vniknutím penisu do análního otvoru, je dostatečné použití lubrikantu zcela nezbytné.

    Po vniknutí penisu do vaginy je doporučeno krátkou dobu posečkat než ihned přistupovat vzájemným pohybům a dráždění. Není obvykle třeba nikam spěchat a je vhodné věnovat se partnerovi a vnímání jeho blízkosti svými smysly. I po započetí vzájemných pohybů, jejichž účelem je vzájemné dráždění citlivých orgánů, je doporučováno partnera sexuálně stimulovat a aktivita i přístup obou partnerů může to velmi zpestřit a zpříjemnit akt. Takovými doporučenými aktivitami jsou například líbání, olizování, kousání, škrábání, štípání, dráždění prsty, pevné držení nebo pokusy o dobývání (které však musí být poměrně brzy úspěšné). Tyto postupy a mnoho poloh a způsobů podrobně popisuje kniha Kámasutra ze 4.-6. století n l.

    Podobně jako vzájemné polohy partnerů byly důkladně studovány kopulační pohyby a jejich rytmus a hloubka vnikání. Podle některých autorů kontrast mezi hloubkou vnikání při jednotlivých pohybech může působit dráždivěji, ovšem nejcitlivější část vaginy je poměrně mělce okolo ústí.[68] Způsob kopulačních pohybů, může ovlivňovat zejména šíři drážděné oblasti uvnitř i na vnějších částech genitálií.[69] Roli při dráždění má i tření pokožky a tlak. Je doporučováno, aby partneři otevřeně hovořili o svých touhách a pocitech i během styku.

    Je doporučováno hluboké dýchání a křik nebo alespoň vzdechy, s tím, že pomáhají rozvádět vzrušení do celého těla a prožívat je.[70] Za optimální dobu od vniknutí penisu do pochvy do doby orgasmu se považuje asi 7 -13 minut.[71]

    Někteří muži ovšem ztrácejí schopnost emocionálního kontaktu se ženou v okamžiku spojení a žena se cítí jako objekt na kterém je prováděna masturbace partnera (umělá vagína).[66] Důvodem výrazného sexuální chování tak může být pouze touha muže exhibovat před partnerkou a udržet si požadovanou úroveň sebeúcty.[66] Žena je schopna prožívat mnohačetné orgasmy, na rozdíl od muže. Muž však dosažení orgasmu u ženy často pokládá za důkaz svého mužství.[66]

    K posílení prožitku orgasmu je doporučováno povolení sevření řitního svěrače. Naopak stažení řitního svěrače může být příčinou předčasné ejakuace.[72]


    Heterosexuální pohlavní styk, koitus, detail spojení pohlavních orgánů penisu a pochvy.
    Orgasmus

    Podrobnější informace naleznete v článku Orgasmus.
    Orgasmus neboli vyvrcholení je výsledkem fáze plató (plateau) sexuálního reakčního cyklu. Orgasmus se vyznačuje intenzivní fyzickou rozkoší, kontrolovanou autonomním nervovým systémem. Je doprovázen rychlými cykly svalových kontrakcí (stahy) v dolních pánevních svalech, které obklopují primární pohlavní orgány a anus (řitní otvor). Orgasmy u mužů i žen mohou být spojeny s jinými mimovolnými reakcemi, např. se svalovými stahy v jiných částech těla a s vydáváním zvuků. Při mužském orgasmu většinou dojde k výronu semene ejakulace, ale ejakulace není podmínkou k dosažení orgasmu. Orgasmus též zpravidla provází euforické vnímání. Představa, že pohlavní styk musí být vždy zakončen společným orgasmem, aby byl pohlavní styk uspokojivý je šířena zkreslenými příběhy a výklady. Současný orgasmus obou nebo více partnerů při milování patří mezi erotické touhy mnoha lidí, z nichž někteří o něm sní a mnohdy se o něj i zoufale snaží. Představy lidí o společném orgasmu vycházejí z romantických filmů a knih, kde se s ním opravdu lze často setkat.[73]

    Penis s kondomem musí být po orgasmu vyjmut z vaginy. To musí být podle dostupné literatury provedeno dříve než dojde ke ztrátě erekce. Autor zmiňuje, že jinak může kondom zůstat ve vagíně a je problém jej vytáhnout.

    Ejakulace a mokrý orgasmus u ženy

    Podrobnější informace naleznete v článcích Ejakulace a Ženská ejakulace.
    Některé ženy mohou vnímat ejakuaci na své tělo jako něco příjemného, jiné jako nepříjemnou a znečišťující. Některé ženy vnímají polykání ejakuátu jako nechutné a nepříjemně chutnající, pro jiné je příjemné.[74] V případě, že muž ejakuluje při orálním sexu ve chvíli, kdy má penis hluboko v ústech partnera, může dojít k infekci dutin. Při ejakulaci je vhodné, aby se penis nenacházel hluboko v ústech.[75] Pro některé muže je stimulující ejakulovat ženě do vlasů nebo na obličej a to i ve skupině (mužů). Ejakulát ve vlasech ovšem nepatří k něčemu co by ženu nadchlo.[76] Ejakulace na tělo a ochutnávání ejakulátu a podobné hrátky jsou často předváděny v pornografii. [77] Nějak zvláště pozitivní účinky spermatu na pleť, dietu, růst vlasů nejsou prokázány, ale rovněž hodnoty testosteronu v spermiích neovlivní nijak hormonální rovnováhu u žen.[78] Podle některých informací může sperma na pokožce způsobit vyrážku.[79] Největším rizikem při kontaktu s ejakulátem je přenos pohlavních chorob.

    Ženská ejakulace, neboli mokrý orgasmus, je při pohlavním styku nebo dráždění pohlavních orgánů ženy projev, kdy se ze žláz poblíž vyústění močové trubice uvolňuje tekutina. Tento projev je různý a různě intenzivní u různých žen. Při sexuálním vzrušení se podle průzkumů projevuje jen u menší části žen.

    Postkoitální dysforie

    Ačkoliv je obvyklý pocitem po sexu euforie, je známa a popisována i postkoitální dysforie ( PCT, post-coital tristesse, „Post-Sex Blues“), což je pocit melancholie, deprese a plačtivosti[80] objevující se po pohlavním styku (souloži). Název pochází z latinského úsloví "Post coitum anima tristis est". Někdy PCT vykazuje silné pocity úzkosti objevující se nejpozději do 2 hodin po styku.

    Postkoitální dysforie je připisována hormonu prolaktinu, který je vylučován k vyrovnání hormonální hladiny.[81] Po pohlavním styku, hladina stoupne výše než po masturbaci, asi o 400 procent. Interpretuje se to tak, že pohlavní styk je intenzivnější zážitek než masturbace.[82]

    Vokální projevy při pohlavním styku Vokální projevy u žen jsou podobné jako u samic primátů. Souvisejí se sexuální aktivitou a vyjadřováním sexuálního potěšení. Obvykle vzrušují jejich sexuální partnery a potenciální sexuální partnery. Muži vokální projevy mají méně často než ženy. Vokální projevy mohou mít verbální a neverbální formy, včetně hlubokého dýchání, sténání, křiku, vulgarit, pláče a smíchu.

    Podle některých studií vokální projevy nesouvisí s orgasmem ženy, ale spíše s ejakulací jejich partnera. Studie ukázaly, že muži obvykle vnímají ženskou vokalizaci jako sexuálně velmi vzrušující projev, a že si je toho žena i sama vědoma. Většina žen uvedla, že vokalizace při pohlavním styku vedla k lepšímu prožitku u partnera a zvýšení jeho sebevědomí, nebo obojímu.[83]

    Pozice při pohlavním styku

    Podrobnější informace naleznete v článku Seznam sexuálních pozic.
    Sexuální styk se dá provozovat v různých pozicích, pro obvyklé oplodnění je důležitý pouze akt zasunutí penisu do pochvy a úspěšné vyvrcholení v pochvě. Lidé si pro zpestření pohlavního styku vytvořili řadu různých sexuálních pozic, které jsou různě fyzicky náročné a vyžadují různé polohy obou či více partnerů.

    Mezi nejrozšířenější pozice patří základní, tzv. „misionářská pozice“, kdy žena leží na zádech a muž leží na ní přivrácený tváří. Tato pozice umožňuje hlubokou penetraci pochvy, malou fyzickou náročnost a pohled obou partnerů vůči sobě.
    Další pozice je například tzv. pozice „na koníčka“, kdy je muž na zádech nebo sedící, žena klečí nebo sedí na něm, a
    „boční pozice“, „lžička“, kdy jsou oba partneři položeni na boku.
    Mimo těchto pozic existuje celá řada dalších, které jsou popsány např. v indické kamasutře.

    Styk mezi více partnery je nazýván skupinový (lidově "gruppen sex" podle němčiny).


    Pozici zezadu oceňují obvykle zralé ženy pro hloubku vniknutí a intenzitu pocitů.



    Pozice žena nahoře je vhodná pro kontrolu míry vnikání penisu do pochvy, tedy při obtížích při styku.



    V 21. století nejobvyklejší, misionářská pozice.



    Ačkoliv je popsáno mnoho různých poloh, většina složitých nebo fyzicky náročných je spíše esteticky zajímavá než příjemná a praktická.

    První penilně vaginální styk
    Podle křesťanské mravouky mimo řádné manželství před Bohem nemá člověk práva užívat pohlavního života.[60]

    Ačkoliv i pohlavní styk po krátkodobém vztahu může být nejen příjemný, ale i vzrušující zážitek, který se vryje do paměti,[84] první pohlavní styk je statisticky oboustranně podle osobních zkušeností účastníků výzkumu uspokojivější, pokud k němu dochází po dlouhodobé známosti. První pohlavní styk je subjektivně účastníky vnímán jako uspokojivější pokud je doprovázen citovým poutem a vzájemnou oddaností, láskou.[66] Osoby s delší známostí se také cítily po sexuálním styku méně často provinile ale byli si při první pohlavním styku méně jisti. Větší pocit jistoty měly osoby, které použily nějaký antikoncepční prostředek. Silný pocit viny měly osoby, které požily alkohol a zážitek vnímaly málo pozitivně.[66] První sexuální zkušenosti litovalo 26 % dotázaných. Orgasmus bývá u prvního styku dost vzácný, především u ženy, někdy se však nedostaví i u muže.[71] Důvodem pohlavního styku bývá vyhledávání nového, „silného zážitku". [85] Takovým novým, ale nikoliv vždy příjemným zážitkem první pohlavní styk, zvláště u osob bez silných vzájemných vztahů, tedy být může.

    Někteří autoři varují před prvním pohlavním stykem bez osobního vztahu, s tím, že může být takový "zafixován" a především pokud se sexem začínají partneři příliš brzy a ze zvědavosti.[86] Ačkoliv neuvádí, kdy je příliš brzy, je zřejmé duševní zralost není přímo odvislá od věku. Zákon uvádí hranici 14 let, většina dětí, ačkoliv se aktivně oddávají autoerotice, začíná s pohlavním životem s jiným partnerem okolo osmnáctého roku života, ale mnozí i daleko později, aniž by utrpěli újmu zmeškáním pravého okamžiku. Někteří jedinci pohlavní život nezačnou (oficiálně) nikdy, žijí v celibátu. Ohledně varování začínat sexuální život se zvědavosti, nelze pominout zřejmý fakt, že první pohlavní styk, není li z podvolení se násilí nebo ze soucitu, je vždy také ze zvědavosti. A to i v případě, že je z lásky. Některé rady a především "zásady" a zákazy a jejich porušování ohledně pohlavního styku, mohou znejistit nezkušené a vyvolat zbytečná traumata, obavy, pocity viny a studu, nebo vést až k sebevraždě.

    Dívky mívají o prvním pohlavním styku romantické představy a prvním sexuálním stykem tak bývají podle statistik ještě více zklamány než chlapci. Největší obavou chlapců je strach z neúspěchu, možné fyzické nedostatečnosti, neschopnosti vyvolat a udržet erekci nebo dosáhnout orgasmu, jenž nakonec může i ovlivnit schopnost erekce. Zde platí, že největší obavu lze mít především z vlastních obav.[86] Někteří chlapci se cítí nejistí z důvodu, že neví co a jak mají dělat nebo jsou překvapeni značným rozdílem mezi romantickými filmy nebo pornografií a realitou. Obranou je zvýšení přirozené sebejistoty ve spojení s vlastní nahotou, odstranění některých zbytečných zábran. Významnou pomocí může být otevřená společnost, rodinná výchova zahrnující vzájemnou komunikaci bez tabuizace a studu ze sexuality a tělesnosti, pozitivní vztah k vlastnímu tělu a přirozené sexualitě, dostatek informací, saunování (bez oblečení) v dětství s rodiči nebo později s partnerem, neskrývání nahoty v domácím prostředí nebo i pravidelné navštěvování nudistických pláží či středisek, a studium filosofie a výtvarného umění. Je prokázáno, že otevřený přístup k sexualitě, sice oddaluje první pohlavní styk, ale rozvíjí osobnost a prodlužuje život.[66]


    Vakuová pumpa sloužící jako pomůcka při dosažení erekce.
    Sexuologie dalších forem pohlavního styku
    Podrobnější informace naleznete v článcích Anální sex a Orální sex.
    Anální sex (sodomie) je sexuální aktivita, při které dochází buď k anální souloži, či k nejrůznějším formám dráždění řitního otvoru Při tomto způsobu pohlavního styku je třeba používat prezervativ a dodržovat hygienu. Nedoporučuje se provozujte anální sex, pokud není parter zdravý. V mnoha zemích světa je anální sex trestný čin.

    Někdy partneři anální a orální sex praktikují místo penilně vaginárního, aby nedošlo u ženy k ztrátě panenství, což je před manželstvím hřích, nebo aby bylo u ženy podstatně sníženo riziko otěhotnění. Otěhotnění u žen často způsobuje sociální problémy, děti jsou příčinou významného snížení životní úrovně. To je častým důvodem proč používat praktiky, které nezpůsobí těhotenství. Podle některých zdrojů jsou páry, které preferují anální styk právě proto, že je zakázaný v některých zemích.

    Při tomto způsobu pohlavního styku je třeba používat prezervativ a dodržovat hygienu. Neprovozujte anální sex, pokud není parter zdravý. V mnoha zemích světa je anální sex trestný čin.

    Tuto sexuální praktiku lze provozovat v heterosexuálním páru, kdy zpravidla nejsou používány žádné pomůcky (v případě peggingu naopak jsou), a lze říci, že pak jde o doplňkovou sexuální praktiku. Podle průzkumů vyzkoušela anální sex třetina heterosexuálních párů.[87] Muž při homosexuálním styku prožívá uspokojení díky dráždění prostaty.[13][88] Lesbické páry využívají při análním sexu pomůcek, podobně je tomu při penetraci muže ženou.

    Orální sex je sexuální aktivita, při níž jsou ústy, rty či jazykem stimulovány pohlavní orgány muže nebo ženy. Jde o tzv. orálně-genitální styk, který často slouží jako milostná předehra. Studie Kinsey Institute, která v roce 1999 proběhla mezi vysokoškolskými studenty v USA ukázala, že přibližně 60% z nich nepovažuje orální sex vůbec za pohlavní styk.[89][90] Pro většinu dospívajících je pod výrazem pohlavní styk míněna pouze vaginální penetrace penisem, s tím že jiné způsoby se mezi pohlavní styk nepočítají. "Můžete mít orální sex a zůstat panna."[91] Orální sex tak může být způsob jak bez rizika těhotenství sexuálně uspokojit partnera a v mysli zůstat stále čistá "panna" nebo "panic" pro "toho pravého". Orální sex s sebou nese rizika přenosu běžných pohlavních chorob včetně HIV [92].

    Sexuální orientace
    Podrobnější informace naleznete v článku Sexuální orientace.
    Sexuální orientace obvykle označuje trvalé zaměření na druh objektů sexuální touhy, specifikované například i věkovým pásmem či kombinací věku a pohlaví přitažlivých osob nebo typem jiných objektů sexuální touhy. Obecně jde i o sociální sebeidentifikaci, odchylky od stanovené normy pohlavního styku jsou někdy označeny jako choroby, deviace (nekrofilie, pedofilie, zoofilie, atp.) jindy jako alternativy (homosexualita). Lidé se mohou, ale nemusí chovat podle své sexuální orientace. Pohlavní styk zakázaným způsobem může být trestným činem nebo přestupkem.

    Ohledně pohlavního styku je jen velmi málo lidí je zcela vyhraněných. V případě frustrace z nedostatku pohlavního styku se může docházet ke změnám chování ohledně pohlavního styku, sexuální chování se tak může lišit od preferencí.[93] Podle některých názorů se mohou upřednostňované preference měnit.[94] Někteří terapeuti se pokoušeli změnit sexuální orientaci pacientů (homosexuální na heterosexuální), avšak uvedené úspěchy byly zpochybněny jako ideologicky ovlivněné informace. Podle odlišných názorů nedochází ke změně sexuálních preferencí, ale sexuálního chování. „Léčení homosexuality“ je tak jen změna chování, přizpůsobení se osoby s homosexuální preferencí jiné, heterosexuální roli. [93] [95] „ …mnozí silně religiozní gejové a lesby raději přijmou naordinovaný kříž a žijí po „terapii“ v manželství pro ně nepřirozeným způsobem, než aby přijali sebe sama a oprostili se od manipulačních technik církevního společenství. Tzv. terapie homosexuality může učit z homosexuálů heteros


  • Neregistrovaný uživatel

    Jméno: Přihlásit se

    Blog:

    Obsah zprávy*:

    Kontrolní kód*:
    Odpovězte na otázku: Co je dnes za den?



obrazky a citaty
Fantazie obrázky a citáty
obrazky a animace
Fantazie Obrázky a Animace pro Facebook